Vznikne gymnázium PORG v Brně? Záleží na úřednících

První obnovené reálné gymnázium (PORG) je jednou z nejprestižnějších škol v Česku. Kromě prvního stupně základní školy nabízí především studium na osmiletém gymnáziu, které ze srovnání vychází jako jedno z nejlepších. Mladé lidi vzdělává v širokém rozpětí disciplín, velký význam tu mají matematika, přírodní vědy, čeština a cizí jazyky. Studenti tu excelují ve státní maturitě i mezinárodních soutěžích. Kromě dvou pražských poboček se v roce 2011 škola rozrostla i do Ostravy. A v příštím roce měl PORG vzniknout i v Brně. Pobočku v jihomoravské metropoli však brzdí úředníci. Možné je i to, že se tu škola nakonec vůbec neotevře.

„Jsme v prvním i třetím největším městě Česka. V Brně, druhém největším městě, však dosud ne. Ostrava nám ale ukázala, že můžeme být silní i v regionech. Škola je tam úspěšná, má velmi zajímavé absolventy. Proto jsme se rozhodli, že nabídneme své služby i Brnu,“ říká Dagmar Dluhošová, ředitelka PORG. V Brně měl vzniknout vzdělávací ústav v podobě, s níž má tato síť soukromých škol zkušenosti – tedy první stupeň základní školy a osmileté gymnázium. Cílová kapacita školy měla být 110 žáků na prvním stupni a 416 na osmiletém gymnáziu. „Chtěli jsme ji naplňovat postupně od prvního stupně. Určena měla být pro děti z rodin, kde je vzdělání na přední příčce hodnot. Obecně vzděláváme šikovné děti, které se rády učí,“ podotýká Dluhošová.

Jenže otevřít v Česku novou školu není jen tak. Stát oprávněně požaduje po zřizovatelích splnění řady podmínek. Kromě těch základních, jako je zajištění odpovídající budovy s potřebným zázemím, zajištění kvalifikovaného personálu a vize rozvoje školy do dalších let, musí škola odpovídat také střednědobým a dlouhodobým záměrům kraje a státu.

Jednoduše řečeno, obce, kraje a stát mohou ve svých koncepcích preferovat určité vzdělávací směry a regulovat síť škol podle současných kapacit, preferencí místních samospráv a rovněž na základě odhadu zájmu dětí o školu. V minulosti z tohoto důvodu stát odmítl zapsat některé školy do rejstříku škol a školských zařízení, ty proto nemohly vzniknout, případně nemohly navýšit kapacity v případě již existujících škol. Podobný osud může stihnout i PORG v Brně.

Čeká se na Prahu

PORG zaslal žádost o zapsání nové školy na ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. To ji však podle dostupných informací ani nezačalo hodnotit, k vyjádření ji zatím poslalo na Magistrát hlavního města Prahy. „K žádosti se musí vyjádřit pražský magistrát. Ministerstvo čeká na toto vyjádření,“ uvedla mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Může se zdát nelogické, že pražští úředníci se mají vyjadřovat k nové škole v Brně. Po­dle zákona je to ale v pořádku. V Brně totiž nevznikne nová firma provozující novou školu, ale z pohledu legislativy se „pouze“ otevřou nové třídy téže školy sídlící v Praze. Dojde jen k „navýšení kapacity školy“, k němuž se ale vždy musí vyjádřit právě školský odbor v místě, kde má instituce hlavní sídlo.

„Žádost jsme na ministerstvo poslali již v první polovině září, dosud nemáme žádnou informaci, že by věc nějak pokročila. V současné době máme kladné stanovisko města Brna, kladné stanovisko městské části Židenice, kde by měla škola stát, a na stanovisko kraje čekáme,“ stěžuje si ale Dagmar Dluhošová z PORG.

Škola by měla dočasně fungovat v budově bývalé nářaďovny, nyní ZET.office v Židenicích. Do roku 2027 by se měla přestěhovat do zcela nové budovy v areálu Nová Zbrojovka, který prochází kompletní obnovou, přičemž postavení školy vyjde na stovky milionů korun. Aby však PORG mohl začít vyučovat po­dle předpokladů, tedy od školního roku 2023/2024, začínajícího v září 2023, potřeboval by souhlas ministerstva obdržet v řádu týdnů. „Potřebovali bychom rozhodnutí do půlky ledna 2023,“ říká ředitelka Dluhošová.

