Česko je rozdělené na příznivce a odpůrce očkování proti covidu-19. Příznivců je početně více, odpůrci jsou ale zase více slyšet. Ačkoli vědci, zdravotníci i politici ubezpečují, že schválené vakcíny jsou bezpečné a účinné, spousta lidí i pod tíhou dezinformační scény očkování odmítá. Výsledkem je, že podíl očkovaných v populaci stále nepřesahuje šedesát procent, přičemž odborníci doporučují naočkovat alespoň sedmdesát, nejlépe však osmdesát procent lidí v zemi.

Nedůvěru v moderní vakcíny, vektorové a mRNA (viz box Jak fungují vakcíny), by ale mohly nalomit nové očkovací látky výrobců Novavax a Sanofi. Obě staví na tradičním způsobu vývoje a složení.

„Očekáváme, že již velice brzy budeme moci světu nabídnout první plnohodnotně schválenou vakcínu na covid-19 na bázi proteinů NVX-CoV2373. Jedná se o osvědčený produkt, který má ambici výrazně přispět k celosvětovému bezpečí před agresivním virem,“ uvedl v tiskové zprávě Stanley C. Erck, prezident a generální ředitel americké společnosti Novavax.

„Představujeme dalšího silného pomocníka v boji proti globální krizi. Nová očkovací látka Vidprevtyn se jednoduše skladuje i aplikuje. Velký důraz byl kladen na připravenost vakcíny na další vývoj a možné mutace koronaviru,“ uvedla francouzská Sanofi.

Experti: Věříme jim

Odborníci oslovení týdeníkem Hrot předpokládají, že by proteinová očkování mohla u části české veřejnosti uspět.

„V praxi vidím, že je poměrně velké množství lidí, kteří se po proteinových vakcínách ptají a velmi vážně je zvažují. Nedůvěřují mRNA očkování, ale tohle by pro ně bylo přijatelné,“ říká epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Podotýká, že vakcíny založené na proteinu se často označují jako klasické, tradiční a ověřené, což ale má své opodstatnění.

„Očkování na této bázi už aplikujeme docela dlouho a bez protestů velké části veřejnosti. Jako příklad lze uvést vakcínu proti žloutence typu B, která je též založena na proteinu. Víme tedy už velmi dobře, jak se vakcína chová, máme u ní detailně popsány nežádoucí účinky a podobně,“ říká Prymula.

foto Profimedia.cz

Jsou tedy proteinové vakcíny i méně rizikové? Podle Romana Chlíbka, předsedy České vakcinologické společnosti, záleží na úhlu pohledu. „Jsem přesvědčen, že z hlediska bezpečnosti jsou srovnatelné s ostatními covidovými vakcínami. Avšak vzhledem k tomu, že to není genetická vakcína, odpadá případné riziko manipulace s genetickým materiálem. Takže i z pohledu nějakých potenciálních autoimunitních onemocnění by mohla být méně riziková,“ říká Chlíbek.

S tím souhlasí i Prymula a dodává, že právě s hlavní složkou, proteinem, padá velmi častý argument dezinformační scény, podle níž mRNA vakcíny mění genetickou informaci člověka. „Sice je to nesmysl, ale spousta lidí tomu věří. Zjednodušeně lze říct, že zatímco u mRNA vakcín pracujeme s genetickou informací, kdy tělo si na jejím základě samo vytvoří protein koronaviru, v případě proteinové vakcíny do těla dodáváme protein již vytvořený. Samotné DNA člověka jsme tedy ještě více vzdáleni. Tady už není vůbec žádný prostor k nějakým spekulacím,“ říká Prymula.

Účinnost potvrzena

Podle výsledků klinických studií to navíc vypadá, že i nové vakcíny budou velmi účinné.

„Z dosud publikovaných závěrů studií provedených na velkém vzorku lidí vyplývá, že proteinové vakcíny budou jen o něco málo účinnější než hojně propagované mRNA vakcíny, hovoříme o rozdílu jen jednotek procent. I proteinové vakcíny tedy zajistí velmi dobrou ochranu proti těžkému průběhu onemocnění. Pokud by se alespoň zlomek lidí nechal přesvědčit k tomuto očkování, považoval bych to za úspěch,“ podotýká biochemik Zdeněk Hostomský, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (více viz rozhovor na str. 10).

foto Profimedia.cz

Novavax v dokumentaci argumentuje mimo jiné studií provedenou ve Velké Británii. V ní se na vzorku patnácti tisíc účastníků prokázala účinnost 96,4 procenta proti původnímu virovému kmenu a 86,3 procenta proti alfa (britské) va­riantě. Celková účinnost 89,7 procenta je pak doložena potvrzením s příznivým hodnocením bezpečnosti a účinnosti s minimem nežádoucích účinků. Slibné jsou i výsledky studie s třiceti tisíci účastníky z USA a Mexika. Zde vakcína prokázala stoprocentní ochranu proti středně těžkému a těžkému onemocnění a 90,4procentní celkovou účinnost. Podobně vysokou účinnost avizuje také Sanofi, velká studie probíhá s více než třiceti tisíci účastníky v Nepálu.

