Víceletá gymnázia, experty odmítaný a rodiči milovaný cizorodý prvek v českém školství

Nejsem příznivcem víceletých gymnázií.“ Debata o smyslu a poslání víceletých gymnázií není vůbec nová, ale nový ministr školství Vladimír Balaš (STAN) nakráčel do tohoto minového pole opravdu směle. Děti, které na tato gymnázia nastoupí, podle něj do jisté míry ztrácejí sociální dovednosti. A žáci, kteří pokračují na „normální“ základní škole, zase ztrácejí motivaci se zlepšovat. Ve výsledku tedy gymnázia neprospívají takřka nikomu. „Myslím, že by bylo dobré na to téma udělat průzkum. Cílem by bylo zjistit, zda má smysl víceletá gymnázia držet,“ vyhlásil směle politik.

A okamžitě se začaly dít věci. Těch pár vět stačilo, aby si nový ministr školství Vladimír Balaš udělal zejména na sociálních sítích spoustu nových „přátel“. Redakcí Hrotu oslovení odborníci přitom tvrdí, že to Balaš „slízl“ celkem neoprávněně. Dosavadní praxe prý ukazuje, že víceletá gymnázia přinášejí víc škody než užitku. A převládajícím světovým trendem je podporovat společné vzdělávání – lhostejno zda ve školách veřejných, církevních či soukromých.

Nevybíravě výběrová

České děti dnes na střední školy nastupují zpravidla po absolvování devíti let základní školy. Už po pátém ročníku, tedy v jedenácti letech, ale mohou přestoupit na osmileté gymnázium, ve třinácti letech po 7. třídě základní školy pak na šestileté gymnázium. Stává se tedy, že ty nejnadanější děti (respektive ty s dostatečně angažovanými a cílevědomými rodiči) obyčejnou základní školu opustí. Ve třídách na druhém stupni pak zbudou většinou jen děti, které se na gymnázia nedostaly, neměly o to zájem nebo se nepovažovaly za špičku.

Praha, město gymnaziální aneb Pirátský populismus v praxi

Hlavní město Praha změní strukturu středních škol na svém území. Učňovské obory ustoupí těm maturitním. Dojít má k boomu gymnázií, kde vzniknou až dva tisíce nových míst.

Hlavní město Praha změní strukturu středních škol na svém území. Učňovské obory ustoupí těm maturitním. Dojít má k boomu gymnázií, kde vzniknou až dva tisíce nových míst.

Původně mělo na víceletá gymnázia nastupovat maximálně pět procent nejlepších žáků. Podle dat zřizovatelů však dnes toto číslo činí 12 až 16 procent, v Praze dokonce přes 20 procent. „Tím se úplně změnila jejich role. Gymnázia dnes už nejsou postavená na tom, že jde o školy s výraznou přidanou pedagogickou hodnotou. Vyselektují se děti ambiciózních rodičů, které mají lepší předpoklady a nikdo je tam nebrzdí. Přispívá to k sociálním nerovnostem,“ tvrdí sociolog Daniel Prokop z výzkumné organizace PAQ Research.