Zažil panickou ataku, začal se proto zajímat o duševní zdraví. Jak Diblík vytvořil AI terapeuta do kapsy

Programovat začal už ve 12, v šestnácti se pak nechal zplnoletnit a stal se historicky nejmladším podnikatelem v Česku. Jiří Diblík ale tehdy pracoval možná až moc. „Měl jsem panickou ataku, přijela pro mě sanitka a skončil jsem v nemocnici,“ popisuje. 

Trochu zvolnil – a začal přemýšlet, jak pomoct lidem, kteří se potýkají se stresem, depresemi nebo úzkostí. Podle něj se totiž duševní zdraví u populace dlouhodobě zhoršuje, přičemž vůbec nejvážnější situace je u mladých lidí. „Bohužel se mi zdá, že čím mladší člověk, tím je to horší,“ tvrdí.

Diblík proto rozjel aplikace VOS.health a ChatMind. Jedna se snaží podporovat wellbeing uživatelů, druhá funguje jako AI terapeut do kapsy. „Je to taková prodloužená ruka reálných odborníků – ty přitom rozhodně nahradit nechceme,“ zdůrazňuje šestadvacetiletý podnikatel.

Češi prý ještě na terapeuta poháněného umělou inteligencí připraveni nejsou, velký zájem o tyto služby ale Diblík pozoruje například ve Spojených státech či Austrálii. „Myslím si ovšem, že do tří let bude mít každý z nás svého AI společníka, se kterým si bude povídat,“ říká Diblík v rozhovoru pro Hrot. 

Stát buzeruje mladé podnikatele. My jsme raději začali v Asii, říká Nytra ze skupiny Purple

Co se týče inovací, mohli bychom být evropskou velmocí. Brzdí nás ale současná byrokracie, zmiňuje úspěšný byznysmen Jakub Nytra. Pokud Česko vytvoří prostředí, v němž nebude začínajícím podnikatelům házet klacky pod nohy, bude to podle něj pro zemi investice do budoucna.

Co se týče inovací, mohli bychom být evropskou velmocí. Brzdí nás ale současná byrokracie, zmiňuje úspěšný byznysmen Jakub Nytra. Pokud Česko vytvoří prostředí, v němž nebude začínajícím podnikatelům házet klacky pod nohy, bude to podle něj pro zemi investice do budoucna.

Jaké byly vaše podnikatelské začátky?

Ve 12 letech jsem začal vytvářet různé internetové stránky, pak i mobilní aplikace. V té době tohle všechno vznikalo a mě to fakt bavilo. Zároveň jsem chtěl hodně cestovat, studovat v zahraničí a koupit si nový počítač – a na tohle všechno jsem si musel vydělat sám. Postupně jsem ještě nabral i pár spolužáků a tuhle „agenturu“ vedl ze školní lavice. 

V 17 letech jste prodal aplikaci Presentlist na správu vánočních dárků, a to za stovky tisíc korun. Nepoznamenalo vás to nějak, získat tolik peněz ještě na gymnáziu?

Vůbec ne. Prakticky všechny tyto peníze jsem investoval zpátky do dalších startupů, které jsem pak rozjel. A něco jsem využil i na studijní pobyt v Anglii. 

Kolik teď máte firem?

Jen jednu.

Žádné bokovky?

Ne, primárně teď žiju jen firmou VOS.health a naší aplikací ChatMind. Některé předchozí projekty se nepovedly, bylo to pro mě velké ponaučení. Docela pěkně se ale podařilo rozběhnout studio Qusion – měli jsme zákazníky i ve Švýcarsku, Rakousku, Německu nebo třeba Kuvajtu. Jenže já si v té době začal uvědomovat, že už mě práce pro klienty nenaplňuje. Byla to sice skvělá škola, chtěl jsem si ale tvořit vlastní appky. Už mě nebavilo, když mi někdo diktoval, co mám dělat.

