Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Části akademiků na vysokých školách došla trpělivost. Některé filozofické fakulty budou stávkovat
„Je to poprvé od listopadu 1989, kdy učitelé vysokých škol reálně vstoupí do stávky,“ oznámila Nina Wančová, expertka na nová média z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. „Je to jeden z legitimních způsobů, jak dát jasně najevo, že za těchto ponižujících podmínek odmítáme dále pracovat a vzdělávat budoucí generace,“ doplnil ji učitel Ondřej Švec, předseda akademického senátu téže fakulty. Zejména mladší vysokoškolské učitele rozčílilo, že ačkoli vláda Petra Fialy opakovaně deklarovala, že školství je prioritou, podle představeného rozpočtu na příští rok si vzdělávací soustava polepší jen velmi málo.
Sedmnáctého října proto většina pedagogů na Filozofické fakultě UK a také na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci nebude vyučovat a jinak se podílet na chodu školy. „Již téměř rok upozorňují akademické obce vládu ČR na žalostnou mzdovou situaci na fakultách zejména humanitního a společenskovědního zaměření. Nebyly ale učiněny žádné konkrétní kroky k nápravě,“ zdůvodňují to stávkující, kteří se sdružují v iniciativě Hodina pravdy. Potvrzena je zatím stávka na dvou výše uvedených fakultách, podle zástupců vysokoškolských odborů však budou další přibývat. Pokud by se nakonec stávky zúčastnila všechna vysokoškolská pracoviště zapojená do iniciativy, dotklo by se to až patnácti významných institucí napříč republikou. V těch nyní začínají fungovat stávkové výbory.
Jak protest odvrátit? Už jen velmi těžko. Požadavky univerzitních učitelů jsou totiž poměrně zásadní a měly by dramatické dopady na veřejné rozpočty. Podle Asociace děkanů filozofických fakult ČR je jedním z největších problémů nedostatečné platové ohodnocení učitelů společenských oborů.
Průměrná hrubá mzda odborného asistenta s doktorským titulem na filozofických fakultách činí 33 500 korun. To je přibližně o čtrnáct tisíc korun méně, než na kolik v průměru dosáhnou učitelé na nižších stupních vzdělávání, tedy na ZŠ či SŠ. „To je pro mladé lidi samozřejmě silně demotivující. Hovoříme o odborných asistentech, kteří chtějí zakládat rodiny, žít v důstojných podmínkách. Od těchto velmi perspektivních lidí dostávám výpovědi. Buď školství opustí zcela, nebo jdou učit na nižší stupně. My je tu ale potřebujeme,“ říká Jan Stejskal, děkan Filozofické fakulty UP.
Jako manažer instituce stávkovou aktivitu sám přímo neorganizuje, pro nespokojené učitele má ale pochopení. „Organizuje to akademická obec, unavená z nenaplněných slibů předchozích vlád. Velmi je respektuji. Snažil jsem se jim vždy poskytnout podrobné informace o tom, s čím politici přicházeli na jednání. Ta nebyla vždy konstruktivní, někdy byla dokonce i nedůstojná,“ přibližuje děkan. Tím naráží mimo jiné na situaci, kdy na jednání vysokoškolského odborového svazu a zástupců univerzit dorazili ministr školství Mikuláš Bek (STAN) a ministryně pro vědu Helena Langšádlová (TOP 09). Zatímco ministr prý představitelům univerzit pohrozil, že zveřejní jejich platy, Langšádlová jim radila, ať se poučí od univerzit v zahraničí, jak se shánějí peníze. „Peněz prý mají univerzity nakonec vlastně dost,“ odnesl si ze setkání děkan Stejskal. Realita je podle něj odlišná.
V minulém týdnu ministr Bek informoval, s jakými penězi se nakonec v jeho resortu počítá pro příští rok. Pozitivní prý je, že se podařil odvrátit původní návrh ministerstva financí, aby se ve vzdělávání šetřilo, a to o jedenáct miliard. Dokonce si polepší, a to o čtyři miliardy na celkových 269 miliard korun. Ani tato zpráva však akademiky neuklidnila. „U nás by to teoreticky mohlo znamenat asi pět milionů korun navíc. Naše fakulta má ale aktuálně rozpočet 300 milionů korun.
Na platech se tedy toto navýšení skoro neprojeví. Zdaleka to navíc nereaguje na vysokou inflaci v posledních letech,“ říká děkan Stejskal. Po výstražné stávce budou podle Hodiny pravdy následovat další protesty. „Nadále požadujeme navýšení rozpočtu pro VŠ na rok 2024, aby dokázaly všem zaměstnancům a zaměstnankyním poskytnout důstojné mzdy. Požadujeme přijetí plánu na zvyšování financování VŠ na průměr OECD a urychlené přijetí novely zlepšující postavení doktorandů a doktorandek,“ sdělila iniciativa. Ministr Bek je prý připraven o tom jednat.
