Ještě před pár lety by tato investice působila poněkud zvláštně, teď je ale symbolem covidové doby. Řeč je o opravě domu číslo osm v pražské Senovážné ulici. Společnost Cimex miliardáře Petra Lukeše tam vymyslela koncept krátkodobého a dlouhodobého pronájmu s hotelovými službami. Tedy už žádný další hotel, jehož finanční výsledky by byly vydány na milost příštím časům. České hotely se nyní probouzejí z více než rok trvající krize, která jejich byznys v Evropě srazila o 65 procent. Investoři jsou opatrní, hoteliéři sčítají ztráty a s chystaným otevřením vyhlížejí první vlnu zájmu hostů.

Hotel na ovládání

Hotely byly v Česku uzavřeny kvůli druhé vlně pandemie čínské chřipky se zhruba dvoutýdenní přestávkou od loňského 22. října. Své recepce pro soukromé klienty otevírají právě nyní. Stejně tak dokončuje svůj projekt miliardář Lukeš. Jeho koncept vypadá pro příští nejisté měsíce byznysově stabilní. Podle vývoje situace bude moci přepínat mezi jednotlivými druhy ubytování, které nabídne. Je velmi pravděpodobné, že dům číslo osm nezůstane svého druhu v Česku jediný. 

Konkrétně. Jde o 31 luxusních apartmánů s dispozicemi od 1+kk do 3+kk. Dům má svou recepci i podzemní garáže. Apartmány jsou koncipovány tak, aby nabízely kompletní hotelové služby včetně samoobslužné recepce. Dále bude k dispozici úklid pokojů, služby prádelny a nebude chybět ani hotelový room servis. Takže hotel nehotel.

Jak nová, postcovidová doba mění tuzemskou hotelovou mapu, dokresluje i další příklad. Společnost Czech Inn Hotels (a zdaleka není jediná) přebudovala část své kapacity na malometrážní byty. Podle Jaroslava Svobody, jednatele firmy provozující v tuzemsku 23 hotelů, se tak na trh dostalo šest stovek jejích hotelových pokojů.

Spolu s datem otevírání hoteliéři věří, že je čas udělat pod covidovým účtem tlustou čáru a začít definitivně sčítat škody. Zejména v Praze to bude velmi smutné počítání. Pražský hotelový trh je v Evropě podle údajů společnosti STR nejvíce postižený. Průměrné tržby za pokoj klesly o 84,6 procenta. Hlavními důvody byly propad obsazenosti o 78,5 procenta na 16,6 procenta a snížení průměrných cen o 28,1 procenta na 66 eur, tedy zhruba 1716 korun, za pokoj. „Během první vlny byla česká vláda mezi prvními, jež zavedly přísná omezení včetně nuceného uzavření hotelů. Během druhé vlny po letním období zaznamenalo Česko jeden z nejvyšších nárůstů případů koronaviru v Evropě, což přineslo radikální pozastavení zahraničního turismu a následné uzavírání hotelů,“ vyjmenovává důvody propadu vedoucí výzkumu v oddělení hotelových nemovitostí za region EMEA z Cushman & Wakefield Bořivoj Vokřínek.

Pražský trabl potvrzují i zkušenosti Gorjana Lazarova, ředitele sítě Orea Hotels & Resorts z rodiny miliardáře Lukeše. „Největší propad zaznamenáváme v městských hotelech. Přirozeně je to způsobeno propadem zahraniční klientely a korporátních akcí,“ říká.

Na prodej? Zatím ne

Neutěšená situace by z logiky věci měla znamenat překreslení majetkových struktur tuzemských hotelů. Jenže stalo se toho zatím v Česku jen málo. Oznámen byl prodej dvou hotelů B&B Hotels. Transakce zahrnovala pražský karlínský hotel B&B Prague o 160 pokojích a hotel B&B Budapešť, který po dokončení během letošního léta nabídne 214 pokojů. Transakce měla ale formu prodeje a zpětného pronájmu bývalému majiteli. Hotely nově drží francouzská skupina Primonial REIM. V době covidu se vydal na nákupy hoteliér Lukáš Pytloun, majitel stejnojmenné sítě. Na konci roku 2020 například koupil penzion v Harrachově a podle svých slov je připraven nakupovat dál.