Schválení do konce roku

Otázkou tedy zůstává, kdy nové vakcíny dorazí na trh. Novavax i Sanofi dopředu avizovaly, že jsou na velkovýrobu připraveny a vše závisí jen na schválení ze strany dozorujících orgánů. V případě USA jde o Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Země Evropské unie pak zastřešuje Evropská léková agentura (EMA) a konečné rozhodnutí vydává Evropská komise, která již dopředu nasmlouvala dostatečné množství dávek. Výjimku mohou udělit i jednotlivé státy. Česká republika však podle vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) touto cestou jít nechce a vyčkává na stanovisko unijních orgánů. Kdy ale EMA rozhodne?

„Naším cílem je důkladná kontrola, zda vakcína splňuje obvyklé standardy pro doložení účinnosti, bezpečnosti a kvality. Nemůžeme předpovědět celkovou délku posouzení, v těchto případech však vzhledem k situaci pracujeme v takzvaném zkráceném režimu,“ sdělila Evropská léková agentura.

Týdeníkem Hrot oslovení epidemiologové se domnívají, že alespoň jedna z proteinových vakcín by ze strany EU měla být povolena ještě do konce letošního roku. Pak už bude záležet na přístupu českých autorit. Orientační harmonogram schválení, nákupu a distribuce vakcín ministerstvo zdravotnictví Hrotu nedodalo ani týden po jeho vyžádání. Zodpovězeny nebyly ani otázky týkající se aplikace vakcíny – kdo a za jakých podmínek by mohl očkovat.

Vycházet tak lze pouze z dříve schválené Strategie očkování proti covidu-19 v České republice, která s oběma očkovacími látkami proteinového typu počítá. Obě by se měly aplikovat dvěma dávkami. Rozestup mezi nimi by v případě Novavaxu měl činit 21 dní, u Sanofi 28 dní. Ten by však mohl být i kratší v závislosti na doporučení výrobce. Oba farmaceutické giganty v tiskových zprávách hovoří o snadnosti skladování. Teoreticky by je tak mohli aplikovat i praktičtí lékaři. 

Jak fungují vakcíny

V České republice jsou k 10. listopadu 2021 schváleny čtyři vakcíny dvou typů.

• Typ mRNA

– Comirnaty (Pfizer/BioNTech, dvoudávková)

– Spikevax (Moderna, dvoudávková)

Očkování pracuje na principu RNA (ribonukleové kyseliny), ve které je zakódována genetická informace pro takzvaný spike protein koronaviru. Po očkování si naše buňky tento protein samy vytvoří. Imunitní systém situaci vyhodnotí jako infekci a tělo následně zareaguje bezpečnou imunitní odpovědí.

• Vektorové

– Vaxzevria (AstraZeneca, dvoudávková)

– Janssen (Johnson & Johnson, 1 dávka)

Fungují podobně jako RNA vakcíny. Genetická informace pro koronavirový spike protein je ale v tomto případě do našich buněk doručena prostřednictvím geneticky modifikovaných neškodných virů ze skupiny adenovirů.

Osud české vakcíny

Před rokem a půl představil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch záměr vyvinout českou vakcínu proti covidu-19. „Nemůžeme slepě věřit ve velké zahraniční farmaceutické firmy, že budou ochotny nasytit českou poptávku,“ sdělila tehdy jmenovaná šéfka výzkumného týmu Věra Adámková, lékařka a poslankyně za hnutí ANO. Jak na tom nyní vakcína je? Odborný tým v létě předložil ministerstvu výzkumný záměr a rovněž finanční plán výzkumu. Dokumentace skončila na stole ministra Vojtěcha. Ten má rozhodnout, zda do projektu investovat další peníze, nebo je lepší jej ukončit. Vzhledem k tomu, že český trh už disponuje dostatečným počtem vakcín od soukromých firem, je pravděpodobnější druhá varianta. Ministr ale oznámil, že konečné slovo již přenechá svému nástupci. Dosud stát za vývoj vakcíny zaplatil čtyři a půl milionu korun.