Zadržování vody, ochlazování budov v horkém létě, lepší izolace domů a úspora energií nebo prodloužená životnost střechy a návrat zeleně do městské zástavby. To jsou některé z výhod zelených střech, které v poslední době zažívají významný rozkvět. Podle posledních dostupných údajů se jejich plocha za pět let více než zdvojnásobila. A tento trend bude pokračovat – také díky různým dotacím, které už fungují nebo začnou brzy platit.

Příkladem je nová vyhláška ministerstva zemědělství k zákonu o vodovodech a kanalizacích, podle níž ušetří na poplatku za srážkovou vodu veřejné a komerční budovy právě se zelenými střechami. Nová pravidla začnou platit od července. Srážkovné, tedy poplatek za dešťovou vodu, která ze střechy odteče do kanalizace, vychází podle lokality na několik desítek korun za metr krychlový. Jelikož se na zelené střeše část vody vsákne, tyto budovy na poplatku výrazně ušetří.

„Srážkové vody, které nemohou nebo nemají možnost odtoku do kanalizace a vsakují se, nejsou součástí výpočtů, a tím předmětem placení stočného,“ uvádí ministerstvo zemědělství. „Vzhledem k tomu, že vegetační střechy (s ohledem na mocnost souvrství) skutečně zadržují srážkové vody, došlo úpravou předmětného ustanovení k zohlednění této skutečnosti.“ Provozovatelé budov tak ušetří až desítky tisíc korun ročně. Konkrétní částka záleží na velikosti střechy.

„Pravidla pro výši srážkovného nebyla dříve explicitně stanovena, případné slevy závisely pouze na dohodě majitele budovy s provozovatelem kanalizace. Změna vyhlášky zajistí investorům lepší předvídatelnost, a budou tedy více motivovaní k implementaci zelených střech do nových projektů,“ sdělila před časem aliance Šance pro budovy, která změnu vyhlášky iniciovala.

Miliardové dotace

Od 12. ledna zase mohou kraje, obce, státní a neziskové organizace a další zájemci žádat o dotace z Národního programu Životní prostředí na efektivní nakládání s dešťovou vodou. K dispozici je miliarda korun, přičemž peníze lze využít například právě na budování zelených střech. Podle Státního fondu životního prostředí, který má rozdělování na starosti, patří finanční podpora zaměřená na návrat vody do krajiny mezi nejžádanější. „Výše dotace na konkrétní projekt se různí podle druhu opatření,“ říká ředitel fondu Petr Valdman.

Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s Agenturou pro podnikání a inovace zase začátkem roku představilo dotační možnosti z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost a Národního plánu obnovy zaměřené mimo jiné na úspory energií v podnicích. Podpora zelených střech je obsažena v kapitole Úspora vody v průmyslu, kde je k dispozici asi 1,25 miliardy korun. Mezi podporované aktivity patří také revitalizace podnikových areálů a okolí komerčních budov k adaptaci na změnu klimatu, například výsadbou funkční vegetace a zřizováním vegetačních střech.

Nárůst o 22 procent

Podle Zprávy o trhu zelených střech v České republice, kterou v prosinci publikovala odborná sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně, se v roce 2020 založilo asi 312 tisíc metrů čtverečních vegetačních střech, tedy téměř o 22 procent více než v roce 2019. Obrat tohoto odvětví dosáhl 492 milionů, což je sedmiprocentní nárůst oproti roku 2019. Údaje za loňský rok ještě nejsou k dispozici, ale lze očekávat další nárůst. Česko se tak připojilo k trendu, který už dlouhé roky funguje například v Německu, Rakousku nebo ve Švýcarsku.

„Je patrné, že ozeleňování budov má v České republice rostoucí tendenci. Kaž­doročně stoupá počet nově založených zelených střech i firem v oboru a roste počet společností, které se specializují pouze na ozeleňování budov,“ konstatuje Pavel Dostal, předseda Rady odborné sekce Zelené střechy. Podle informací z roku 2020 zesílila poptávka veřejných zadavatelů, kteří tvořili zhruba 24 procent zákazníků, zbylých 76 procent připadá na soukromé investory.