Důvody, proč úředníkům rozhodnutí o povolení, či zamítnutí otevření pobočky v Brně tak dlouho trvá, nejsou veřejně známy. Dotčené úřady se pouze brání, že vše probíhá v rámci zákonných lhůt.

Poté, co o záměru otevřít brněnskou pobočku a pomalém postupu úředníků informoval PORG na svém webu, se někteří diskutující na sociálních sítích nechali slyšet, zda do věci nepromlouvá například i pradávná řevnivost mezi dvěma největšími městy České republiky.

Že by však existoval politický pokyn pražských politiků, že v „konkurenčním“ Brně nesmí vzniknout elitní škola, je však spíše nesmysl. Jako pravděpodobnější se jeví důvod, že stát ani kraje již obecně nejsou příliš nakloněny vzniku nových osmiletých gymnázií. S rozšiřováním jejich kapacit nepočítá ani státní Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, ani dlouhodobé záměry krajů.

„Přijmeme opatření omezující vnější diferenciaci a selektivitu školství, které se projevují nejen vysokou mírou odchodů na víceletá gymnázia, ale i rozdělováním žáků do tříd dle dosahovaných vzdělávacích výsledků,“ uvádí se ve Strategii 2030+. Podle expertů je naopak na víceletých gymnáziích dětí příliš mnoho, a školy tak již neplní dříve zamýšlený účel – tedy aby vzdělávaly jen ty nejlepší z nejlepších. Konkrétně PORG však toto příliš vyčítat nelze. Škola dlouhodobě staví na tom, že si své studenty pečlivě vybírá.

Těžké časy pro víceletá gymnázia

Zastáncem víceletých gymnázií nebyl bývalý ministr školství Robert Plaga (za ANO) ani současný ministr Vladimír Balaš (STAN). Balaš se o tom, že není příznivcem tohoto typu vzdělávání, rozhovořil již krátce po svém jmenování. Následně uvedl, že si nechá zpracovat analýzu, zda nejsou víceletá gymnázia spíše na škodu. Odkazoval tím na vyjádření některých odborníků, podle kterých předčasné odchody dětí ze základních škol přispívají k nerovnostem ve vzdělávání.

„Obecně platí, že čím více oddálíte selekci dětí, tím lepších výsledků v celku populace dosáhnete. V západních zemích dospěli k empirickým závěrům, že diferencované vzdělávání nevede k tomu, že by děti v obou proudech byly vzdělávány efektivněji. U nás panuje představa, že rozdělení žáků do výběrových a nevýběrových tříd je dobré pro všechny.

Bohužel platí, že jsou-li děti dlouhodobě vzdělávány jako neúspěšné v nevýběrových školách, má to velký dopad na jejich sebepojetí a následky pak nese dlouhodobě celá společnost. Pokud totiž žáky rozdělujeme podle jejich studijních výsledků či předpokladů, zároveň tím přizpůsobujeme naše očekávání a k žákům v méně náročné větvi vysíláme signál, že není v jejich možnostech nárokům dostát,“ uvedl již dříve v rozhovoru pro Hrot Miroslav Hřebecký, programový ředitel neziskové společnosti EDUin.

V PORG s tím však nesouhlasí. „Nesdílím názor, že osmiletá gymnázia podporují nerovnost ve vzdělávání. Je pravda, že se trošku vymkl původní záměr, aby na gymnáziích studovalo pět procent populace. Tím, že se tento fakt nepodařilo dodržet, nelze udělat závěr o nerovnosti ve vzdělávání. Ale to by bylo na samostatnou debatu. Osmileté gymnázium máme vyzkoušené, třiatřicet let PORG Libeň, patnáct let Nový PORG a jedenáct let PORG Ostrava. Chceme v Brně mít také IB program, který otevírá dětem cestu na zahraniční univerzity, a naši studenti svými výsledky zařadili naši školu na první místo na evropském kontinentu. Nevím, co by proti tomu mohl někdo mít,“ má jasno Dluhošová z PORG. Na otázku, zda má škola nějaký alternativní plán v případě, že by brněnská pobočka nakonec nedostala od státu zelenou, rezolutně reagovala: „Ano, do Brna nepůjdeme.“