Energetická krize a prudké zdražení elektřiny a plynu rozvrátily rozpočty nejen domácnostem a firmám. Nejistou sezonu mají před sebou také sportovní kluby a areá­ly. Mnoha sportovištím podle jejich provozovatelů hrozí, že kvůli neúnosně vysokým nákladům na konci roku v halách zhasnou a sportovci vyklidí skříňky v šatnách.

„V nejhorší kondici jsou kluby, které provozují energeticky náročná sportoviště, tedy zejména zimní stadiony nebo plavecké bazény. Bohužel nárůst cen energií je tak vysoký, že jsou na hraně existence i ostatní vnitřní sportoviště, například sportovní haly,“ konstatuje mluvčí Národní sportovní agentury Jakub Večerka.

Zástupci agentury, České unie sportu i dalších svazů proto už týdny pravidelně navštěvují Strakovu akademii či ministerstvo průmyslu. Politiky i úředníky se snaží přesvědčit, aby sportovní kluby nebo tělovýchovné jednoty zahrnuli do seznamu organizací, ke kterým bude směřovat vládní pomoc v podobě zastropování cen energií.

Ještě na začátku minulého týdne to vypadalo, že vláda tlaku sportovců odolá a neuhne. Odmítla například požadavek, aby se zastropování cen energií týkalo vedle domácností a malých firem také všech sportovišť z registru sportů, a to nezávisle na právní formě provozovatele. Pokud by prý couvla, stejné požadavky by pak přišly třeba z kultury a dalších „opomenutých“ oblastí.

Improvizace a chaos

O to větší překvapení přišlo minulou středu po pravidelném zasedání vlády. Kabinet na něm podle předpokladů odklepl zastropování cen energií na zbytek letošního a celý příští rok, nečekaná ale byla šíře subjektů, na které se má vztahovat. Sportovní kluby se tak na tiskové konferenci poprvé dozvěděly úplně novou informaci – pomoc by prý měla dostat i většina z nich.

Náměstek ministra průmyslu Petr Třešňák to vysvětlil tím, že zastropování se vztahuje na veřejnou správu, která sportovní kluby často provozuje. Ostatní organizace by pak prý těžily z toho, že patří do kategorie malých a středních firem, kterým nižší ceny vláda slíbila také.

Místo nadšení ovšem ve sportovních kruzích stále převládá skepse. Vláda totiž kromě několika obecných vět pronesených na tiskové konferenci neposkytla svazům a klubům žádné další informace. Podobně jako u dřívějších plánů pomoci se tak ukazuje, že vznikají za značné improvizace, a především – vláda je mizerně komunikuje navenek.

Jan Němec

V kancelářích sportovních bafuňářů tak nyní probíhají horečné analýzy, které mají odkrýt, kdo všechno vlastně na pomoc státu dosáhne. „Opravdu zatím nevíme, zda se zastropování bude týkat také nás nebo neziskových sportovních spolků. Analyzovat vládní nařízení je vždycky komplikované,“ konstatuje šéf komunikace České unie sportu Jiří Uhlíř. Dokud ale unie nebude mít opatření jasně napsané černé na bílém, není prý důvod se radovat.

Prozatím tak jediná jistá pomoc státu sportovcům spočívá v příspěvku, který Národní sportovní agentura vyjednala u vlády na provoz a údržbu. „Tyto finance jsou určené přímo na pomoc sportovištím s úhradou plateb za energie, ale nárůst cen je tak vysoký, že by nám nestačily ani dvě miliardy. Dostali jsme přitom jen 385 milionů,“ tvrdí Jakub Večerka.

Stadion jako fabrika

V čem je u aktuálního vládního balíku energetické pomoci problém? Lidé od sportu tvrdí, že ministerští úředníci této branži nerozumějí. A tak podobně jako minulá vláda při plánování covidové pomoci s překvapením zjišťovala, kolik různých druhů podnikání u nás máme, dnešnímu kabinetu zřejmě ještě nedošlo, jaké různé právní formy může mít provoz sportoviště.

Ministerský náměstek tak sice tvrdí, že se problém velké části sportovišť vyřeší tím, že je provozuje obec nebo kraj, na něž se cenový strop vztahuje, není ale jasné, co bude třeba se sportovní halou, která sice patří městu, ale provozuje ji sportovní klub jako spolek. Účtenky totiž v takovém případě často platí právě klub, ne majitel pronajaté nemovitosti.

Národní sportovní agentura poukazuje i na jinou nejasnost. Provoz hokejových či plaveckých hal je natolik energeticky náročný, že tato zařízení mohou vypadnout z definice malých a středních odběratelů, kteří mají letos i příští rok nárok na zastropované ceny.

