Pro začátek si shrňme argumenty proti existenci víceletých gymnázií (VG). Přidaná hodnota vzdělávání na VG se příliš neliší od základních škol, uvádí výzkum CLOSE Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Připomeňme však, že výsledky zkoumání jsou očištěny od vlivu rodinného prostředí, a především od vzájemného žákovského pozitivního vlivu ve vztahu ke vzdělávání.
Výzkumy též zjistily vysokou (v rámci zemí OECD nadstandardní) korelaci mezi typem navštěvované školy a socioekonomickým statusem – VG navštěvují z velké části žáci z bohatších a vzdělanějších rodin. Obecně platí, že vzdělávací systémy s vyšší mírou vzestupné sociální mobility jsou výkonnější.
Individuální předpoklady nelze v jedenácti letech zcela spolehlivě zjistit.
VG byla proponována pro pět až deset procent žáků z daného ročníku; tento podíl byl však překračován, někde výrazně, pokles k dnešním deseti procentům nastal až v posledních letech.
Proč nerušit?
Nyní relevantní důvody proti rušení VG. Prvním z nich je, že nadaní žáci se na VG ocitají v podnětnějším prostředí a obecně v prostředí lépe uzpůsobeném práci s nimi. Zastánci rušení VG proto hovoří o nutnosti výrazného zlepšení druhého stupně základních škol.
Jenže to je z nejrůznějších důvodů spíše v nedohlednu a v nejbližší době se podmínky budou zřejmě zhoršovat – nejde jen o povinnosti a problémy, které s sebou nese výuka ukrajinských dětí, ale také o nutnost vyrovnat se se stále rostoucími náklady společného vzdělávání (inkluze) a obecně s náklady na vzdělávání stále křehčích nových generací (například zajištění školních psychologů). Připomeňme, že výuka dětí s různým nadáním klade na učitele výrazně vyšší nároky.
Druhý důvod k nerušení VG navazuje na předchozí: Jak zareagují rodiče „postižení“ absencí VG? Nepochybně začnou hledat šanci jinde. Už dnes jim to nabízí část základních škol. Rušení VG povede jen k nárůstu počtu soukromých škol a vytváření dalších výběrových tříd na ZŠ, popř. celých škol – přičemž se velmi pravděpodobně zhorší kvalita a transparentnost výběru žáků a obecně dojde k posílení negativních jevů spojovaných s existencí VG.
Soustředil bych se tedy na změnu a zlepšení toho, co v tuto chvíli změnit/zlepšit jde:
Redukujme „exkluzivní“ školy a třídy, popř. alespoň nastavme podmínky přijetí tak, aby byly dostupné pro daleko víc dětí z rodin s nižším socioekonomickým statusem.
Celkový počet žáků na víceletých gymnáziích přibližme původním parametrům, aby na nich studovaly jen děti s velmi nadprůměrnými studijními předpoklady.
Zrušme šestiletá nebilingvní gymnázia (jsou nesystémovým prvkem); zaveďme cut-off score (nepodkročitelná úroveň, pozn. red.) u centrálních testů na víceletá gymnázia, protože i na tomto typu škol najdeme žáky s podprůměrnými výsledky v testech.
Vytvořme podmínky pro zkvalitnění výběru žáků.
Zaveďme bezplatné online přípravy na testy (pro všechny zájemce). Přímo se nabízí spojení s Českou televizí – portálem ČT edu.
Nastavme centrálně požadavky na přijímací řízení tak, aby oslabila role školních známek.
Upravme přijímací řízení, aby ho samy školy měly možnost rozdělit na jednotlivá kola – část uchazečů by mohly přijmout už na základě testů, k druhému kolu by pak přizvaly jen ty, kteří by přešli přes školou určené „cut-off score“; tak by bylo možné do přijímacího řízení zařadit dnes opomíjené nástroje, jako třeba ústní pohovor.
Podstatné je, že tyto úpravy by nepřinesly žádné zvláštní ekonomické náklady, respektive by šlo o náklady velmi malé, naplňovaly by záměr snižovat nerovnosti ve vzdělávání a umožnily by nastoupit cestu k vytvoření vzdělávacího systému s vyšším stupněm sociální mobility.
Za cenné podněty k textu děkuji učiteli a blogerovi Lukáši Bůžkovi.
Autor je předsedou Asociace češtinářů a učitelem českého jazyka na gymnáziu