Tuhle hru chci vyhrát. Druhé místo mi nestačí, pracuju 12 hodin denně, říká Hlavenka ze startupu Elonga

Longevity? To zatím v Česku téma není. „Široká veřejnost podle mě dnes ještě neví, že může změnou životního stylu, zejména pohybem, o několik let prodloužit svůj život ve zdraví,“ tvrdí Vojtěch Hlavenka, spoluzakladatel startupu Elonga.

Longevity? To zatím v Česku téma není. „Široká veřejnost podle mě dnes ještě neví, že může změnou životního stylu, zejména pohybem, o několik let prodloužit svůj život ve zdraví,“ tvrdí Vojtěch Hlavenka, spoluzakladatel startupu Elonga.

Takový deník Toma Raddla

Jak vůbec vznikl nápad vytvořit aplikaci na duševní zdraví?

Když mi bylo 17 nebo 18, tak jsem pracoval možná až moc. Měl jsem pak panickou ataku, přijela pro mě sanitka a skončil jsem v nemocnici. Proto je pro mě téma duševního zdraví velmi blízké. 

Navíc jsem viděl potenciál technologií v této oblasti. Díky nim dokážeme lépe porozumět lidské mysli, tedy tomu, proč se člověk cítí tak, jak se cítí. Chytré hodinky nebo prsteny generují hodně informací – a já chtěl najít cestu, jak tato data lépe uchopit. Zároveň jsem viděl, že na trhu ještě taková řešení nejsou. V té době existovaly jen online terapeutické platformy, skrze něž si šlo zavolat s psychologem. To bylo vše.

Duševní zdraví se přitom u populace dlouhodobě zhoršuje – dnes každý třetí dospělý trpí nějakou formou duševního onemocnění, psychologů a terapeutů je ale málo. Nechtěli jsme proto navázat na výše popsané platformy, které jsou těžko škálovatelné a navíc dost drahé. Naším cílem bylo vytvořit cenově dostupný nástroj, jenž bude založený na datech.

Ta data tedy sbíráte z chytrých zařízení, jako jsou hodinky a prsteny?

Ano. Co se týče VOS.health, tak to je aplikace na sebeterapii, která vám každý den dělá plán duševní pohody. Primárně se zaměřuje na pracovní stres, ale máme tam i specifické aktivity zaměřené například na soustředění, usínání, vztahy nebo aktivní životní styl. Uživatel si pak najde nějakou oblast, na které chce pracovat, a aplikace jej vede k pozitivní změně. Je to podobné, jako když jde člověk do fitka a rozhoduje se, na jakou část těla se během cvičení zaměří.

Takže naše appka uživateli ukazuje, jak na sobě makat, a zároveň ho upozorňuje, když nastanou nějaké problémy. Máme tam i funkci první pomoci – v případě vážnějších potíží propojíme uživatele s odborníkem. Původně jsme tu měli i interní tým psychologických poradců, kteří si s těmi lidmi přímo psali. Od začátku jsme ale věděli, že náš produkt časem zautomatizujeme. Od loňského roku jsme proto přepnuli na umělou inteligenci.

Co v té aplikaci je?

Každému vytvoří plán na míru, a to podle aktivity v aplikaci i údajů, které si appka vezme z externích chytrých zařízení – tedy průměrné doby spánku, pohybu, nejčastějších emocí a tak dále. Nabídne nástroje, jako jsou dechová cvičení, meditace, uklidňující zvuky nebo uzemňovací techniky. Máme tam i chytrý deník, který s člověkem interaguje a dává mu hloubkové otázky. Trochu připomíná deník Toma Raddla z Harryho Pottera. 

Umí to češtinu?

Jistě, umíme už devět jazyků.

Češi díky bitcoinu diktují světu pravidla. To se stává jednou za sto let, říká Uherík ze SatoshiLabs

Původně to byl kravaťák, kterého zajímaly hlavně akcie a finance. Pak ale začal chápat, že peníze a majetek jsou dvě odlišné věci. I proto se nakonec našel v bitcoinu. „Je decentralizovaný a svobodný. Má úplně jinou povahu než všechno, co jsem kdysi znal. A to mě zaujalo,“ říká Štěpán Uherík, finanční ředitel české společnosti SatoshiLabs.

