S regulací CBD je to v Česku jako na houpačce. Po masivním rozmachu doplňků a potravin zčistajasna ministerstvo zemědělství pohrozilo, že prodej výrobků s extraktem z konopí zcela zakáže. Osobně to musel řešit dokonce premiér Petr Fiala. Jenže ani přes jeho intervenci stále není dobojováno. „Čeká se na jasné rozhodnutí ministerstva, které má padnout do konce listopadu. Za nás jde nejen o boj za práva pěstitelů, zpracovatelů a spotřebitelů, ale rovněž o otázku lidské svobody a možnosti volby. Případný zákaz by poškodil spoustu lidí. Vydělal by na něm šedý trh a farmafirmy,“ míní František Švejda, propagátor konzumace CBD.

Došlo k posunu, ale zatím nikoli k definitivnímu rozhodnutí. Aktuálně se výrobky s kanabidiolem (CBD) mohou vyrábět a prodávat. Evropská asociace technického konopí podala na ministerstvo zemědělství podnět, v němž žádá o konzultaci statusu potravin s konopným extraktem. Zásadní informací pro nás bude, zda resort zařadí výrobky obsahující CBD mezi nové, nebo tradiční potraviny. První va­rianta by znamenala značné komplikace pro celý segment, tu druhou variantu bychom naopak vnímali jako vstřícné gesto, kterým ministerstvo podpoří trh. Vyjádření bychom měli obdržet do konce listopadu, tedy se to již blíží.

Evropská asociace průmyslového konopí předložila podklady dokládající, že CBD produkty jsou bezpečné. Že konopný extrakt není žádná novinka vyžadující nějaké dlouhé zkoumání, ale že jej známe a užíváme již opravdu stovky let. Tedy že jde v důsledku o tradiční potravinu, na niž by se měla vztahovat kritéria kvality stejně jako na další potraviny. To by nás zasadilo do jasného rámce, měli bychom coby výrobci jasnou perspektivu. Zároveň platí, že Česko je součástí evropského prostoru, kde platí zásady volného trhu. Vstřícný krok českého regulačního orgánu by tak výrazně usnadnil život pěstitelům technického konopí a výrobcům potravin i v jiných členských státech EU. Jednoduše řečeno, opět bychom mohli být v něčem hodni následování.

Tam je to ještě patrnější. Znamenalo by to zlepšení postavení spotřebitelů. Věděli by, že produkty s obsahem CBD budou i nadále dostupné, zároveň by se na ně aplikovaly potravinářské normy, včetně garance kvality a její kontroly.

Souhlasím, že je to zvláštní situace. Chvilku se tu mluví o úplném zákazu, pak zase o tom, co udělat pro zpřístupnění výrobků širší veřejnosti. Je to ode zdi ke zdi. Nicméně boj pěstitelů, výrobců se státními orgány, to není nic nového. Hodnocení této problematiky je třeba na úrovni Evropské unie procesem trvajícím už bezmála deset let. Chvilkami to je až úmorné. Třeba dva roky se zkoumalo, zda neomamné a nepsychoaktivní CBD, extrahované z konopí, náhodou nespadá mezi návykové látky, tak jak s nimi operuje mezinárodní úmluva z roku 1961. Ještě v roce 2020 Generální ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin Evropské komise tvrdilo, že připadá v úvahu stanovisko, podle nějž by v důsledku vůbec nebyl v Evropské unii povolen prodej potravinových výrobků obsahujících CBD. To byla pro celý segment ohromná rána. Existují pole s technickým konopím, která se dědí po generace. A najednou pro pěstitele nejhodnotnější část rostliny, tedy květ, nebudeme moci zpracovávat? Nepochopitelné. Je již dostatečně prokázáno, že CBD není návykové a nejedná se o psychotropní látku, která by snad nějak ovlivňovala chování a úsudek. Od začátku jsme říkali, že CBD nemá potenciál zneužití, nelze ho tedy zakazovat podle zmíněné úmluvy.

foto Tomáš Turek, týdeník Hrot

To bylo v souvislosti se schválením léku, který skutečně kanabidiol užívá jako účinnou látku. To srovnání ale neobstojí, protože tento lék má asi desetkrát vyšší dávkování než množství CBD, které lidé užijí v doplňcích stravy. U léčiv jsou nežádoucí účinky zmapovány. Ale zdůrazňuji, to se bavíme o úplně jiných denních dávkách.

