Proces s Andrejem Babišem je v plném proudu. Je jasné, že v dohledné době ještě neskončí a rozsudek by mohl padnout nejdříve těsně před Vánocemi. A jasné také je, že se líčení před soudem ani trochu nevyvíjí ve prospěch bývalého premiéra.

Bankéři z HSBC Babiše bez lítosti potopili s tím, že půjčku pro společnost Farma Čapí hnízdo vyjednal Agrofert, byť s ní v inkriminované době neměl mít nic společného. Znalec označil Čapí hnízdo za neživotaschopný projekt s tím, že kdyby neexistoval penězovod z mateřského Agrofertu, nemohl by přežít. Muž, který dělal Čapímu hnízdu stavební dozor, mluvil dokonce o tom, že Babiš cíleně vyvedl společnost mimo strukturu Agrofertu tak, aby z ní udělal nezávisle stojící malý a střední podnik (z hlediska dotací jde o terminus technicus), a získal tím nárok na padesátimilionovou dotaci.

Jedna z vyslýchaných dotačních úřednic navíc připustila, že za žádostí o státní podporu stál zřejmě sám Babiš. A kromě toho před soudem padala z různých úst škaredá slova, že Čapí hnízdo bylo Babišovou „srdeční záležitostí“, mělo být jeho „soukromou chalupou“ a on sám si ve vztahu k němu počínal jako „velký šéfík“.

Babiš se tím dostal do role štěněte načapaného přímo u loužičky, ale nemylme se, k odsouzení to pořád nemusí stačit. Největším paradoxem „Babišova“ procesu je, že on sám není jeho hlavní postavou. Tou je druhá obžalovaná – někdejší místopředsedkyně představenstva Farmy Čapí hnízdo Jana Nagyová. Právě ona podala žádost o dotaci, jejíž součástí bylo čestné prohlášení, že Farma Čapí hnízdo je malým a středním podnikem, a Babiš je v obžalobě veden pouze jako ten, kdo jí k dotačnímu podvodu napomáhal.

Je to možná absurdní, ale z hlediska zákona se zkrátka proviní ten, kdo inkriminovaný „papír“ podepíše a podá. Jinak řečeno, obžaloba musí, jak tvrdí advokát Jiří Kučera, který proces podrobně sleduje, nejdřív dokázat, že v pozadí stojící Nagyová v řečeném prohlášení vědomě lhala (přičemž nedbalost ani omyl trestné nejsou), a teprve pak se může věnovat Babišovi. A něco takového, tedy prokazovat úmysl, není samozřejmě úplně banální, navíc Babiš i jeho obhájci už začali vehementně pracovat na znevěrohodnění nepohodlných svědků a znalců.

Prvních devět dní procesu přesto Babiš jasně prohrál a jeho odsouzení je nyní výrazně pravděpodobnější než osvobození.

Jistě, pane soudce

Vůbec nejostřejší a zároveň nejpřekvapivější svědectví zaznělo předposlední den procesu z úst Jana Bareše, který na Čapím hnízdě dělal stavební dozor. Bareš potvrdil, že se o dotaci jednalo už v době, kdy pozemek, na němž mělo vyrůst Čapí hnízdo, patřil Agrofertu, respektive jeho dceřiné firmě Imoba. Bylo jasné, že Agrofert na dotaci určenou pro malé a střední podniky nebude mít nárok, a tak prý Nagyová řekla, že „to nějak zařídí“.

Z „lůna“ Agrofertu pak byla – jak stojí v obžalobě – na konci roku 2007 vyčleněna společnost ZZN Agro Pelhřimov (s de facto anonymním vlastníkem, protože akcie byly na doručitele), která od února následujícího roku nesla jméno Farma Čapí hnízdo: právně předstírala, že je nezávislá na Agrofertu, žádala o dotace a stavěla Čapí hnízdo. Na přímý dotaz soudce, zda Babiš o shánění dotace věděl, odpověděl Bareš: „Jistě.“ O Nagyové pak prohlásil, že ji považoval spíš za lobbistku než za odbornici na dotace, protože její „schopností“ bylo „vyjednat věci nad rámec pravidel“.

Barešovo svědectví nezůstalo bez odezvy. Babišův advokát Eduard Bruna poté na chodbě novinářům řekl, že Barešova slova jsou v rozporu s tím, co vypověděl na policii, a že si při tom počínal tak ironicky, že ho za to soudce Jan Šott napomenul. Šott však zároveň vyhověl netradiční žádosti obhajoby, aby byl Bareš předvolán ještě jednou. Babišovi obhájci díky tomu dostali dodatečné dva týdny na přípravu a Bareš se může těšit na „celotělové“ grilování.

„Pohodní“ z banky

Výpovědi bankéřů z HSBC až tak překvapivé nebyly, koneckonců právě jejich výslechy na policii přispěly k obnově Babišova stíhání. Zdaleka nejtvrději proti Babišovi vypovídal bývalý manažer Filip Koutný, který krátce po svých policejních výsleších dostal výpověď a s bankou se nyní soudí.

