Lídři západního světa se neshodnou na tom, jak využít zmrazená aktiva Ruské federace. K tomuto opatření přistoupili západní spojenci Ukrajiny po ruském útoku na konci února 2022. Nejedná se o zanedbatelnou částku. V Bruselu je blokováno 260 miliard eur (6,5 bilionu korun), které by mohla využít Ukrajina pro další financování války.

Tak obrovská suma by mohla úplně zvrátit dosavadní průběh bojů. I proto zejména americká administrativa Joea Bidena tlačí na to, aby tyto prostředky mohla bránící se země ve východní Evropě využít. Konfiskace ruských rezerv ale nemá podporu u většiny zemí.

Ze skupiny zemí G20, tedy dvacítky největších ekonomik světa, jsou zásadně proti ministři financí Saúdské Arábie a Indonésie. Obávají se, že by se tím vytvořil nebezpečný precedent v mezinárodním právu a také ve finančních kruzích. Podobný krok by mohl v následujících letech postihnout prakticky jakoukoliv zemi, která by se postavila zájmům Spojených států a jejích spojenců, napsaly Financial Times.

I když americký Kongres po měsících průtahů schválil balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu ve výši 61 miliard dolarů (1,4 bilionu korun), Bílý dům tlačí na to, aby se zmrazená aktiva ruské centrální banky použily na další financování války, která trvá už třetí rok.

Definitivní rozhodnutí by mohlo padnout příští měsíc na summitu zemí G7, které se bude konat v Itálii. „Společně jsme majetek zmrazili a rádi bychom jej také zmobilizovali,“ vysvětlil poradce Bílého domu pro pro mezinárodní ekonomiku Daleep Sing. Americký přístup ale podporuje pouze Kanada a část ministrů Spojeného království. Japonsko, ale i Německo, Francie a Itálie, jsou proti.

Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová dokonce varovala, že by využití ruských aktiv, tedy jejich konfiskace, mohla narušit mezinárodní řád, který Západ uznává a chce po Rusku, aby činil to samé. Rovněž francouzský ministr financí Bruno Le Maire prohlásil, že právní opora pro konfiskaci ruských rezerv neexistuje.

Pokud by totiž ke konfiskaci ruských prostředků došlo, přestali by i ostatní aktéři mezinárodního finančního systému věřit tomu, že finanční prostředky v západních bankách jsou nedotknutelné. „Můžeme tím vytvořit precedens, který může mít nezamýšlené účinky,“ varovala expertka na mezinárodní právo Philippa Webbová z King’s College London.

Ukrajina naopak tvrdí, že konfiskace ruského majetku může být cestou, jak Rusko donutit respektovat mezinárodní právo a agresivní válku na Ukrajině ukončit. „Je to možná morálně správné, ale právně nikoliv,“ namítl profesor práva a ekonomie na obchodní škole HEC Paris Armin Steinbach. Současný princip mezinárodního práva je založen na myšlence, že si jsou všechny státy rovny, dodala Webbová.

Zabavení ruského majetku by mohlo uvést do pohybu kolotoč nároků na placení válečných reparací například po Německu, nebo finančních kompenzací pro bývalé kolonie od západních zemí. Bidenova administrativa nicméně vychází z předpokladu, že konfiskace ruského majetku je možná jako reakce na vedení útočné války a chce o tom přesvědčit i evropské partnery.