Stále může být vydáno obecné nařízení, že výrobky s CBD dostanou stopku. Nejlepší variantou by bylo využít takzvaného přechodného období. Výrobky, které již jsou na trhu, budou moci po určitou dobu být nadále v prodeji a počká se na závěrečné a závazné rozhodnutí Evropské komise.

Moc dobrá otázka. My se dlouhodobě snažíme, aby zaznívaly především odborné argumenty. Jenže v čele ministerstva samozřejmě stojí ministři jako politické figury. A tam už s racionalitou občas narážíme. Resort má v gesci KDU-ČSL a lidovečtí ministři dlouhodobě nesdílejí naši představu svobodného, avšak kontrolovaného trhu s potravinami s CBD. Chvílemi jsme byli fakt konsternovaní, to když nám tehdejší ministr zemědělství Zdeněk Nekula posílal svá vyjádření o plánovaných zákazech přes sociální sítě. Opravdu mi nepřijde v pořádku, že by výkřiky přes Twitter byly vhodnou formou diskuse politika, úřadu s daňovými poplatníky, podnikateli a dalšími aktéry. Třešničkou bylo, že pan Nekula té problematice očividně vůbec nerozuměl a zachraňoval to ideologií, nikoli věcnými a odborně podloženými argumenty. Jen drobným světlým momentem bylo, že pan ministr tehdy neměl silnou politickou pozici. Jeho nástupce, Marek Výborný, je již politicky očividně úplně jiná liga. Bohužel pro nás z jeho vyjádření zatím vyplývá, že názorově pokračuje v linii svého předchůdce.

Tak zaprvé: nemají závislostní potenciál. Nemají návykové ani psychotropní vlastnosti. Na kapky z technického konopí nebo CBD oleje nelze aplikovat nějaký ideologický pohled, protože neslouží k rekreačnímu užití, nebudete po nich nijak sjetí. Jde prostě o produkty, které si lidé kupují, aby si ulevili od stresu či nespavosti, má to z jejich subjektivního pohledu pro ně nějaký pozitivní efekt. Mimochodem uživatelé, mezi které patří i vrcholoví sportovci, lékaři či vědci, vám potvrdí, že nějaké efekty na chování či výkon by byly naopak kontraproduktivní, a kdyby k nim docházelo, nebudou to užívat. Dalším argumentem je, že podporujeme pouze takové výrobky, u nichž je využito extraktu vyráběného tradičními metodami výroby potravin. Tyto tradiční metody výroby potravin jsou jednoznačně popsány v legislativě Evropské unie a patří mezi ně třeba solventní extrakce pomocí CO2 nebo etanolu. Naše přesvědčení je zkrátka takové, že pokud tradiční rostlinu – technické konopí – zpracujeme tradiční metodou, tedy tak, jak to dělaly již třeba naše prababičky, tak nám v konečném důsledku nevzniká nějaká nová, zcela nepopsaná potravina, ale potravina tradiční. Fajn, rozumím tomu, že nás stát chce před řadou nebezpečných věcí chránit, ale tady objektivně není před čím.

Protože můžeme postupovat i netradičně a tady bych už byl opatrnější. Pokud nějak zpracujeme rostlinu, z ní získáme běžným způsobem extrakt, pak je to v podstatě do značné míry přírodní proces. Něco jiného ale je, pokud do toho začneme přírodě až moc mluvit, jednoduše řečeno využijeme možností chemické vědy a nějak konečný extrakt modifikujeme. Třeba změníme jeho fyzikální vlastnosti nebo uměle zvýšíme jeho vstřebatelnost. Asi chápete, jaký je rozdíl: něco jiného je výrobek vypěstovaný a tradičně vyrobený, něco jiného je už laboratoř. Jakmile je látka uměle upravená či zcela syntetická, skutečně jde o nové potraviny a zaslouží si to zvýšenou pozornost. Nová potravina podle legislativy musí žádat od Evropské komise o autorizaci, která spočívá v hodnocení bezpečnosti, zda není škodlivá třeba při dlouhodobém užívání.