Loni kromě toho proběhly ještě dvě velké transakce, a to akvizice hotelu Carlo IV Boscolo na Senovážném náměstí a Pentahotelu Prague v Karlíně. Oba obchody byly ovšem dojednány ještě před nástupem pandemie.

Žádné velké majetkové přesuny z důvodu pandemií oslabených majitelů se tedy zatím nekonají. Z pohledu investorů to ale neznamená, že by Praha přestala být dlouhodobě preferovanou destinací. „U významných společností z oboru neustále vidíme zájem koupit, pronajmout nebo provozovat některý ze zdejších hotelů. Poptávka v tomto směru jednoznačně převyšuje nabídku,“ říká vedoucí hotelového týmu pro střední a východní Evropu z Cushman & Wakefield David Nath.

foto Tomáš Novák týdeník HROT

Lepší není ani pohled za hranice prostřednictvím analýzy společnosti CBRE. V hotelovém segmentu se loni výrazně méně investovalo, objem za rok 2020 dosáhl v Evropě hodnoty 9,4 miliardy eur, což znamená meziroční propad o 66 procent. Nejvíce ustrnul trh s hotelovými nemovitostmi v Itálii (-69 procent) a ve Francii (-75 procent). V případě střední a východní Evropy byl pokles 65 procent (0,57 miliardy eur).

Ale zpátky do Česka. Vyšší poptávka nad nabídkou tak drží ceny hotelů na původní úrovni. Významný podle Natha není ani objem plánované výstavby, v příštích třech letech se očekává přírůstek 1750 pokojů, což je jen 1,5procentní průměrný roční růst. „Hovoří se i o omezení krátkodobých pronájmů a snížilo se DPH na ubytovací služby. To vše nahrává tomu, že vlastníci stále věří, že jejich hotely mají stejnou hodnotu jako v roce 2019. Naopak investoři čekali pokles až na polovinu. S větší mírou prodejů tedy můžeme počítat až ve chvíli, kdy se představy obou stran začnou více přibližovat,“ říká Nath.

S odřenýma ušima

Z této rovnice vychází fakt, že majitelé hotelů krizi vesměs přežili. Koneckonců potvrzuje to i nedávný průzkum vyhledávače ubytování Explorio.cz. Jen čtyři procenta hoteliérů a majitelů penzionů měla obavu, že situaci neustojí. Oproti tomu téměř polovina ji označila za zatěžující, ale zvladatelnou.

Nicméně lehké to nebylo. Hoteliéři si stěžovali na pomalou pomoc od státu. Týkalo se to zejména programů Covid – Ubytování II a Covid – Školy. Obávají se i příštích dní. „Navíc od prvního dne zahájení provozu nebudeme mít vyprodáno, ale náklady už nám nikdo nebude kompenzovat ani částečně. To vše samozřejmě nic nemění na tom, že například práce ministerstva pro místní rozvoj je z mého pohledu naprosto katastrofální,“ komentuje pod podmínkou anonymity jeden z hoteliérů podnikajících v Černé Hoře. 

Velké řetězce kvůli limitům také na všechny podpory nedosáhly. „Jen kvůli tomuto limitu jsme nevyžádali podporu v hodnotě cca sto milionů korun. Většina akcí byla vypisována se zpožděním, často následovaným zdlouhavým vyplácením podpory. Toto období jsme tedy přestáli jen díky finanční podpoře našich akcionářů,“ říká Gorjan Lazarov.

Pokud bude dobře fungovat i letecká přeprava, očekává návrat k normálu už během příštího roku. Jeho Orea má tu výhodu, že je orientována na české klienty a má řadu kapacit v regionech, kam letos Češi vyrazí na dovolenou namísto zahraničních pobytů. Jinde situace tak dobrá nebude. Podle Cushman & Wakefield lze s celkovým zotavením počítat až v roce 2024. Podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací ČR Václava Stárka se delší oživení očekává právě u zařízení závislých na zahraničních hostech. Cestovní ruch by se podle něj na úroveň roku 2019 mohl dostat v roce 2023.