Západní země zvažují různé možnosti postupu – od přímého zabavení ruských aktiv až po využití jejich výnosů ke krytí úvěrů. Evropská unie se doposud pro zabavení aktiv ruské centrální banky nerozhodla, namísto toho se zabývá způsoby, jak využít jejich výnosy uložené v mezinárodním systému pro vypořádání plateb Euroclear, podle FT jde až o 191 miliard dolarů (asi 4,2 bilionu korun).

Washington zabavení ruských aktiv zatím veřejně nepodpořil, v diplomatických kruzích však letos rozšířil návrh, podle kterého by konfiskace financí Moskvy byla zákonná jakožto „opatření, které přiměje Rusko zastavit svoji agresi“.

Evropské země, kde leží většina dotyčného majetku, jsou však opatrnější a obávají se možných dopadů na finanční stabilitu i odvetných kroků Ruska. Například Itálie, která s Novým rokem převezme předsednictví G7, se obává, že Moskva v reakci zakročí proti italským společnostem v Rusku. Ruská diplomacie již varovala, že v reakci na jakékoli zabavení majetku zpřetrhá diplomatické vztahy se Spojenými státy.

Trojice pracovních skupin se má podle FT v následujících týdnech zabývat právními okolnostmi zabavení, způsoby provedení i snižováním potenciálních rizik a možnostmi, jak finance nejlépe využít k podpoře bránící se Ukrajiny.

Snahy v tomto směru každopádně dokazují, že vyspělé západní země mají společný zájem dát Moskvě najevo, že nedokáže překonat západní odhodlání podporovat Ukrajinu, a to jak ekonomicky, tak vojensky, komentují vývoj FT.

Rozdíly v přístupech k ruské invazi na Ukrajinu v rámci G7 se uskupení podařilo překonat v minulosti už několikrát, například při schvalování vůbec prvního sankčního balíčku nebo zavádění cenového stropu na ruskou ropu.