Nedávalo by to smysl. Technické konopí se pěstuje tisíce let. Kdyby šlo o nějakého zabijáka, tak už to bezpečně víme. Troufám si tvrdit, že není moc rostlin, na které bychom měli tolik vědeckých studií, které zkoumají a detailně popisují jejich účinky. Ta historie konzumace je u lidstva tak dlouhá, že vymýšlet pro ni nové kategorie je buď úřednickou obsesí, nebo ideologickým projevem. Ani jedno se mi nelíbí.

To se dostáváme na tenký led, ale na jasnou otázku jasná odpověď: velmi silná je v této oblasti farmaceutická lobby. Lékový průmysl, silné nadnárodní koncerny, se velmi brání uvádění CBD v potravinách a doplňcích na trh. To není nějaký můj dojem, to se děje už řadu let. Důvod je jednoduchý: nejvíce by jim vyhovovalo, kdyby kanabinoidní látky bylo možné uvádět na trh jen prostřednictvím léčiv. Někdy mám pocit, že řada těchto subjektů by byla nejraději, kdyby se CBD na trhu nevyskytovalo vůbec. Protože CBD je na výrobu poměrně levné, funguje na řadu lidských neduhů a ve výsledku na tom nevyděláte takový balík, jako když do zdravotnictví vtrhnete s léky, s nějakými složitými, úzce zaměřenými léčivými látkami.

Dalším důvodem je tradiční odpor některých členských států Evropské unie. V Česku jsme obecně vůči konopí poměrně tolerantní, ale v jiných státech EU je situace o dost horší. Domluvit se na jednotném postupu je v rámci celé Unie poměrně náročné, protože některé státy liberálnější tendence často zablokují hned v zárodku. Když se jim to nedaří, alespoň zpomalují, jak jen to jde. Nicméně polevit ve snaze nemůžeme – sám jste viděl, jak ve chvíli nepozornosti stačilo málo a produkty s CBD už nemusely být v prodeji. Jsem rád, že to neuniklo mediální pozornosti a i díky ní jsme zatím zákaz minimálně odsunuli. Tady je třeba ocenit přístup premiéra Petra Fialy.

Jedna věc je otázka lidské svobody a možnosti volby. Měli bychom se snažit, aby zůstávaly přítomny v našich životech, zdaleka to není samozřejmost. Případný zákaz by ale také poškodil spoustu lidí. Pěstitele technického konopí, protože by přišli o celý příjem nebo jeho část. Taky by to zasáhlo současné spotřebitele. V posledních letech zažíváme explozi vědeckých studií, v čem všem CBD pomáhá lidskému zdraví. V době covidu-19 vzrostl počet lidí trpících úzkostmi, nespavostí, přibylo stresu. Tato bylinná alternativa s tím umí velmi dobře pracovat a pomáhá tisícovkám lidí.

foto Tomáš Turek, týdeník Hrot

Takto levně to žádná farmaceutická firma nevyrobí. Nechal bych to v tomto případě opravdu na tržním rozhodování. Pokud chce někdo CBD ve formě léků, pak ať je tu ta možnost. V takovém případě je výhoda na straně farmaceutického průmyslu, protože pokud dostojí všem podmínkám, mohou pak v souvislosti s léky užívat výroky o léčivých účincích. V případě doplňků stravy však toto činit nelze. Doplňky stravy nejsou léky a my nemáme ambice jim konkurovat.

Vede. Jedna věc je, že já osobně fandím jak dekriminalizaci konopí, tak vstřícnému postoji k produktům s CBD. Nicméně náš cluster opravdu bojuje především za CBD.

