Původně chtěl stát snížit počet proplácených hodin ve školách o patnáct procent. Nakonec ale půjde jen o pětiprocentní pokles. Úspory se tak čekat nedají, jen se do budoucna zpomalí nárůst počtu učitelů. A ani to není jisté.
Osekávání PHmax
Na výrazný nárůst počtů učitelů v posledních letech reagoval ministr školství Mikuláš Bek plánem osekat takzvaný PHmax (maximální počet státem proplacených vyučovacích hodin) na středních školách o patnáct procent. Mělo to svůj důvod.
Ředitelé využívali velkorysosti vzorečku PHmax, třídy dělili na menší celky a díky penězům od státu si mohli dovolit zaměstnávat více učitelů. Jenže čím více učitelů a úvazků, tím vyšší personální náklady. Bek si podle svých slov nepředstavoval, že zmíněné „osekání“ přinese obrovské úspory. Chtěl však předejít tomu, aby náklady na učitele i v dalších letech stoupaly natolik, že přerostou možnosti státu.
Pokud se mají učitelé jednou skutečně dostat na slíbených 130 procent průměrné mzdy (jak jim to nekoncepčně garantuje zákon), musí jich být prostě méně. Z národohospodářského hlediska jde nepochybně o poměrně rozumnou úvahu.
Školy: Tohle už zvládneme. A bez propouštění
Jenže jedna věc je rozpočtové uvažování a druhá reakce živých lidí. Po protestech (například po stávce ukradené učitelům odboráři) ministr školství nakonec úsporné plány přehodnotil a oznámil, že jak v případě středních škol, tak základek bude nakonec škrtat proplácené hodiny jen o pět procent.
Některé učitelské spolky již informovaly, že je to podle nich přijatelnější varianta. Lépe se prý s novým ujištěním ministra spí i ředitelům škol. Opatření sice podle nich nepovede ke kvalitnějším školám, ale alespoň neohrozí výuku tolik jako dříve ohlášené „patnáctiprocentní“ šetření.
Zajímavé jsou ohlasy z terénu. Například Jiří Kuhn, ředitel Gymnázia Nymburk, přišel před stávkou s výčtem konkrétních dopadů škrtání na jeho školu. Ve zkratce: děti by se učily ve větších počtech, ubylo by volitelných předmětů, musel by propouštět. A jak je to po „vyměknutí“ ministra Beka? „To už jsme schopni zrealizovat tak, aby to neodskákala kvalita. Na fyzikální nebo biologický seminář, kde se děcka profilují směrem k vysokoškolskému studiu, máme tři skupiny po deseti, potom (myšleno po pětiprocentním snížení PHmax, pozn. red.) budou dvě po patnácti,“ řekl serveru Novinky.cz Kuhn.
Dělení tříd na menší skupiny tedy v Nymburku zůstane, i když se o jeho finanční efektivitě dá s úspěchem polemizovat. A dokonce prý ze školy nebude muset ředitel ani propouštět učitele. Jinak řečeno, tolik kritizovaná vláda „úspor“ se opět smrskla jen na kabinet kosmetických změn.
Oživlý duch chaotické Babišovy vlády
Osekávání veřejných výdajů je obecně složité, protože ti, kterých se týká, se dokážou hlasitě ozvat. Je samozřejmě otázka, zda se právě ve vzdělávání dalších generací máme proškrtat k udržitelnějšímu rozpočtu. Na této vládě je však zajímavé, jak není (takřka) nic schopna udělat pořádně.
Přicházela stále s jinými procenty, měnila své záměry přes noc, jeden den komunikovala něco, co druhý den na tiskové konferenci popřela. Jako bychom popisovali covidové vládnutí chaotického Andreje Babiše.
A ono je to přitom aktuální a bezradné plácání se vlády pětikoalice. Té, která chtěla konsolidovat veřejné rozpočty. Ale očividně to neumí.
