"Například německé domácnosti vlastní přes devět tisíc tun zlata, v Itálii je v soukromém vlastnictví 6 418 tun zlata a ve Francii 4 714 tun," uvádí ve vyjádření pro tisk Roman Pilíšek, ekonom a spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy. Dodává, že trh se zlatem v Česku je teprve na začátku a postupně se přibližuje standardům běžným v zahraničí.

Zatímco v minulém roce poptávka po zlatě rostla, v letošním roce zaznamenala mírný pokles. Důvodem je především rychlý růst ceny drahého kovu. "Jen za poslední rok a půl vyrostla burzovní cena unce zlata z 40 000 na 55 000 korun," vysvětluje Pilíšek.

Přesto ekonomové nepředpokládají dramatický pokles cen zlata v blízké budoucnosti. Naopak, očekávají další mírný růst, podpořený mimo jiné geopolitickými změnami. Mnoho investorů proto využívá i krátkodobých poklesů ceny k nákupu.

Mění se i preference českých kupujících. Zatímco dříve převládaly zlaté slitky, nyní roste obliba zlatých mincí. "Důvodem je jednak vysoká likvidita těchto mincí a také stále se zvyšující zručnost padělatelů slitků," vysvětluje Pilíšek.

Zajímavým trendem je také způsob nákupu a uchovávání zlata. Stále více transakcí probíhá online a roste počet investorů, kteří své zlato svěřují do úschovy renomovaným obchodníkům místo domácího trezoru.

Česká národní banka také zvyšuje své zlaté rezervy. Zatímco koncem roku 2022 vlastnila pouhých 11,2 tuny zlata, na konci roku 2023 to bylo již 30,7 tuny.

Podle odborníků je investice do zlata vhodná pro širokou škálu lidí, od mladých po seniory. "Zlato je pojistka proti ekonomické nejistotě, a potenciálním kupujícím zlata je tedy v podstatě kdokoli," uzavírá Pilíšek.