Pokud jde o připravovaný zákon, který má zavést seznam psychomodulačních látek, které je třeba regulovat, nikoli přímo zakazovat, tak tam podporujeme aktivity národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila, u něhož máme pocit, že konečně jdou ruku v ruce odbornost a kompetence. Z jeho strany zaznělo, že jako výrobci CBD produktů se nemusíme obávat, neboť naše produkty nepovažuje za drogu, a my jsme za takto silné vyjádření rádi. Nicméně trochu se stále obáváme kreativity některých poslanců nebo úředníků. Pokud by totiž na tento seznam nakonec v rámci legislativního procesu připsali i výrobky s obsahem CBD, pak by se rázem staly z hlediska zákona problematickými nejen potraviny, ale rovněž třeba konopná kosmetika nebo takový krásný obor, jako je vaření konopného piva.

Přitom podobné úvahy nakonec stejně vedou k tomu, že trh i uživatelé si poradí. Seznam totiž vždycky bude krok za laboratořemi – stačí v chemické vazbě změnit jeden uhlík a hned máte jinou látku, která je třeba velmi škodlivá, ale zákony na ni budou po určitou dobu krátké. V tomto případě bychom měli být obezřetní. Přesně toto jsou látky jako například medializované HHC, o nichž ještě skoro nic nevíme, a přitom se nám je nedaří regulovat. To je paradox. Spousta lidí tráví obrovské množství času úvahami, jak zakázat po staletí užívané konopné extrakty, ale že tu každá druhá trafika může prodávat potenciálně nebezpečné, neprozkoumané látky, nad tím se jaksi přivírají oči.

Poptávka ale zákazem nezmizí. Podle statistik CBD užívá přes 450 tisíc uživatelů starších patnácti let. To je ohromné číslo. Pokud bychom CBD zakázali, posílí to černý trh. Pokud naopak k produktům přistupujeme zodpovědně a regulujeme je a nejlépe kontrolujeme i kvalitu, černý trh tím omezujeme. To není žádné raketové inženýrství.

CzecHemp

Oborový klastr založený pro lepší spolupráci podnikatelů, veřejného sektoru, výzkumných a vzdělávacích institucí v celém hodnotovém řetězci pěstování, zpracování a využití technického a léčebného konopí za účelem zlepšování podmínek pro rozvoj konopného průmyslu v České republice. Členy jsou výrobci CBD produktů a rovněž výzkumné instituce, například Mendelova univerzita v Brně či Česká zemědělská univerzita v Praze.

Můžeme se poohlédnout jinam, kde řeší podobné otázky. Například v USA, kde rovněž skupina kongresmanů bojuje za to, aby se tamní FDA, Úřad pro kontrolu potravin a léčiv, vyjádřil ve smyslu doporučení, jaké množství CBD je bezpečné a jak by měl vypadat regulační rámec. Tam se hovoří o tom, že v průběhu tří let by rozumná regulace mohla trh s CBD výrobky zhruba ztrojnásobit. Zároveň již jsou k dispozici první informace k tomu, že smysluplná regulace konopí oslabuje trh se syntetickými kanabinoidy, typicky HHC.

V České republice se legální trh s CBD odhaduje asi na 200 milionů korun ročně s potenciálem růstu o násobky. Šedá zóna, tedy syntetické náhražky marihuany, je u nás nyní něco mezi jednou a dvěma miliardami ročně.

Ne. Po státu chceme jen to, aby nám neházel klacky pod nohy. CBD trh se zaměřuje na jiné uživatele, kteří rekreač­ní ­látky nepreferují. Těm chceme nabídnout kvalitní produkty jako doplňky stravy. Zkušenosti z USA a marketingové průzkumy ukazují, že trh má velký potenciál. Vydělané peníze budeme v první fázi investovat do technologií, do zaměstnávání lidí a samozřejmě chceme odvádět daně. 

František Švejda (45)

• Manažer a podnikatel, který v sektoru technického konopí působí devět let.

• Člen výkonné rady českého konopného klastru CzecHemp.

• Absolvent Pedagogické fakulty Technické univerzity Liberec.

• Redaktor magazínu Konopí a spoluautor kuchařky Jezte konopí!, která propaguje zdravá jídla z konopného semínka.

• Zabývá se hlavně využitím produktů z technického konopí v oblasti potravinářství, konopnou legislativou a vývojem nových produktů.