Čapí hnízdo podle něj začínalo jako Babišovo „soukromé sídlo“, ovšem rozrostlo se na „poněkud dramatickou velikost“ a od HSBC potřebovalo úvěr ve výši zhruba 450 milionů korun. Financování nerentabilní stavby provozované neznámou firmičkou podle něj vůbec nezapadalo do „strategie banky“, která obvykle půjčovala „největším českým a mezinárodním společnostem“.

Farmu Čapí hnízdo ovšem podle něj banka chápala jako součást Agrofertu, a jedině proto úvěr získala. O penězích navíc po­dle něj nevyjednával nikdo z Farmy Čapí hnízdo, ale přímo finanční ředitelka Agrofertu Petra Procházková, která stavbu opakovaně prohlašovala za „srdeční záležitost pana generálního“, tedy Babiše.

Babiš se už při výslechu nedokázal ovládat (soudce ho za jeho výlevy opakovaně napomínal) a na chodbě poté Koutného označil za „nedůvěryhodného“ svědka. Velmi podobně ale o úvěru mluvili i další (z HSBC nevyhození) bankéři. Šéf pražské pobočky František Kopřiva se nechal slyšet, že pokud by za farmou nestál Agrofert, úvěr by velmi pravděpodobně nedostala. Manažeři HSBC Pavel Šlancar a Karolína Slancová zase potvrdili, že o úvěru jednala Procházková z Agrofertu.

Úředníci & experti

Babiše nepotěšili ani dotační úředníci, kteří se žádostí farmy o dotace v letech 2008 až 2010 zabývali. Tak třeba kontrolorka čerpání dotace Eva Filipová dostala tehdy podle svých slov informaci, že za „žádostí může stát Andrej Babiš“, ovšem při konzultaci s odborníky se dozvěděla, že má vycházet z již zmíněného čestného prohlášení podaného Nagyovou.

Jiní úředníci sice nechali Babišovo jméno stranou, ovšem také oni potvrdili, že vycházeli výhradně z čestného prohlášení, čímž padá oblíbená Babišova mantra o tom, že mu úřady dotaci při­kleply, a tudíž muselo být vše v pořádku.

Na dotačním úřadu ale možná nebylo v pořádku vůbec nic. Naznačují to výpovědi Ivany Havlíkové a Karla Mojžišíka, kteří v době, kdy se jednalo o dotaci, psali expertní posudky, zda na ni má farma nárok, či ne. Havlíková podle svých slov stavbu chápala jako „soukromou chalupu“ Babišových a v žádosti našla spoustu nesrovnalostí, ale smyslem posudků prý nebylo zamítnutí žádosti, ale její úprava tak, aby prošla. Podobně to viděl i Mojžišík, podle něhož se na poradě zpracovatelů posudků dozvěděl, že na projekt mají „být hodní“.

Profimedia.cz

Zdaleka nejvíc však Babiše vytočil soudní znalec s poetickým jménem Vítězslav Hálek, který pro obžalobu zkoumal, jestli byla farma životaschopným podnikem. A Hálek dospěl k tomu, že nebyla, když prý naprosto závisela na mateřském Agrofertu, ačkoli s ním zdánlivě neměla nic společného: podle jeho propočtů měla farma příjmy ve výši 340 milionů korun, přičemž z holdingových firem přiteklo celých 324 milionů. Přes 280 milionů podle něj pocházelo z výrazně předražené reklamy, kterou si u ní „iracionálně“ zadávaly zmíněné „agrofertí“ společnosti.

Babiš kvůli tomu Hálka označil za „podvodníka, který dělá podivné znalecké posudky“, a přidal svou oblíbenou invektivu, že je součástí polistopadového „kartelu“. To je samozřejmě přísné a devastující hodnocení, ovšem soudce Šott během procesu ani své předchozí kariéry (stál před ním třeba předseda Věcí veřejných Vít Bárta) jaksi nejevil žádné známky toho, že by se přikláněl ke konspiračnímu vidění světa.

Pro a proti

Nepříjemné pro Babiše byly i další výpovědi, které vcelku jasně podpořily tvrzení obžaloby, že Babiš a Agrofert Čapí hnízdo po celou dobu ovládali. Například architekt Čapího hnízda Jiří Javůrek líčil, jak se Babiš pro stavbu nadchl, jak se s ním kvůli tomu scházel a předával mu podklady. „Markeťák“ Jakub Antoš pro změnu vyprávěl, že v roce 2013 dostal od Babiše zadání na přípravu propagačních předmětů k Čapímu hnízdu a politik měl zároveň konečné slovo při jejich schvalování.

Na otázku soudu, kdo byl „velký šéfík“ z jeho tehdejších mailů, odpověděl, že Babiš. Pojišťovačka Eva Mentová zase připustila, že nechala pojistit – a to stejným způsobem – nejen Čapí hnízdo, ale rovněž Agrofert a samotného Babiše.