„Vláda nestanovila hranici odběru, a tak může dojít k tomu, že velké sportovní haly spadnou do kategorie velkoodběratelů. A na ty už se aktuální balík pomoci nevztahuje,“ upozorňuje Večerka. Paradoxně tak může dojít k situaci, kdy například hokejový klub bude patřit do stejné skupiny jako velké průmyslové firmy. Pro ty plán pomoci na příští rok vláda nemá připravený.

foto Tomáš Novák týdeník HROT

Jestliže tedy chtěli ministři minulou středu sportovce na tiskové konferenci uklidnit, povedlo se jim vnést do jejich plánů ještě větší zmatek. „Rozhodně bych neřekl, že hrozící krize sportu je zažehnána. Opatření zatím nic neřeší a kluby jsou ohrožené stejně jako před přijetím nových stropů na energie,“ odhaduje Jakub Večerka z Národní sportovní agentury.

Světlo do nových pravidel nevneslo zatím ani ministerstvo průmyslu a obchodu. Na žádost týdeníku Hrot o upřesnění konkrétních příjemců vládní pomoci do uzávěrky nereagovalo. Dá se tedy očekávat, že podobně jako u pomoci domácnostem ještě nařízení z minulého týdne projde řadou změn, které budou napravovat opomenutí původní verze. Sportovcům tak nezbývá než si na konečnou verzi počkat. A doufat, že se jí dožijí.

Sportovci bez fixace

Rozsah problémů, do kterých se oblast sportu kvůli drahým energiím řítí, dobře ilustruje čerstvý průzkum České unie sportu mezi zhruba pětistovkou klubů a tělovýchovných jednot. Z něj vyplynulo, že organizacím provozujícím vnitřní sportoviště provozní náklady stouply v průměru o více než 130 procent.

Zhruba šest z deseti sportovních organizací pak drahé energie ohrožují přímo existenčně. Pokud se vláda nerozhoupe k zastropování cen energií také pro ně, od ledna prý začnou kluby s tělocvičnami, „kamennými“ i nafukovacími halami, zimními a plaveckými stadiony, ale také třeba kuželnami postupně zavírat.

„Sportovní kluby a tělovýchovné jednoty jsou v bezvýchodné situaci, protože nemají moc kde ušetřit a většina lidí funguje v této oblasti dobrovolně. A to ještě je potřeba si uvědomit, že státní podpora pro sport se oproti loňsku paradoxně snížila,“ komentoval průzkum předseda České unie sportu Miroslav Jansta.

Led ani voda

Patrně nejhůř může nečinnost kabinetu zasáhnout hokejisty a bruslaře. Některé haly ostatně letošní sezonu vůbec nezahájily. Příkladem je zimní stadion Nikolajka na pražském Smíchově. Ten se potýkal s nedostatkem peněz na údržbu delší dobu a drahé energie byly poslední ranou. Pokud by jejich nárůst měli provozovatelé lední plochy přenést na sportovce, nikdo by tam kvůli vysoké ceně brustit nechodil.

Hokejovému klubu ve Šternberku zase přišly letos v létě složenky s rozpisem záloh, které dělaly milion korun měsíčně. „To je nárůst skoro o tisíc procent. A to bychom měli platit do konce roku. Kvůli tomu jsme museli zrušit mládežnické týmy a nemohli jsme se přihlásit do mládežnických lig. Provoz jsme nezahájili od 1. září, nezamrazili jsme led,“ vysvětluje šéf klubu Jan Trunda. Aby na kluziště mohli znovu vyjet bruslaři, potřebovali by prý Šternberští přes čtyři miliony korun.

Další hokejové haly se obávají podobného osudu od ledna. Český svaz ledního hokeje zmapoval situaci na devíti desítkách krytých stadionů nejpopulárnějšího zimního sportu a zjistil, že dvě třetiny z nich nemají od začátku příštího roku fixace na ceny elektřiny. Patnáct klubů dokonce nemá zajištěné fixované ceny ani letos, a tak podle svazu některé z nich kvůli až desetkrát vyšším nákladům za energie v srpnu zaplatily tolik co za celý minulý rok.

Jen o málo menší hrozby čekají v příštím roce na provozovatele akvaparků. Zdaleka ne všechny totiž měly to štěstí, že se dočkaly pomoci ze strany veřejné správy jako třeba Aquapark Barrandov. Tomu pomohly přežít letošní léto dotace od hlavního města. Celkem činily přes 2,6 milionu korun.

V kritické situaci je ale například patrně nejproslulejší pražské koupaliště v Podolí, které provozuje zmiňovaná Česká unie sportu. Plavecký areál Podolí nejvíc bolí ceny plynu, který používá k ohřevu vody nebo k vytápění. Ředitel ekonomických agend unie Pavel Benda varuje, že pokud vláda u sportovišť s velkým odběrem energií nezavede cenové stropy, může na začátku příštího roku dojít i k dočasnému zavření koupaliště.

135 % činil průměrný nárůst nákladů na energie u klubů s vnitřními sportovišti.61 % klubů nemá od ledna příštího roku zafixované ceny energií.385 mil. korun zatím sportovci dostali od vlády na energetickou krizi.