Původně to byl kravaťák, kterého zajímaly hlavně akcie a finance. Pak ale začal chápat, že peníze a majetek jsou dvě odlišné věci. I proto se nakonec našel v bitcoinu. „Je decentralizovaný a svobodný. Má úplně jinou povahu než všechno, co jsem kdysi znal. A to mě zaujalo,“ říká Štěpán Uherík, finanční ředitel české společnosti SatoshiLabs.

Psycholog v kapse

Ovšem ChatMind, což je váš nový produkt, zatím umí jen anglicky, že?

Ano, ale na přidání dalších jazyků právě pracujeme. I přesto je to naše vlajková loď, kvůli které jsme tohle všechno dělali – viděli jsme, že trh potřebuje AI terapeuta. 

Jak to funguje?

Stáhnete si aplikaci, vyberete si jednoho z AI terapeutů, dáte mu o sobě nějaké informace. A díky tomu máte v telefonu 24/7 dostupného „osobního“ terapeuta. S ním si můžete kdykoliv popovídat, on vás pak provází a pomáhá vám hledat úlevu.

Vzali jsme výzkumy o tom, co funguje na běžné terapii, a hledali, co z toho můžeme naučit AI. Další fór je v tom, že se zaměřujeme na dlouhodobou paměť naší umělé inteligence. Cokoliv jí řeknete, to si zapamatuje. Postupně si o vás vytváří celkový obrázek. AI je tak každé sezení chytřejší a dokáže dávat stále lepší rady.

Je to pro člověka přirozené?

Ano, snažíme se, aby to pro uživatele byl podobný zážitek, jako když si volá se živým terapeutem. Zároveň říkáme, že je naše aplikace jen takovou prodlouženou rukou reálných odborníků – nechceme je nahradit. Jde o doplněk pro okamžiky, kdy není možné mluvit s opravdovým terapeutem. 

Kolik takový AI terapeut stojí?

Měsíčně vyjde na 24 dolarů, tedy nějakých 560 korun.

A pak je počet sezení neomezený?

Ano, za těch 24 dolarů můžete propovídat klidně celý měsíc v kuse. Vezměte si, že tenhle produkt je vytvořený primárně pro americký trh. A naše cena je jen zlomkem toho, kolik stojí terapie v USA. Tam za jednu jedinou hodinu klidně necháte 150 až 250 dolarů.

Miliardář Kunovský: Praze by slušely výškové stavby. A potřebujeme nastartovat i dostupné bydlení

„Mám rád výraz ‚snowflakes'. Hodně mladých lidí si myslí, že mají nárok na všechno a stát se o ně musí postarat. To je přece na hlavu. Ale společnost se tváří, že je to normální,“ říká v rozhovoru miliardář Dušan Kunovský, majitel developerského obra Central Group.

„Mám rád výraz ‚snowflakes'. Hodně mladých lidí si myslí, že mají nárok na všechno a stát se o ně musí postarat. To je přece na hlavu. Ale společnost se tváří, že je to normální,“ říká v rozhovoru miliardář Dušan Kunovský, majitel developerského obra Central Group.

Češi jsou docela skeptičtí

V Česku by o takovou službu zájem nebyl?

Myslím si, že ne.

Proč?

Tady zatím poptávka po AI psychologovi není, musíme si počkat. Ostatně je to vidět i na datech, dělali jsme si různé analýzy. Naopak v USA nebo třeba v Austrálii zájem je, tamní trhy jsou na to mnohem více připraveny. 

V Evropě prostě obecně není moc chuť platit za služby v aplikaci. Češi jsou navíc docela skeptičtí, nechtějí si povídat s robotem. Přesto si myslím, že do tří let bude mít každý z nás svého AI společníka, se kterým se bude moci kdykoliv bavit. 

Když už jsme u Čechů – jakými duševními potížemi nejvíce trpí?

Podle výzkumů se v posledních letech duševní potíže v Česku zhoršují. Češi nejčastěji trpí úzkostnými poruchami. 

Liší se to nějak mezigeneračně?

