Trump uvalením cel porušuje svoji vlastní smlouvu mezi USA, Kanadou a Mexikem (USMCA) z roku 2018, jež nahradila předchozí Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA) uzavřenou v 90. letech minulého století
Shutterstock.com, koláž Hrot24
Na Kanadu a Mexiko dopadla Trumpova cla. Na obzoru je severoamerická obchodní válka
Přesně minutu po půlnoci východoamerického času (6.01 SEČ) vstoupila v platnost dlouho očekávaná cla na zboží dovážené z Mexika a Kanady do Spojených států. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa jim „vypršel čas“. Zároveň se zvýšila již platná cla na čínský dovoz o dalších deset procent. Dotčené země ohlásily odvetu.
editorka
Na zboží z Kanady a Mexika se vztahují shodně cla 25 procent, s výjimkou kanadských energetických produktů, jako je ropa nebo elektřina, které podléhají snížené sazbě deset procent. Desetiprocentní cla na dovoz z Číny, která platila už od začátku února, se nyní dvojnásobila.
Trump zdůvodnil zavedení sankcí na své severoamerické sousedy tím, že tyto země stále nedělají dost pro zastavení přílivu migrantů a drog, zejména fentanylu, přes hranice. Země se přitom do poslední chvíle snažily hrozbu cel odvrátit.
Mexiko vyslalo na hranici deset tisíc vojáků Národní gardy, Ottawa v boji proti droze jmenovala „fentanylového cara“ – přesto, že podle údajů amerických úřadů pochází z Kanady pouhé jedno procento fentanylu zachyceného v USA .
Trump ale naznačil i to, že chce odstranit „obchodní nerovnováhu“ v Americe a přimět zahraniční firmy, aby přesunuly svoji výrobu do Spojených států. „Budou muset postavit své závody na automobily a další věci v USA a pak nebudou mít žádná cla,“ prohlásil.
Jeho rozhodnutí uvést dříve odložená cla skutečně v platnost otřáslo americkými akciovými trhy, které zareagovaly okamžitým propadem, a také vyvolalo obavy z vypuknutí severoamerické obchodní války. Ta hrozí zbrzdit hospodářský růst a nastartovat obří inflaci.
Podle deníku The New York Times tvoří import z Kanady, Mexika a Číny více než 40 procent veškerého dovozu do USA.
Dotčené země okamžitě zareagovaly vlastními protiopatřeními. Kanadský premiér Justin Trudeau oznámil, že jeho země zavede 25procentní cla na americké zboží v hodnotě 155 miliard kanadských dolarů (2,5 bilionu korun). „Kanada nenechá toto spravedlivé rozhodnutí bez odpovědi,“ uvedl Trudeau v prohlášení. Kanadská cla budou platit tak dlouho jako ta americká, dodal.
„Kvůli clům uvaleným USA budou Američané platit více za potraviny, plyn a auta a potenciálně ztratí tisíce pracovních míst,“ řekl Trudeau. „Naruší neuvěřitelně úspěšný obchodní vztah. Poruší obchodní dohodu, kterou vyjednal sám prezident Trump ve svém posledním funkčním období.“
Mexiko se taktéž chystá zavést odvetná cla na americké zboží. „Neexistuje motiv, důvod ani ospravedlnění, které by toto (americké) rozhodnutí podpořily. Dotkne se to našich lidí a našich národů,“ uvedla prezidentka Claudia Sheinbaumová.
Kterého zboží se mexická cla dotknou, oznámí až v neděli. Podle agentury AP tento krok naznačuje, že Mexiko stále doufá, že se ještě může vyhnout obchodní válce se Spojenými státy.
Odvetu rovněž přislíbilo čínské ministerstvo obchodu. Trumpovu administrativu obvinilo ze snahy „šikanovat“ Peking kvůli toku fentanylu z Číny, což tamní vláda dlouhodobě odmítá.
Země začne během týdne uplatňovat 15procentní cla například na drůbeží maso, pšenici, kukuřici či bavlnu z USA. Deseti procenty pak zatíží třeba sóju, vepřové maso, ovoce, zeleninu, mléčné výrobky a další produkty. Peking také uvalil na 25 amerických firem exportní a investiční omezení, což zdůvodnil ochranou národní bezpečnosti.
„Jednostranná celní opatření USA vážně porušují pravidla Světové obchodní organizace a podkopávají základy hospodářské a obchodní spolupráce mezi Čínou a USA,“ uvedlo ministerstvo obchodu.
Nové 20procentní clo dopadlo i na dovoz čínské spotřební elektroniky, která byla dosud bez cel. Týká se to například smartphonů, notebooků, videoherních konzolí či chytrých hodinek.
Před negativním dopadem cel varovaly i velké americké společnosti od Fordu po Walmart. Podle analýzy Peterson Institute for International Economics a Yale University Budget Lab průměrná rodina by mohla čelit nárůstu ročních nákladů o více než tisíc dolarů (asi 25 tisíc korun).
S kritikou přispěchali i politici z Demokratické strany. Podle nich Trumpova cla přispějí k růstu cen a znepřátelí americké spojence. Lídr demokratických senátorů Chuck Schumer řekl, že tématem loňských voleb byla pro běžné lidi hlavně vysoká inflace a „teď to Donald Trump ještě zhoršuje“.
„Tohle je šílený způsob, jak se chovat k našim spojencům, že? Doslova natahuje ruce k Rusku zatímco uvaluje cla na kanadské zboží,“ uvedla na Trumpovu adresu minnesotská senátorka Amy Klobucharová.
Trump slibuje 25procentní cla i na zboží z Evropské unie, datum zatím neoznámil. Evropská komise uvedla, že rozhodnutí americké administrativy zavést cla na dovoz z Kanady a Mexika hluboce lituje. „Tento krok riskuje narušení globálního obchodu, poškození klíčových ekonomických partnerů a vytvoření zbytečné nejistoty v době, kdy je mezinárodní spolupráce důležitější než kdy jindy,“ uvedla Komise
S využitím ČTK