Běloruští dobrovolníci se zúčastnili bojů na straně ukrajinských obránců už loni na začátku války poblíž města Buča nedaleko Kyjeva (později se místo „proslavilo“ ruskými válečnými zvěrstvy na civilistech). Jedním z nich byl i Dzjanis Procharau a jeho kamarádi, kteří se dostali do obklíčení ruskými jednotkami. 

Čekali na ukrajinské posily, které by je pomohly z nebezpečného místa evakuovat. Nakonec k záchranné misi nedošlo a museli se s příchodem tmy z pozic stáhnout vlastními silami, což se nakonec podařilo. Měli mrtvé i zraněné. 

Téměř rok poté Procharau cvičí nové běloruské rekruty jižně od Kyjeva. Pluk Kastuśe Kalinoŭského (běloruský spisovatel a revolucionář, který bojoval proti carskému Rusku v 19. století, pozn. red.) patří mezi největší jednotky běloruských dobrovolníků.

Bez vojenských zkušeností by už v konfliktu, který trvá rok, nebyl naživu, tvrdí. Sedmadvacetiletý voják se nyní snaží předat bojové zkušenosti další dvacítce zájemců, kteří chtějí bojovat proti režimu Putina, ale i Lukašenka. 

Cesta k vítězství bude dlouhá

Uvědomuje si, že cesta k vítězství bude ještě náročná a dlouhá. Běloruští dobrovolníci procházejí online prověřováním běloruské protivládní skupiny hackerů Cyber Partisans, pak dojde i na fyzickou prověrku v Běloruském domě ve Varšavě, což je centrum běloruské opozice. Zájem je mezi Bělorusy o boj proti Rusům velký, berou ale jen zlomek, který projde náročným sítem prověřování a má předchozí vojenské zkušenosti.

Noví rekruti reprezentují různé generace i profese. Spojuje je to, že se chtějí zbavit Putina i Lukašenka. „Jeden je pro Putina a druhý pro Lukašenka,“ říká jeden z nich, Ruslan, když si nabíjí samopal během cvičení na střelnici. Bývalý člen běloruských bezpečnostních orgánů je přesvědčen, že většina Bělorusů upřímně nenávidí současného prezidenta Lukašenka, který se drží u moci pouze díky přízni v Kremlu. Také proto většina Bělorusů v současném konfliktu fandí Ukrajincům.

Lukašenkův režim naopak podporuje ruskou invazi, ruské armádě poskytl na svém území letiště i další logistiku pro útok na souseda. I proto mají Ukrajinci většině Bělorusů za zlé, že aktivněji nevystupují proti ruské agresi. Právě dobrovolníci na Ukrajině se snaží toto vnímání změnit. 

Původní členové běloruského pluku většinou už před válkou žili na Ukrajině a měli kontakty i na členy pluku Azov, takže po vypuknutí války loni na konci února mohli zasáhnout do bojů v rámci dobrovolných oddílů územní obrany, vysvětlil Procharau, jenž dlouhodobě žije v Kyjevě. 

Běloruský pluk funguje pod záštitou ukrajinské vojenské rozvědky a je oficiálně součástí ukrajinských ozbrojených sil. Počet jeho členů není veřejný, ale mělo by se jednat o více než tři stovky mužů. S pokračující válkou ale přicházejí stále noví zájemci.

„Mobíci“ z Ruska nejsou neškodní

Nejprve zahraniční dobrovolníci bojovali v okolí Kyjeva, později se přesunuli bránit města Lysyčansk a Severodoněck, která nyní drží ruské jednotky. Podle Rádia Svobodná Evropa už padlo minimálně osmnáct Bělorusů bojujících za Ukrajinu včetně dvou zástupců velitele pluku, který je na Ukrajině prezentován i jako potenciální opoziční síla k Lukašenkovu režimu.

Vojáci, kteří se v posledních měsících účastnili bitvy o Bachmut a nyní slouží na klidnější jižní frontě v oblasti Záporoží, zdůraznili, že západními médii často opakované příběhy o tom, že nově mobilizované ruské jednotky jsou pro obránce neškodné, jsou naprosto mylné. „Ve skutečnosti jsou lépe připraveni než já,“ řekl sedmapadesátiletý Fima, původní profesí elektrikář, jenž na frontě slouží jako minometník. 

O rok starší Bacha, bývalý jeřábník a veterán sovětské války v Afghánistánu, dodal, že jeho běloruští kolegové jsou velmi motivovanými bojovníky. V jednotce mu ale chybí dobře vycvičení důstojníci. „Je to jako v Afghánistánu. Teď jsem vousatý partyzán, který čelí ruské armádě,“ prohlásil. 

Společně s dvaatřicetiletým kuchařem Zoltanem se zúčastnili protestů proti režimu v roce 2020. Brutální potlačení demonstrací bylo pro ně poslední kapkou a důkazem, že Lukašenka nelze bez násilí odstavit od moci. Běloruský režim zadržel na 25 tisíc lidí a stovky z nich mučil. 

I proto se rozhodli, že budou raději proti diktátorům z Běloruska i Ruska bojovat se zbraní v ruce na ukrajinské frontě. Cesta zpět je pro ně uzavřená. V Bělorusku jsou považováni za teroristy, kteří by byli uvězněni. Příbuzným raději řekli, že pracují v Evropské unii, aby nebyli prozrazeni. Na brzký návrat do vlasti zatím nepomýšlejí. Nejprve je nutné porazit ruskou armádu. Doufají, že pád Putina nakonec povede i k pádu Lukašenka.