Prakticky veškerá nová výstavba v Praze dnes narazí na první problém ještě předtím, než developer vůbec poprvé otevře dveře kanceláře stavebního úřadu.

Většina pozemků určených podle starého územního plánu pro nové byty, kanceláře nebo obchody je už zastavěná. A tak je potřeba nejprve se dohodnout s radnicí na změně územního plánu. Přetahovaná většinou trvá několik let. O to větší netrpělivost proto doprovází čekání na metropolitní plán, který by měl stavařům uvolnit ruce u dalších stovek hektarů pro nové projekty.

Pražský primátor Zdeněk Hřib minulý týden přišel s nadějnou zprávou: po zdlouhavých jednáních se podařilo upéct kompromis mezi magistrátem, městskými částmi i ministerskými úředníky a vyřešit tisíce připomínek k poslednímu návrhu z roku 2018. Stále je tak podle něj ve hře plánovaný termín platnosti metropolitního plánu od začátku příštího roku.

Strach z výšek

Metropolitní plán řeší hned několik velkých a dlouhodobých bolestí rozvoje Prahy. U první z nich, přidušené nové výstavby, by se hlavní teze daly shrnout do tří bodů: zastavit rozrůstání metropole do polí, město zahustit a vyhnat do výšky. Ve všech třech se kvůli střetu protichůdných názorů vedla komplikovaná jednání. Například snaha stavět vyšší budovy narážela na odpor hned z několika stran – kromě památkářů a ministerstva kultury mělo starost o zachování panoramatu Prahy také UNESCO. Návrh metropolitního plánu tomu zamezuje výškovou regulací a vymezením oblastí pro „mrakodrapy“ – například ve Vysočanech, na Pankráci nebo v některých částech Jižního Města.

Přestože drtivá většina území metropole by měla limity mnohem níž než osmdesát nebo sto metrů ve zmiňovaných oblastech, právě výšky se týkaly stovky připomínek. „Při jednání s ministerstvem kultury jsme probírali skutečně místo po místě a nakonec došli ke konsenzu. Někde jsme námitkám ustoupili, jinde se to podařilo vysvětlit,“ říká Petr Hlaváček. Výsledek je přece jen odvážnější k výškové výstavbě.

Konkrétní výškovou mapu pro budoucí výstavbu zveřejní magistrát až na konci dubna. Majitelé pozemků pak budou mít do června čas podat připomínky. Jak ale naznačuje náměstek primátora, velké šance na úspěšné naboření křehkého kompromisu nemají.

Hustá Praha

Třaskavým tématem je také zahuštění hlavního města. Na jedné straně stál tlak ministerstva životního prostředí, aby se co nejméně stavělo na polích na okrajích Prahy, na druhé odpor obyvatel a spolků za záchranu zeleně proti novým domům v centru.

Z jednání s ministerstvem životního prostředí nakonec vyplynulo, že se například nebudou smět zahušťovat sídliště, což dnešní, zastaralá verze územního plánu naopak povoluje. Nájezd bagrů a jeřábů se nebude konat ani v parcích. „Metropolitní plán potvrzuje parky ve volné zástavbě jako kvalitativní plus modernistické zástavby,“ říká Petr Hlaváček.

Výsledný plán také k výstavbě posvěcuje jen minimum „zelených luk“ a nové stavební parcely soustřeďuje do širšího centra města. Nejvíc nových obyvatel mají pojmout brownfieldy. Konkrétně plán odstraní stavební uzávěru třeba na pozemcích v Bubnech, kde má vyrůst nová čtvrť pro 25 tisíc lidí. Uvolní se také další část žižkovského nákladového nádraží i desítky hektarů pozemků ve Vysočanech.

Ani aktualizovaná verze plánu ale nepočítá s tím, že by se na místě bývalých továren a skladů rozjely nekontrolovatelné stavební orgie. Dokument pro každý pozemek stanovuje parametry, které musí splňovat: tedy třeba kolik parků, školek nebo další občanské vybavenosti vyžaduje bytový projekt podle velikosti.

Na větších rozvojových územích, která si rozparcelovalo více developerů, budou investoři muset do jisté míry kooperovat. „Plán je zavazuje k tomu, aby se nakreslila dokumentace celá a aby se vypořádaly vztahy mezi investory tak, aby tam všechny školy, školky a veřejná prostranství byly,“ říká šéf pražského Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč.

Dokument k těmto novým čtvrtím naplánoval také dopravní infrastrukturu. Kromě toho počítá se stavbou městského okruhu. „Zpracovali jsme novou studii, dohodli se na změnách oproti původní verzi také s městskými částmi a nakreslili to do metropolitního plánu,“ vysvětluje Hlaváček. Dosáhnout stejného výsledku postupnými změnami dnešního územního plánu by prý trvalo dva až tři roky. 

10 let uplynulo od zahájení prvních příprav nového pražského územního plánu.