Tak dlouho volal minulý týden Andrej Babiš po vládním zásahu proti prudce rostoucím cenám benzinu a nafty, až si vykoledoval miliardové ztráty pro svou „bývalou“ firmu. Právě konec povinného přimíchávání biopaliv, jichž je Agrofert největším producentem, zvolila vláda jako jedno ze tří opatření, která mají snížit dopady zdražování pohonných hmot.

Kromě toho chce kabinet Petra Fialy ulevit především firmám, a proto částečně zrušil také silniční daň. Poslední krok má zajistit, aby se pumpaři nesnažili svézt na vlně negativních zpráv a nezvyšovali marže. Dohlédnout na to mají kontroly úřadů na čerpacích stanicích.

Vzteklá reakce Andreje Babiše a jeho podřízených, kteří nazvali stopku pro biopaliva faktickou podporou Putinova Ruska, dokázala, že jako výchovný záhlavec opozici za absurdní kritiku toto opatření zafungovalo dobře. Na konečné ceny benzinu a nafty bude mít ale jen malý vliv. V čem spočívají hlavní problémy?

Benzin bez řepky nezlevní

Dlouhodobě kritizované povinné přimíchávání biosložky do pohonných hmot v Česku v praxi znamená, že do každého litru benzinu musí dodavatel přidat 4,1 procenta „řepkového“ paliva, v případě nafty pak šest procent. Dopad na konečnou cenu se počítá v korunách: u nafty ji zvyšuje asi o 1,5 až dvě koruny, u benzinu je to zhruba o třetinu méně.

Jan Němec

Jinými slovy, zrušení biopaliv, které by bylo významnou úlevou v normální době, nebude mít vzhledem k nedávnému zdražení benzinu a nafty o více než deset korun za litr a při cenách atakujících padesát korun valný dopad. Lidé z oboru navíc upozorňují, že přimíchávání nemusí na vládní povel skončit okamžitě. Dodavatelé mají na dodávky biopaliv celoroční smlouvy a „do kanálu“ je nejspíš jen tak nevylijí. Návrh bude muset ještě schválit Poslanecká sněmovna.

Zrušení silniční daně ceny u benzinek neovlivní vůbec a pomáhá jen vybraným skupinám. Fyzické osoby tento odvod do státní kasy neplatí, a tak ušetří pouze firmy. Jenže i to má háček. Nejvýznamnější položku představuje silniční daň u speditérů s flotilou velkých nákladních vozidel. A těch se zrušení daně netýká: vláda je vztáhla pouze na osobní auta a dodávky do dvanácti tun, tedy hlavně na menší a střední firmy.

Ani z podnikového sektoru proto nezní žádné nadšení. Například sdružení dopravních firem Česmad Bohemia v prohlášení uvedlo, že tato pomoc Fialova kabinetu nebude stačit, aby vytáhla speditéry ze ztrát, které jim hrozí. „Odpuštění silniční daně pro osobní a malá auta normálním dopravcům s ‚kamiony‘ a autobusy nepomůže, netýká se jich. Takže jedinou pomocí je zrušení přidávání biosložky do paliva, ale ani ta maximálně koruna na litr problém dopravců neřeší,“ upozorňuje prezident sdružení Josef Melzer.

Podle Česmadu je naftová drahota problém především z krátkodobého pohledu. „Dopravci nejsou schopni nárůsty cen nafty přenášet na zákazníky, a mohou si tak jen vybrat ze dvou špatných řešení. Nepojedou a prodělají, protože musejí platit zaměstnance, leasingy a podobně, nebo pojedou pod náklady a prodělají také,“ stěžuje si Melzer.

Profimedia.cz

Z dlouhodobého hlediska pak sice dopravci zdražit mohou, tím se ale problém s drahým benzinem a naftou přesouvá na další části dodavatelského řetězce. Přeloženo: růst cen se postupně přenese i do dalších sektorů, což pocítí domácnosti třeba při nákupu potravin.

Třetí vládní opatření, a sice dohled nad maržemi provozovatelů benzinek, smysl do určité míry dává. Ti totiž v uplynulých dnech měnili cenovky snad ještě rychleji, než jak podražovala ropa na světových trzích. Namístě je proto podezření, že se někteří z nich „svezli“ na aktuálním dění a marže si uměle zvýšili. Otázkou ovšem je, jak se úřadům podaří kontrolami tomuto chování zamezit.

V souvislosti s plánem vlády stojí za zmínku jedna zajímavost. Ještě před rozhodnutím kabinetu se k některým z přijatých opatření vyjadřoval skepticky dokonce i ministr průmyslu a dopravy. „Z našich cenových analýz plyne, že bezprostřední vliv na cenu by byl nulový. Biosložku v palivech by ale bylo nutné okamžitě nahradit – u nafty by šlo o šest procent – a to by vedlo k dalšímu tlaku na růst cen,“ napsal den před zasedáním vlády na Twitteru ministr Jozef Síkela.

DPH a spotřební daň v záloze

Pokud shrneme vzkazy vysílané z byznysových i ekonomických kruhů, vládní pokus o zkrocení růstu cen pohonných hmot je velmi konzervativní a nebude mít v praxi zásadní dopady. Kabinet Petra Fialy přijal jen kosmetická opatření a ty největší „zbraně“ – tedy snížení DPH nebo spotřební daně z pohonných hmot – zatím využít nechce.

Opatrný krok koalice nicméně podpořil v druhé polovině minulého týdne také vývoj na komoditních trzích. Po předchozím růstu až k hranici 130 dolarů za barel se nedlouho po tiskové konferenci vlády křivka vývoje ceny ropy zlomila opačným směrem a klesla až pod 110 dolarů za barel. Důvodů bylo více – například váhání Evropské unie s uvalením energetických sankcí na Rusko. Největší roli ale hrál příslib Saúdské Arábie a Iráku, že budou v rámci OPEC tlačit na zvýšení těžby.

Vedle kritiků se proto najdou i ekonomové, kteří opatrný postup chválí. „Situace na trzích je dynamická a je možné, že teprve stojíme před největšími nárůsty cen energií. Proto si nechme případné snížení DPH do zásoby, kdyby se situace ještě více zhoršila,“ navrhuje hlavní ekonom investiční společnosti BH Securities Štěpán Křeček.