Pozoruhodné bylo čtení výpovědi exmanažera Farmy Čapí hnízdo Tomáše Raka. Před soudem sice vypovídat odmítl, ale na policii tak učinil hned dvakrát. První výpověď nijak pozoruhodná nebyla. Tu druhou však uvedl tvrzením, že v té první jisté věci zamlčel, protože se bál o své zdraví i o zdraví své rodiny, a poté dodal, že podle něj Babiš v inkriminované době farmu přímo řídil: „Pan Babiš mě na farmu přijímal, řídil mě.“

Na Rakovu výpověď je však třeba hledět s krajní opatrností, protože se, jak minulý rok napsal deník Právo, hádá o 350 tisíc korun, které mu údajně měly být zaplaceny.

Několik dalších svědků svědčilo naopak v Babišův prospěch. Například šéf farmy František Šlingr vysvětlil, že Agrofert byl jen „strategický partner“, cena za reklamu byla naprosto adekvátní a do manažerského rozhodování mu Babiš vůbec nezasahoval. Pravda ale také je, že na některé Šottovy otázky odpovídal Šlingr krajně vyhýbavě. Babišovi do not do jisté míry hrály i výpovědi jeho nejbližšího politického souputníka (a zpočátku rovněž obžalovaného) Jaroslava Faltýnka a někdejšího předsedy představenstva ZZN Agro Pelhřimov Zdeňka Kubisky. Jejich odpovědi ovšem k Babišově smůle až příliš často zněly „nevím“ a „nevzpomínám si“.

Rodina a jiná zvířena

Babiš a Nagyová vypovídali úplně první ze všech, ale oba přednesli jen souvislý naučený text a poté – jak to umožňuje zákon – odmítli odpovídat na dotazy soudce a státního zástupce. Jinak řečeno: jejich výpovědi nestojí za řeč. Stejně postupovala Babišova dcera Adriana Bobeková, žena Monika a její bratr Martin Herodes (u něj to bylo na pováženou, protože není přímý příbuzný, a musel tak učinit s odůvodněním, že by si tím mohl přivodit trestní stíhání).

Tři poslední jmenovaní byli spolu s Babišovým synem, Andrejem Babišem mladším, v inkriminované době držiteli akcií Farmy Čapí hnízdo, ovšem otázkou je, jestli nešlo jen o fingované vlastnictví. Ve své výpovědi to naznačil Babiš mladší, když odmítl, že by kdy akcie fyzicky vlastnil, a popřel, že by podepsal jakoukoli smlouvu o jejich převodu.

Obhajoba na to zareagovala žádostí o zpracování psychologického a psychiatrického posudku, který by měl ověřit, zda je Babiš mladší, v minulosti léčený kvůli psychickým problémům, věrohodný a netrpí bájivou lhavostí.

Soud této žádosti promptně vyhověl a posudek již zadal dvěma znalkyním. Varianta, že převod akcií byl jen fiktivní (a tudíž Čapí hnízdo nikdy ve skutečnosti nepřestal vlastnit Babišův Agrofert), je stále otevřenou možností, které nahrál i soudní písmoznalec Aleš Čulík. Ten sice zpochybnil pravost podpisu Babiše mladšího na řečené smlouvě a zároveň konstatoval jistou podobnost podpisů otce i syna Babišových, ovšem vzhledem k malému množství srovnávacího materiálu neřekl jasně, že by šlo o falzum, natožpak z ruky Babiše staršího.

Až po uši

Sečteno a podtrženo: Babiš je v tom až po uši. Jenže jak je na tom – z hlediska práva klíčová – Nagyová? Opravdu lze bez pochybností tvrdit, že v žádosti o dotaci vědomě lhala, když tvrdila, že Farma Čapí hnízdo je nezávislý malý a střední podnik? Jasně to o ní řekl jen výše zmíněný stavební dozor Bareš.

Nagyová kromě toho podepisovala úvěrové smlouvy s bankou HSBC a sotva si lze, jak poznamenal advokát Kučera, představit, že by místopředsedkyně představenstva Farmy Čapí hnízdo nevěděla o tom, že je „její“ společnost pro HSBC prezentována jako součást Agrofertu, kdežto kvůli úvěru jako nezávislý podnik.

Bude ještě hodně záležet na dalších svědcích (zajímavý může být výslech finanční ředitelky Agrofertu Procházkové či druhé grilování Bareše) a listinách, kterými se bude soud zabývat v příštích dvou týdnech. Jednání je nařízeno na tento týden a pak na týden těsně před Vánocemi, kdy by se podle mluvčího soudu Adama Weniga „mohlo schylovat k závěrečným návrhům“, a tedy ­teoreticky k rozsudku. Stejně tak je ale možné, že verdikt padne až po lednové volbě prezidenta.

Dopředu odhadovat, jak rozhodne nezávislý soud, je vždy ošidné. Osvobození Babiše by ale autora tohoto článku hodně překvapilo.