Firma tvrdí, že regulátoři svoji snahu přehánějí a dusí inovativnost. Mimoděk tak podle ní nahrávají nepřátelům Spojených států.
Firma tvrdí, že regulátoři svoji snahu přehánějí a dusí inovativnost. Mimoděk tak podle ní nahrávají nepřátelům Spojených států.
Evropští zbrojaři si stěžují na překážky, které neumožňují výrazně navýšit produkci munice pro Ukrajinu.
Evropští zbrojaři si stěžují na překážky, které neumožňují výrazně navýšit produkci munice pro Ukrajinu.
USA a potažmo celý západní svět v současnosti čelí kybernetickým bezpečnostním hrozbám, které by v případě úspěchu mohly mít extrémní dopad na fungování kritické infrastruktury. Mezi nejnebezpečnější hackery pak patří čínské či čínskou vládou podporované skupiny, jež Američané označují za „epochální“ hrozbu.
USA a potažmo celý západní svět v současnosti čelí kybernetickým bezpečnostním hrozbám, které by v případě úspěchu mohly mít extrémní dopad na fungování kritické infrastruktury. Mezi nejnebezpečnější hackery pak patří čínské či čínskou vládou podporované skupiny, jež Američané označují za „epochální“ hrozbu.
Nový elektronický systém měl zjednodušit a modernizovat kontroly na vnějších hranicích Evropské unie. Evropská komise ale jeho spuštění, které bylo plánováno 10. listopadu, opět posunula.
Plná digitalizace systému hraničních kontrol na vnějších hranicích Evropské unie se opět odsouvá. Elektronický systém vstupu a výstupu (Entry/Exit System – EES) stále není připraven dostatečně na to, aby mohl být 10. listopadu spuštěn.
Evropská komisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová oznámila, že státy Německo, Francie a Nizozemsko deklarovaly svou nepřipravenost na spuštění systému, který má zjednodušit krátkodobé pobyty v Unii.
„Doufám, že budeme moci začít co nejdříve, ale zatím neexistuje žádný nový časový plán. Závisí to rovněž na právním posouzení, které provedeme,“ řekla neurčitě švédská eurokomisařka. Naznačila, že největší obavy panují ohledně odolnosti a zabezpečení nového elektronického systému.
Existuje i možnost, že se nový systém nebude zavádět plošně, na všech hraničních přechodech do schengenského prostoru současně, ale postupně. S takovým postupem ale současná unijní legislativa nepočítá.
EES má být komplexní reformou modernizace kontrol pohybu osob na vnějších hranicích Evropské unie. Plánuje se už od roku 2016. Vztahuje se na příslušníky zemí mimo EU, kteří překračují unijní hranice za účelem krátkodobého pobytu. Automatizovaný systém má zaznamenávat jejich údaje pokaždé, když dojde k překročení hranice, a má nahradit tradiční razítkování cestovních pasů.
Vztahuje se na veškeré pobyty – dovolené, návštěvy, služební cesty – které trvají maximálně 90 dní v rámci 180denního období. Po spuštění budou muset všichni návštěvníci poskytnout své pasy, nechat si vyfotografovat obličej a elektronicky naskenovat otisky svých prstů.
Jejich vstupy a výstupy přes hranici EU pak budou zaznamenávány automaticky. Shromažďování biometrických údajů a sdílení informací v reálném čase má úřadům pomoci postihovat ty, kteří překročí délku platnosti krátkodobých víz a podvádějí s totožností. Podle Bruselu má nový systém posílit bezpečnost v rámci celé Unie.
Do systému se mají zapojit všechny členské státy kromě Kypru a Irska, plus čtyři přidružené země k schengenskému prostoru – Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko.
