Když se zastavily výrobní linky světových automobilek kvůli pandemii, nemohli se ani experti shodnout na tom, jak rychle je bude možné opět uvést do normálního chodu. Ukázalo se, že logistika dodavatelského řetězce je sice velmi složitá, ale celý systém se znovu rozhýbal.

Jenže zájemci o auta s rozhodnutím vyčkávají. Někteří v přesvědčení, že čas hraje v jejich prospěch a že zvyšování cen téměř všemi automobilkami je sice možné zavést, ale jak se budou plnit parkoviště novými neprodanými auty, budou to právě prodávající, komu povolí nervy, a reálné ceny klesnou.

Člověk může pochopit důvody, proč automobilky zvedly ceny (náklady snižování povolených emisí), ale načasování předpisů se perfektně trefi lo do pandemie. Žádné dočasné úlevy od pokut za nedodržování předpisů a překračování norem se nekonají.

Výsledkem je nejhlubší propad automobilového průmyslu od dob prvního ropného šoku na začátku 70. let minulého století. Ještě před příchodem koronaviru do Evropy už registrace nových aut spadly o 7,5 procenta, počínaje březnem pak vypuklo inferno.

Za prvních pět měsíců evropský trh osobních automobilů zaznamenal pokles o 41,5 procenta, v květnu samotném byl propad 52,3 procenta. Celoročně se můžeme připravit na snížení odbytu tak o čtvrtinu.

Česko a Slovensko sice zvládly první vlnu šíření covidu-19 velmi dobře, ale vysoká koncentrace všeho, co souvisí s výrobou aut, zároveň znamená, že obě země se potýkají s mimořádně vysokými ekonomickými dopady pandemie. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dokonce předpověděla ve svém nejčerstvějším ekonomickém výhledu, že Česko bude letos z hlediska poklesu HDP pátou nejpostiženější ekonomikou na světě, po Španělsku, Francii, Itálii a Británii.

Nedávno prodala Penta Investments výrobce letadel a dílů Aero Vodochody Aerospace maďarskému podnikateli Andrási Tomborovi a skupině Omnipol. Omnipol všichni znají, ale kdo je tajemný maďarský kupec, o kterém existuje v Česku jen minimum informací? Jeho profil přináší náš maďarský investigativní spolupracovník.

V týdeníku Hrot se často věnujeme vědě, tentokrát přinášíme rozhovor s českým vědcem Alešem Bučkem, který se na Okinawě v rámci doktorandského studia zabývá výzkumem termitů.

Není od věci jim rozumět, nejen proto, že jsou zajímaví a sehrávají velkou roli v ekosystému, ale i kvůli tomu, jakým tempem se dovedou v tropech a subtropech vypořádat s dřevostavbami. Šíře spektra nejrůznějších vědeckých oborů, kterým se Češi doma i ve světě věnují, je pak asi tím nejlepším důkazem, že tvrzení o Česku jako zemi montoven byl vždycky spíš negativistický odsudek než věrný odraz reality.

Na každý pád, jak mne v poslední době netěší číst ekonomické statistiky, tím radši mám tyto příběhy. Navíc člověk žasne nad těmi strategiemi, kterými evoluce některé druhy vybavila.

Termiti dovedou vybuchnout a vypustit tekutinu, která se vně těla změní na toxickou, a tak zneškodní protivníka.

Šimpanzi zase dovedou plánovat vražedné válečné výpravy. A to máme po nich.