„Je báječné sledovat, jak naše vědecké výsledky dnes již v rámci klinických studií pomáhají pacientům,“ říká imunoložka Jitka Palich Fučíková, která vede výzkumnou skupinu v biotechnologické společnosti Sotio (patřící pod investiční skupinu PPF) a učí na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

Její vědecká kariéra je spojena například s buněčnou imunoterapií DCVAC, která se dostala do klinického testování pro léčbu pacientů s karcinomem vaječníku, prostaty a plic. „Na DCVAC jsem začala pracovat již během doktorského studia v týmu profesorky Jiřiny Bartůňkové na 2. LF UK, kde jsem se podílela na preklinickém testování,“ vzpomíná Jitka Palich Fučíková. Zde také proběhly první fáze klinického testování, pro další pokračování ale bylo nutné najít investora. „A to se povedlo – před jedenácti lety vznikla biotechnologická firma Sotio s cílem uvést do praxe léčivý přípravek DCVAC a vyvíjet další léčebné přístupy v oblasti imunoonkologie,“ říká vědkyně.

Z laboratoře zpět k pacientům

Léčivý přípravek DCVAC se každému pacientovi připravuje „na míru“ z jeho vlastních imunitních buněk, které hrají zásadní roli v aktivaci protinádorové imunitní odpovědi. „Pacientovi nejprve odebereme monocyty, buňky imunitního systému. Ty v laboratoři přeměníme na dendritické buňky, které následně ‚vyškolíme‘ tak, aby rozpoznávaly nádorové buňky a nastartovaly příslušné kroky k jejich eliminaci,“ vysvětluje imunoložka. V rámci léčebného protokolu pak „vyškolené buňky“ aplikují zpět pacientovi, v jeho těle aktivují další imunitní komponenty, které bojují s nádorem.

Personalizovaná imunoterapie DCVAC je ale jen jedním z projektů, na kterých v Sotiu pracuje. „Ráda říkám, že klinický výzkum v Sotiu je taková učebnice imunologie a imunoterapie. S klinickými pracovišti pracujeme na těch nejaktuálnějších tématech nádorové imunologie,“ říká vědkyně. Ve spolupráci s lékaři studují roli imunitního systému pacientů v prostředí nádoru a těchto poznatků využívají ve vývoji nových léčebných směrů v onkologii, které se obecně označují jako imunoterapie.

Může jít o přístupy vysoce personalizované, vyráběné každému pacientovi na míru jako již zmíněný DCVAC nebo například BOXR, jenž využívá technologii CAR T, modifikující T-lymfocyty pacienta. Další možností jsou univerzální léčivé přípravky, které jsou stejné pro všechny pacienty. „Jedná se například o rekombinantní interleukin-15, to je bílkovina, jejímž cílem je specificky aktivovat konkrétní komponenty imunitního systému pacienta, u kterých víme, že mají velmi silný protinádorový efekt,“ popisuje Palich Fučíková. V Sotiu vyvíjí také přípravky spojující léčivo s protilátkou, které se označují ADC (antibody drug conjugates). U této technologie je protilátka, tedy bílkovina imunitního systému, nosičem léčiva (například chemoterapie), které specificky naváže na nádorové buňky bez vedlejších účinků na zdravou tkáň.

„Současným trendem onkologické léčby je kombinace léčebných přístupů. Často se kombinuje klasická léčba – chirurgické odstranění, chemoterapie či radioterapie – s imunoterapií a také spojení různých imunoterapeutických přístupů, kde dochází k synergii a lepším léčebným výsledkům,“ vysvětluje imunoložka, která klidně mohla být lékárnicí. Vystudovala Farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy a věda se jí zalíbila až během přípravy diplomové práce ve výzkumné laboratoři ve Francii.

Na prostředí záleží

Imunoterapie při léčbě nádorů funguje skvěle, ale bohužel pouze u určitého procenta pacientů. Vědci na celém světě se proto intenzivně snaží najít takzvané prediktivní ukazatele, podle kterých by předem dokázali určit, kdo z terapie bude nejvíce profitovat. „V naší skupině se zaměřujeme především na nádorové mikroprostředí, které se pro každého pacienta liší. Snažíme se ho lépe popsat a pochopit, a tak předem určit, pro koho je která léčba nejvhodnější,“ vysvětluje Palich Fučíková, podle které je klíčem k úspěchu dobře fungující tým. „Mým cílem jsou samozřejmě kvalitní výsledky a publikace. Poslední dobou si ale uvědomuji, že stejně důležité je i budovat kvalitní výzkumnou skupinu. Motivovaní lidé zapálení pro vědeckou práci jsou naprosto klíčoví, jen tak lze posouvat naše poznání a objevovat nové věci. I když to zní jako klišé, věda je týmová práce.“ 

Doc. PharmDr. Jitka Palich Fučíková, Ph.D.

Vystudovala Farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Poté pokračovala doktorským studiem na 2. lékařské fakultě UK, kde se věnovala nádorové imunologii. Nyní působí v biotechnologické společnosti Sotio a přednáší na 2. LF UK. Absolvovala několik zahraničních stáží a je autorkou desítek odborných publikací a dvou mezinárodních patentů. Za svoji práci již získala řadu ocenění: v loňském roce Cenu Neuron v oboru medicína a již dříve například cenu Česká hlava, Discovery Award anebo cenu L’Oréal UNESCO pro ženy ve vědě.

Jak vznikají nové léky

Vývoj nového léčiva je dlouhodobý proces, který průměrně trvá patnáctaž dva cet let a má několik fází:

• Základní výzkum v laboratoři

• Preklinická fáze testování

• Klinické fáze testování

I – testování bezpečnosti a nastavení správného dávkování

II – testování bezpečnosti a účinnosti

III – takzvaná zaslepená studie na velkém počtu pacientů z mnoha zemí světa ověřující, zda je testované léčivo bezpečné a účinnější než aktuálně dostupná léčba

• Registrace a schválení léčiva

• Dlouhodobé sledování bezpečnosti a účinnosti

Šance, že se z testovaných látek skutečně podaří vyvinout přípravek, který se dostane až na trh, je velmi malá, i proto v Sotiu zkoumají a vyvíjejí několik metod léčby:

• Personalizované buněčné imunotera-pie – léky jsou vyráběny „na míru“ přímo z imunitních buněk pacientů, které se v laboratoři speciálně „vycvičí“ (DCVAC, BOXR).

• Interleukin-15 – bílkovina aktivující protinádorovou imunitní odpověď, vyrábí se stejně pro všechny pacienty.

• ADC (spojení léčiva s protilátkou) – protilátka navede léčivo pouze do místa nádoru, tím se zvýší účinek a minimalizují se vedlejší účinky.

Sotio

• Biotechnologickou společnost Sotio vlastní investiční skupina PPF.

• V Sotiu pracuje zhruba 300 zaměstnanců (z toho je sedmdesát procent žen a osmdesát procent zaměstnanců má VŠ vzdělání) ze sedmnácti zemí.

• Léčivé přípravky Interleukin-15 a DCVAC jsou v II. či III. fázi klinického testování, což je doposud nejdále, kam se léčivo vyvíjené českou firmou dostalo. Prvním pacientům budou letos v rámci klinických studií podány i přípravky na bázi ADC a BOXR.

• Na konci roku 2021 začal se Sotiem na dalším vývoji přípravku SOT101 (na bázi interleukinu-15) spolupracovat farmaceutický gigant Merck.