Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Generace Z by měla přijmout skutečnost, že stres a úzkost v práci jsou normální součástí života. Prospěje jí to. „Měli bychom se občas cítit pod tlakem, je to zdravé,“ tvrdí profesorka psychologie z Columbia University Kathleen Pike.
Mladí lidé z takzvané Generace Z (narození 1997 až 2012) mají často pocit, že jsou vystaveni většímu stresu a úzkostí v práci než předchozí generace. Podle Kathleen Pike je to ale přehnané.
Podle profesorky tito mladí lidé ztrácejí ze zřetele, že pocity stresu nebo smutku, na které si často při svých prvních pracovních zkušenostech stěžují, jsou „normální životní zkušeností“ a není je nutné hned považovat za projevy duševních onemocnění, která se musí léčit terapiemi či psychofarmaky. Cítit se pod tlakem nebo ve stresu může ve skutečnosti pomoci více se soustředit a identifikovat problémy, které lze řešit, vysvětluje pedagožka.
Problémem podle ní je, že mladí lidé nedokážou rozlišit mezi normálními emocemi a duševní nemocí. Na druhou stranu ale oceňuje otevřenost Generace Z vůči problémům s duševním zdravím, která podle ní podněcuje smysluplné změny na pracovištích.
Cítit se pod tlakem termínu odevzdání práce nebo cítit smutek, zklamání a úzkost při hodnocení své práce jsou „normální životní zkušeností“, tvrdí. „Občas bychom se měli všichni cítit pod tlakem,“ říká a vysvětluje, že právě tlak pomáhá lidem se pořádně soustředit a dokončit úkoly. Na druhou stranu úzkost samozřejmě může být i „užitečným signálem", který může pomoci identifikovat něco špatného v našem okolí. Tyto pocity však nejsou vždy indikátorem vážné duševní nemoci, to by se nemělo zaměňovat, varuje psycholožka.
Průzkum společnosti Deloitte z roku 2023 mezi 14 483 příslušníky Generace Z ze 44 zemí zjistil, že 46 procent z nich se v práci cítí úzkostně a pod tlakem vždy nebo většinu času. Více než třetina uvedla, že jsou vyčerpáni, chybí jim energie a kvůli negativitě nebo cynismu se cítí ve své práci nekomfortně.
V důsledku toho někteří členové Generace Z hledají alternativy k tradičním pracovním modelům práce „od devíti do pěti“ – populární je například fenomén známý jako „lazy girl jobs“, tedy zaměstnání s co nejmenším stresem, nároky a odpovědností, ale co největším výdělkem, která vyhledávají zejména mladé dívky. To potvrzuje i Suzy Welch, profesorka obchodu na Newyorské univerzitě. Už dříve uvedla, že tento trend je podporován „silnou touhou Generace Z vyhnout se úzkosti za každou cenu“.
Na druhou stranu – kdo z nás by práci o maximálním výdělku a minimální námaze někdy nechtěl, že?