„Podíl veřejného sektoru v posledním roce výrazně vzrostl, což je dáno rostoucím povědomím měst a státní správy o klimatické krizi a snahou jí čelit,“ říká Dostal. „Zelené střechy jsou navrhovány na čím dál pestřejším spektru objektů. Nejčastějším typem objektu jsou stavby pro bydlení s převahou rodinných domů. Nezanedbatelnou a rostoucí kategorii poptávky tvoří školy, kde se zelené střechy mohou stát venkovní učebnou, experimentální či odpočinkovou plochou.“

Tomu odpovídá například rozhodnutí pražských radních z konce uplynulého roku, kteří odsouhlasili pětimilionovou dotaci na stavební úpravy dvou školních střech v Praze 14, kde tamní radnice spustila projekt Zelené střechy. „Aby mohl být projekt realizován, je třeba stavebních úprav, které zajistí posílení nosnosti konstrukce tak, aby se střecha mohla zazelenat,“ konstatuje pražský radní pro oblast školství Vít Šimral (Piráti).

Velmi aktivní je v podpoře zelených střech Brno, které dotuje jejich zakládání už od roku 2019, přičemž od té doby vzniklo na 176 vegetačních střech. Od letošního února spustila moravská metropole další kolo programu Zeleň střechám!, kde je možné získat na metr čtvereční 700 až 1400 korun.

Ne všechno je ovšem tak růžové, vlastně zelené. Některé typy vegetačních střech totiž potřebují pravidelnou péči, což může být někde problém. „V Ústí nad Labem například vybudovali intenzivní zelenou střechu, která vyžaduje zalévání. V létě si ale vzal pan údržbář dovolenou a střecha kvůli extrémům počasí uschla. Část investice se tedy úplně odepsala,“ řekl Aktuálně.cz Jan Macháč z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, který se zabývá problematikou adaptačních opatření ve městech.

Lepší mikroklima

Už zmiňovaná Zpráva o trhu zelených střech v České republice přinesla rovněž výsledky průzkumu mezi představiteli měst. Za nejvýznamnější přínos označili dotázaní zlepšování mikroklimatu v daném místě, pomoc životnímu prostředí a zvyšování kvality života. Až na pomyslném čtvrtém místě ocenili ochranu před silnými srážkami a nejmenší povědomí je o ekonomických efektech.

Profimedia.cz

Podle Josefa Hoffmanna z divize Isover skupiny Saint-Gobain a současně člena Rady sekce Zelené střechy je přitom ekonomické hledisko zelených střech také podstatné. „Dvojnásobně se prodlužuje životnost hydroizolace budov. Střecha se jen díky tomu za padesát let zaplatí sama,“ tvrdí Hoffmann.

Připomíná, že vedle ekologických výhod má vegetační střecha také nemalý vliv na lidskou psychiku a zdraví. „Existuje mnoho výzkumů na toto téma. Například u pacientů v jedné švýcarské nemocnici se asi o třetinu zrychlila rekonvalescence, protože měli výhled do zeleně,“ říká Hoffmann. „Výzkum ze Spojených států zase ukázal, že zaměstnanec v kanceláři, jehož okno míří do zeleně, je výrazně produktivnější.“ 

Dotace pro rodiny

Domácnosti mohou od loňského října žádat o dotaci na vegetační střechy z programu Nová zelená úsporám. Výše podpory se podle stanovených kritérií pohybuje v rozmezí 700 až tisíc korun na metr čtvereční. U rodinných domů je maximální výše omezena částkou sto tisíc korun, přičemž podpora nesmí přesáhnout šedesát procent nákladů. U bytových domů je limit 300 tisíc a dotace může pokrýt maximálně polovinu nákladů.