Bezstarostná jízda prezidenta: v týdnu stávek testuje motorku
Máme za sebou stávku učitelů, stále hrozící stávku lékařů a jako bonus přišla data o tom, jak se nám zvýší ceny za energie. Prezidentův výrazný komentář bohužel chybí.
Tohle pro mě bude bolestné. Psát o „bratru motorkáři“ není vždy vhodné, navíc jezdíme na stroji stejné značky. Ale teď jde spojenectví jedné stopy stranou. Může za to fotografie, která ukazuje nadšeného prezidenta Pavla, jak sedí na motorce tradičního italského výrobce. (Vlastně mu to trochu závidím, ale právě tato fotka mě přiměla k zamyšlení.) A ano, přiznejme, že prezident je na státní návštěvě Itálie a hostiteli se sluší věnovat naplno.
Přesto fotka vyvolává pochyby. Máme za sebou stávku pedagogů, na poslední chvíli (snad) odvrácenou stávku lékařů a jako bonus přihodil ERÚ data o tom, jak se nám zvýší ceny za energie. A prezidentův výrazný komentář chybí.
Kdo je tu komentátor
V červnu přitom prezident ve svém projevu před zákonodárci mimo jiné řekl, že jeho cílem je vykonávat úřad prezidenta nadstranicky a ve prospěch celé společnosti: „Chci být prezidentem všech občanů, i těch, kteří mě nevolili. Budu tlumit konflikty uvnitř naší společnosti.“
Když se znovu vrátíme k „meníčku“ tohoto týdne, jeden by si myslel, že právě nastala příležitost, kdy by prezident mohl (a měl) udělat gesto.
Jak ale v tuto chvíli prezident přemýšlí, naznačil ředitel vnitropolitického odboru Hradu a (bývalý?) politolog Tomáš Lebeda v rozhovoru pro ČRo Radiožurnál: „Myslím, že úkolem prezidenta není bezprostředně a okamžitě komentovat všechno dění. Není komentátorem, měl by to vnímat a potom se vší vážností vyvozovat důsledky.“
Komentátorem sice není (byť v této zemi je komentátorem kdekdo), ale zároveň jeho podřízený v ČRo naznačuje, že vláda jednu skupinu možná přehlíží. „Nemůžu se zbavit dojmu, že je vláda k postoji zaměstnavatelů na tripartitě vnímavější, naopak k postojům zaměstnanců je rezervovanější,“ dodal v rozhovoru Lebeda.
Mám si to vyložit tak, že prezident – prostřednictvím slov svého úředníka – s požadavky protestujících sympatizuje, že skutečně vidí v chování Fialovy vlády mezery?
Kdo, když ne prezident. Kdy, když ne teď
Lebeda v rozhovoru pro ČRo pokračuje: „To, že stávající ekonomická situace začíná být pro řadu občanů poměrně tíživá, kdy se obávají dopadů určitých opatření konsolidačního balíčku, bojí se změn v rozpočtu pro rok 2024, je objektivní fakt.“ I proto by nějaké ráznější slovo zastání řada spoluobčanů od prezidenta uvítala.
Ono někdy stačí říci „já to chápu, chápu vaše důvody“ a postavit se symbolicky za tu část populace, kterou současná situace tíží. Třeba se „přimluvit“ u premiéra; poradit mu, aby nepoužíval rétoriku, jakou byla v úvodu týdne jeho reakce na stávku vyvolanou přijetím úsporného balíčku. „Je to nutné a není kam ustupovat,“ řekl tehdy, ne úplně šťastně, Petr Fiala.
Kéž by stávkující byli bílí jako Jawa 250
V známém hitu zpívá Věra Špinarová (fantastickým hlasem) text, v němž se snaží přilákat pozornost partnera. O tom, že kdyby se natřela na bílo, jako je jeho Jawa, tak by si jí možná všiml. Nechť je to recept i pro další stávkující. Byť zrovna ta stávka lékařů se o prezidentovu pozornost uchází úplně sama. Minimálně proto, že motorkáři bílé pláště často (bohužel) znají.
Nyní by bylo fajn, kdyby se o ně „motorkář“ zajímal bez ohledu na své řidičské umění. Dostane ale ještě šanci, protože Fiala ohlásil v jednání s lékaři průlom. Ti tak zřejmě přes víkend do stávky nepůjdou.
Tomu se říká štěstí. A prezident samozřejmě – i díky svým projížďkám českou krajinou na „bajku“ – ví, jak je štěstí potřeba.