Kyjev se ve čtvrtém měsíci války s Moskvou rozhodl, že systematicky zakáže prakticky vše, co souvisí s ruským jazykem a kulturou. Nová legislativa fakticky znemožní vysílání ruských písniček v éteru a přísně omezeno bude i vydávání literatury v ruštině. Ukrajinci se tímto krokem snaží co nejvíce odstřihnout od všeho ruského.

Proces derusifikace připomíná snahy země po rozpadu Sovětského svazu o takzvanou dekomunizaci a kritické vyrovnání se s komunistickou minulostí, jako k tomu docházelo v ostatních zemích bývalého sovětského bloku. 

Jeden ze zákonů zakazuje na Ukrajině vydávat knihy ruským občanům, pokud se nevzdají ruského pasu a nepřijmou ukrajinské občanství. Jde o lidi, kteří si ponechali ruské občanství po roce 1991. Zakazuje se také dovoz knih vytištěných v Rusku, Bělorusku a na okupovaném ukrajinském území. Zvláštní povolení budou muset obdržet i dovozci knih v ruštině pocházející z dalších zemí. 

Další z nových norem „nacionalizace“ ukrajinského veřejného prostoru se týká přehrávání ruské hudby v médiích a ve veřejné dopravě. Zvyšují se rovněž kvóty pro ukrajinštinu a hudební obsah v televizi i rozhlase. Novou legislativu většinově přijal ukrajinský parlament včetně zákonodárců, kteří byli dosud spojováni s podporou politiky Moskvy, napsal deník The Guardian. 

Veřejnost nechce nic ruského

Ukrajinský ministr kultury Oleksandr Tkačenko zpřísnění vítá. „Zákony jsou navrženy tak, aby pomohly ukrajinským autorům sdílet kvalitní obsah s nejširším možným publikem, které po ruské invazi nepřijímá žádné ruské kreativní produkty,“ řekl na vládním webu. 

Nová legislativa je posledním dokladem toho, že se současná Ukrajina definitivně rozchází s ruskou historií a kulturou, jež ovlivňovaly tento stát poslední tisíciletí. Kyjevská Rus přitom formovala státnost Ukrajiny, Ruska i Běloruska už od 9. století a odkazuje se na ni i současné ruské vedení.

Ukrajinská vláda tvrdí, že je nutné se od ruského kulturního vlivu navždy odtrhnout, protože současné Rusko neuznává ukrajinskou identitu a dělá vše pro to, aby Ukrajina jako nezávislý stát zanikla. Ukazuje se to i na stovkách zničených kostelů a vyrabovaných muzeí a galerií ruskými okupanty. 

Kreml naopak zdůrazňuje, že to je právě Ukrajina, jež utlačuje rusky hovořící občany, jedním z argumentů útoku na samostatný stát byla také údajná ochrana rusky hovořícího obyvatelstva. Rozbombardovaná ukrajinská města na východě Ukrajiny ale postoj většiny rusky hovořících Ukrajinců k Moskvě navždy změnila a řada z nich se své mateřštiny vzdává ve prospěch ukrajinštiny. 

Ukrajinci si v posledních dnech stěžují rovněž na to, že na frontě umírají ti nejlepší z mladé ukrajinské generace. Nejvýrazněji se to projevilo na pohřbu čtyřiadvacetiletého aktivisty a ochránce přírody Romana Ratušného, se kterým se rozloučily stovky lidí. 

„Všichni naši nejchytřejší a nejstatečnější kluci umírají,“ postěžovala si jeho kamarádka Ivana Saninová. Ratušnyj se stal symbolem prozápadní revoluce na Majdanu v roce 2013, kdy byl jednou z obětí policejního násilí. Zákrok proti studentům nařídil tehdejší proruský prezident Viktor Janukovyč, jenž musel nakonec uprchnout do Moskvy.