Začátek školní výuky od devíti? Balaš by měl řešit důležitější věci

Začátek školní výuky od devíti? Balaš by měl řešit důležitější věci
Vladimír Balaš | Profimedia.cz

Pár týdnů to vypadalo, že budeme mít zdrženlivého ministra školství. Takového, který pochopil, že úlohou politika není generování nesmyslných nápadů, ale promyšlený a pozvolný důraz na evoluci ve vzdělávání.

Tyto naděje berou pomalu za své. Vladimír Balaš (STAN) už tahá nápady z klobouku s podobnou vervou jako jeho předchůdci. Jedním z takových nápadů je posunout začátek výuky ve školách z osmi hodin na devátou ranní. „Prostě škrtneme tu první hodinu. Stejně musí k nějaké redukci učiva dojít,“ řekl Balaš a postupně to dál rozváděl: devátá ranní je prý super, protože právě v tuto hodinu jsou mladé mozky již plně připravené na výkony.

Má to spoustu ale. Jednak nic jako centrálně stanovený začátek výuky není. Určuje si jej každá škola a osmá hodina je jen zvyk. Kde ředitel chce, tam se učí od devíti hodin, klidně i od 10.00. Prostě jak to kde rodičům, učitelům i dětem vyhovuje. Zadání od ministra netřeba.

Dalším problémem je, že na začátek vyučování je navázána spousta dalších aktérů. Podle škol jsou sestavovány jízdní řády. Na školy se vážou ale třeba i prodejci potravin v blízkosti školy (svačiny). A hlavně, velké množství lidí chodí do práce buď na osmou, nebo na devátou…

A proto je nástup dětí v osm hodin většinou rodin preferovaná varianta. Poměrně dobře situaci glosovali někteří odborníci, kteří se mládeží a vzděláváním zabývají dlouhodobě. Podle nich mohou být děti unavené v osm ráno, ale unavené mohou být klidně i v devět ráno. Jednoduše řečeno, vše je o režimu, který si nastaví samy rodiny.

Proč se do toho míchá ministr, je záhadou. Ale zase možná ne tak velkou. V minulosti politici mediálně vděčné téma začátku výuky vytahovali ve chvíli, kdy potřebovali pozornost veřejnosti odvrátit od zásadnějších problémů a témat. A že se toho na ministerstvu teď řeší spousta, to víme.