Mladší lidé jsou na tom hůř, je to ostatně vidět i na datech Národního ústavu duševního zdraví. Generace Z je uzavřenější, její zástupci jsou více úzkostní, nežijí příliš společensky. Bohužel se mi zdá, že čím mladší člověk, tím je to – co se týče duševního zdraví – horší.

Chodí nám i hodně hejtů

Kolik už máte uživatelů?

Ve VOS.health už máme kolem 3,7 milionu uživatelů. ChatMind teprve spouštíme, tam máme zatím asi šest tisíc lidí. Budeme se tam snažit „přetáhnout“ i některé uživatele VOS.health, byť ChatMind cílí na trochu jinou cílovku. Ještě bych tu chtěl vypíchnout, že jsme hodně silní i na Ukrajině, kde naši platformu poskytujeme zcela bezplatně.

Spolupracujete s reálnými psychology?

Máme v týmu psycholožky, zároveň spolupracujeme s několika výzkumnými institucemi a vysokými školami – třeba s Masarykovou univerzitou v Brně nebo univerzitami ve Vídni. Všechno, co děláme, vychází z vědeckých výzkumů.

Navíc sami hodně testujeme – máme stovky uživatelů, se kterými si pravidelně voláme. Onboarding nových zákazníků může vypadat tak, že nejprve proběhne videohovor i s reálným psychologem, který člověku všechno vysvětlí. V tom vzniká síla spojení, uživatel pak naší aplikaci víc důvěřuje. Zakládáme si na tom, aby naše technologie nikomu neublížila.

Může se stát, že umělá inteligence někomu poradí, aby se zabil?

Ne. Máme několik vrstev ochrany, aby se nic takového nestalo. 

A co umělá inteligence dělá, když jí někdo oznámí, že se hodlá zabít? 

V tomto případě řekne, že tohle nedokáže vyřešit a že je potřeba se obrátit na odborníka, přičemž tomu člověku nabídne i různé kontakty. 

Máte už čtyři investory: Purple Ventures, Soulmates Ventures, Reflex Capital a Miton. Budete nabírat ještě další investice?

Věříme, že ano. Hezky rosteme a věříme, že dost poroste i tento obor. Je tu teď spoustu možností, přičemž naši investoři nám stále důvěřují.

Co teď máte v plánu?

Hlavně vylepšovat ChatMind. Chceme, aby náš robot byl co nejvíc fotorealistický – AI terapeut by měl během mluvení otevírat pusu jako člověk, dělat pohybová gesta, mimiku. Musí tam prostě být „lidský dotek“. Uživatel si k němu pak snadněji vytvoří nějaký vztah. Testujeme také zapojení VR brýlí.

Momentálně jsme ovšem rádi, že nám chodí spousty děkovných dopisů, ve kterých stojí, že jsme někomu zachránili život během nějaké krizové situace.

A chodí vám i ošklivé dopisy?

Samozřejmě. Dostáváme i hrozně moc hejtů, obzvlášť během posledního půl roku. Myslím, že je to způsobené strachem a nedůvěrou k technologiím. 

Ve finále si ale jsem jistý, že to, co děláme, je důležité. Není tu dostatečný počet psychologů a terapeutů, péče o duševní zdraví je přitom klíčová. Zároveň se ten problém zhoršuje. Pro některé lidi není schůdné chodit na terapii každý týden, natož každý den. Proto je potřeba být otevřený inovacím, jako jsou třeba VOS.health a ChatMind.

Naše generace zapíjela rum vodkou. Dnes jsou mladí jiní, jdeme jim vstříc, říká šéf likérky Fruko-Schulz

Že by měl nastat konec tvrdého alkoholu, se Josef Nejedlý nebojí. Tuzemák prý nadále zůstane jedničkou mezi lihovinami, a to i v konkurenci karibských rumů z třtinového cukru. „A proč by ne? Není to nějaké podřadné pití,“ podtrhuje.

Že by měl nastat konec tvrdého alkoholu, se Josef Nejedlý nebojí. Tuzemák prý nadále zůstane jedničkou mezi lihovinami, a to i v konkurenci karibských rumů z třtinového cukru. „A proč by ne? Není to nějaké podřadné pití,“ podtrhuje.