Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Žádný pasáček, ale „manažer stáda“. Turecko zoufale shání pastevce, líčí na ně i v zahraničí

Každé ráno se probouzíme s obavou, že nám pastýř uteče, bědují Turci. Profesi teď říkají „stádový management.“

Žádný pasáček, ale „manažer stáda“. Turecko zoufale shání pastevce, líčí na ně i v zahraničí
Turecko hodně sází na afghánské pastevce, je na nich doslova závislé; ilustrační obrázek | Hrot24, vygenerováno v Midjourney

Turecko se potýká s nedostatkem pastevců, což se už projevilo i na snížení počtu chovných zvířat. Vláda se proto snaží sehnat pasáky dobytka v zahraničí. Důvodem nedostatku lidí pro toto zaměstnání jsou obtížné pracovní podmínky a snižující se populace na venkově, informoval místní server Duvar.

„Máme problém najít pastevce. Název tohoto povolání jsme změnili na ,správce stáda'. Nedělají se ale žádné kroky, které by profesi ,stádový management' zatraktivnily. Pastevcům by se mělo zaručit sociální zabezpečení," uvedl předseda svazu tureckých chovatelů ovcí a koz Nihat Çelik. Dodal, že je nyní nutně potřeba 150 tisíc pastýřů.

Podle Çelika někteří zahraniční pastevci odcházejí za lepšími pracovními podmínkami. „Každé ráno se probouzíme s obavou, že nám pastýř uteče. Nemůžeme proto dostatečně investovat v tomto odvětví a zvyšovat počty kusů ve stádech. Naše vláda by měla regulovat a zlepšit podmínky pro tuto práci,“ uvedl šéf svazu.

Turecká vláda už jedná o této záležitosti mimo jiné s Afghánistánem. Právě z této země v Turecku mnoho lidí místní stáda pase. Podle Çelika je nyní v Turecku asi 40 tisíc pastevců z ciziny.

Debatu o tomto tématu rozvířil nedávno také turecký ministr obchodu Ömer Bolat. „Pokud by najednou odjelo 25 tisíc afghánských pastevců, znamenalo by to u nás konec chovu dobytka,“ uvedl Bolat.