Británie po 140 letech končí s uhlím. Zavírá poslední uhelnou elektrárnu
Spojené království je první vyspělou průmyslovou zemí, která úplně ukončuje výrobu elektřiny z uhlí. Na konci září odstaví poslední velký uhelný zdroj na ostrovech. Do konce dekády chce britská vláda vyrábět elektřinu pouze bezemisně.
redaktor
V tepelné elektrárně v Ratcliffe-on-Soar, jež byla uvedena do provozu v roce 1968, už brzo definitivně vyhasnou padesát metrů vysoké kotle, které spalovaly uhlí a dosahovaly teplot okolo tisíce stupňů Celsia. „Když to běží, stává se z toho ohnivá koule,“ popisuje manažer elektrárny ležící nedaleko Nottinghamu Peter O’Grady.
Uhelný zdroj, která má celkový instalovaný výkon 2000 megawattů, má své nejlepší roky dávno za sebou a už nevyrábí elektřinu na plný výkon. Je poslední velkou uhelnou elektrárnou ve Spojeném království a na konci září bude úplně odstaven.
Spalování uhlí při produkci elektrické energie je na ostrovech stále více nahrazováno plynovými zdroji, případně větrnými a solárními parky. Britská vláda se navíc zavázala, že výrobu elektřiny bude do roku 2030 úplně dekarbonizovat.
„Bude to významná událost,“ řekl k uzavření poslední uhelné elektrárny v Británii John Roberts, který v ní pracuje od 16 let. Nyní mu je šedesát a těší se na odchod do důchodu. Pro ostrovní zemi se jedná o historický milník, protože je domovem první uhelné elektrárny na světě, která byla postavena v Londýně už v roce 1882. Je navíc první zemí ze skupiny G7, jež ukončí výrobu energie spalováním tohoto fosilního zdroje.
Francouzská energetická společnost EDF uzavřela své poslední uhelné bloky v roce 2023, Ratcliffe, kterou vlastní německý Uniper, je posledním uhelným mohykánem v Anglii. Na plný výkon může zásobovat elektřinou dva miliony domácností.
Ještě v roce 1990 Spojené království vyrábělo z uhlí osmdesát procent elektřiny, loni už to bylo pouhé procento. Největší podíl, 35,7 procenta, drží plynové elektrárny, následují solární a větrné zdroje s 32,8 procenty. Jádro má podíl 13,8 procenta na britské produkci elektrické energie. Britské vlády v posledních letech masivně dotují výstavbu větrných a solárních parků, jejich rozvoji pomáhají i klesající náklady na jejich výstavbu.
Matt Magill z britského provozovatele elektrické soustavy National Grid vysvětlil, že velké uhelné zdroje sloužily v posledních letech hlavně jako záložní zdroje elektřiny. Nyní jejich roli nahradí velká bateriové úložiště, aby vyvažovaly výkyvy mezi nabídkou a poptávkou po elektřině. „Mnoho lidí nevěřilo, že je možné splnit termín 2024 pro vyřazení uhlí,“ zdůraznil pro Financial Times.
Spotřeba elektřiny nicméně v Británii roste, protože si stále více lidí pořizuje auta na dobíjecí baterie, případně tepelná čerpadla. Do roku 2050 by se mohla až zdvojnásobit. Poradenská společnost LCP Delta varuje, že může nastat scénář, že i pro roce 2030 bude potřeba udržovat v provozu plynové elektrárny, protože na trhu nebude dostatek jaderných, větrných a solárních zdrojů.