Česká filharmonie zahraje v Carnegie Hall. Proděláme na tom, ale vyplatí se to, říká její šéf Mareček

Česká filharmonie, nejvýznamnější tuzemský orchestr s půlmiliardovým rozpočtem, odehraje na začátku prosince tři koncerty v New Yorku, v patrně nejprestižnějším koncertním domě světa – Carnegie Hall. Jak ale říká její generální ředitel David Mareček, na takovém turné i přesto prodělá.

Česká filharmonie, nejvýznamnější tuzemský orchestr s půlmiliardovým rozpočtem, odehraje na začátku prosince tři koncerty v New Yorku, v patrně nejprestižnějším koncertním domě světa – Carnegie Hall. Jak ale říká její generální ředitel David Mareček, na takovém turné i přesto prodělá.

Celý článek
0

Konec německého mýtu? Volkswagenu láme vaz historicky zakořeněné toxické řízení

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Celý článek
0

Závislosti na lithiu z Číny se jen tak nezbavíme, přesun řetězce na Západ není rentabilní

Vybudování dodavatelského řetězce pro produkci lithia v Severní Americe a Evropě v takovém rozsahu, aby bylo možné obejít Čínu, je v současné době z ekonomického hlediska nereálné. Alespoň to tvrdí společnost Albemarle, největší světový producent lithia.

Vybudování dodavatelského řetězce pro produkci lithia v Severní Americe a Evropě v takovém rozsahu, aby bylo možné obejít Čínu, je v současné době z ekonomického hlediska nereálné. Alespoň to tvrdí společnost Albemarle, největší světový producent lithia.

Celý článek
0

Učitelé proti Gazdíkovi. Chtějí zachovat povinný druhý jazyk na ZŠ

Reforma školství, kterou s velkou pompou ohlásil ministr Petr Gazdík (STAN), už má první odpůrce. Učitelé cizích jazyků protestují proti záměru, aby se na základních školách zrušil povinný druhý jazyk.

Učitelé proti Gazdíkovi. Chtějí zachovat povinný druhý jazyk na ZŠ
Ministerstvo školství chce zcela změnit pojetí výuky na základních školách | foto Tomáš Novák týdeník HROT

Jak týdeník Hrot již informoval, resort chce zcela změnit pojetí výuky na základních školách. Zatím zveřejnil první dokument v podobě obecných směrů reformy. Konkrétních změn obsahuje představený materiál jen málo, ale i ty už stačily k silné vlně nesouhlasu. 

Učitelům a učitelkách cizích jazyků se nelíbí, že by na ZŠ nově nebyl druhý cizí jazyk povinný, ale pouze volitelný. Proti se postavili zástupci spolků sdružujících učitele angličtiny, francouzštiny, němčiny, ruštiny, portugalštiny či španělštiny. V dopise se proto obrátili na premiéra Petra Fialu (ODS), aby od záměru vláda upustila.

„V posledních měsících totiž učitelé cizích jazyků i odborníci na jazykovou výuku během mnoha setkání se zástupci ministerstva školství pověřenými prací na revizích opakovaně předkládali argumenty proti této reformě, ale ze zveřejněného dokumentu vyplývá, že je ministerstvo ignorovalo,“ píší učitelé.

Podle předložené revize by školy měly nově povinnost další cizí jazyk žákům pouze nabídnout. Pokud by se nepřihlásil dostatečný počet zájemců, předmět by se nevyučoval. Autoři revize to zdůvodňují velkým tlakem kladeným na žáky. V případě, že by druhý jazyk byl pouze dobrovolný, snížila by se celková zátěž kladená na žáky. Ti by tak měli možnost věnovat se třeba jiným předmětům, které jim dělají potíže.

„Vychází se z podnětů z workshopů i webu revize od učitelů, ředitelů, ale i oborových organizací fungujících v této oblasti směřují k návratu dalšího cizího jazyka jako volitelného předmětu. Mezi důvody, které uvádějí, patří jednak zkušenosti s výukou druhého cizího jazyka u žáků majících problém i se zvládnutím jednoho cizího jazyka, jednak nedostatek pedagogů schopných zvládat výuku dalšího cizího jazyka kvalitně,“ uvádí se v revizi.

S tím ale učitelé cizího jazyka nesouhlasí. „Pokud by někteří žáci skutečně měli problém výuku dalšího cizího jazyka zvládat (například žáci se specifickými poruchami učení, ale i jiní), mají jejich rodiče již nyní podle současného rámcového vzdělávacího plánu možnost nahradit tento předmět jinou výukou. Rozhodnutí zrušit povinný další cizí jazyk je tedy rozhodnutí politické: současné ministerstvo školství soudí, že další cizí jazyk je pro děti zbytný, nadstavbový,“ píší v protestu.

Kromě dopisu premiérovi pedagogové, odborníci na výuku jazyků a ředitelé obchodních komor spustili rovněž internetovou petici za zachování povinného druhého cizího jazyka na základních školách. Za necelý týden provozu ji podepsaly takřka dva tisíce lidí.

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) přislíbil, že se připomínkami k revizi rámcových vzdělávacích plánů bude zabývat expertní resortní panel. Uzávěrka připomínkového řízení ze strany veřejnosti je stanovena na 21. dubna. Podle nových vzdělávacích plánů se pak začne vyučovat od září 2024.