Je to velká záhada: Česko je papírově plné investic, ale mezi tygry se rozhodně počítat nemůže. Kde je zakopán pes?
Je to velká záhada: Česko je papírově plné investic, ale mezi tygry se rozhodně počítat nemůže. Kde je zakopán pes?
Námořnictvo Ruské federace používá Kaspické moře nejen k vojenským cvičením, ale také k raketovým útokům na Ukrajinu. Podle místních obyvatel a rybářů tím ale zásadně trpí kvalita vody. Ohroženy jsou celé ekosystémy.
Námořnictvo Ruské federace používá Kaspické moře nejen k vojenským cvičením, ale také k raketovým útokům na Ukrajinu. Podle místních obyvatel a rybářů tím ale zásadně trpí kvalita vody. Ohroženy jsou celé ekosystémy.
Tolik populární udržování rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem dostává slušně na frak, když toto téma váš zaměstnavatel příliš neuznává. V případě Dakshe Gupty, majitele startupu Greptile, je to ještě zajímavější. Sám totiž pochází z mladé generace Z, pro niž je vlastní pohoda jednou z hlavních životních priorit.
Tolik populární udržování rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem dostává slušně na frak, když toto téma váš zaměstnavatel příliš neuznává. V případě Dakshe Gupty, majitele startupu Greptile, je to ještě zajímavější. Sám totiž pochází z mladé generace Z, pro niž je vlastní pohoda jednou z hlavních životních priorit.
Pobřežní vody Namibie, které byly donedávna považovány za jednu z posledních světových ropných hranic, představují strategicky významnou oblast pro světový trh s ropou, ale nyní se potýkají s neočekávanými komplikacemi. Namibijská vláda a mezinárodní ropné společnosti jsou nuceny přehodnotit své ambiciózní plány na těžbu ropy v důsledku překvapivě vysokého obsahu zemního plynu v nedávno objevených ložiscích.
„Ve všech nalezištích, která jsme prozkoumali, je poměr plynu k ropě velmi vysoký," uvedla namibijská ropná komisařka Maggy Shino na nedávné průmyslové konferenci. Tento vysoký poměr plynu k ropě zásadně ovlivňuje ekonomiku těžby, neboť vyžaduje investice do infrastruktury pro zpracování plynu, což zvyšuje celkové náklady a snižuje ziskovost projektů. Tento fakt zásadně komplikuje původní plány na rychlé zahájení těžby, jelikož namibijská legislativa zakazuje spalování přebytečného plynu do atmosféry.
Ropné společnosti tak čelí otázce, jak naložit s přebytečným plynem: buď jej vtlačit zpět do ložiska, nebo vybudovat nákladnou infrastrukturu pro jeho zpracování. Vláda Namibie aktuálně vede jednání s operátory, jako jsou Shell, Total, Galp a norská BW Energy, ohledně společného přístupu k využití odhadovaných 8,7 bilionu krychlových stop zemního plynu. Zvažované přístupy zahrnují využití plynu pro výrobu elektřiny prostřednictvím výstavby plynovodu k pozemní elektrárně nebo investice do infrastruktury na zkapalňování a export plynu, což by mohlo mít výrazný dopad na regionální energetickou soběstačnost a exportní kapacity Namibie.
Současná situace může způsobit odklad zahájení těžby až do 30. let tohoto století, což představuje riziko pro návratnost investic, zejména pokud se globální poptávka po ropě sníží dříve, než se očekávalo. V případě zpoždění těžby by investoři mohli čelit výraznému snížení návratnosti, zvláště pokud by cena ropy začala klesat vlivem změn na trhu nebo přechodu k obnovitelným zdrojům energie, což by vedlo k znehodnocení dřívějších kapitálových výdajů. Podle odhadů Mezinárodní energetické agentury by mohla globální poptávka po ropě dosáhnout vrcholu již před rokem 2030.
Francouzská společnost TotalEnergies se momentálně snaží udržet náklady na těžbu pod hranicí 460 Kč za barel, což představuje jejich interní kritérium pro konečné rozhodnutí o investici. Společnost doufá, že těžba začne v roce 2029, přičemž plánuje jednat s namibijskými úřady o možnostech snížení nákladů.
Shell, další klíčový hráč v regionu, zvažuje výstavbu plovoucího zařízení na zkapalňování zemního plynu, což by však znamenalo další značné náklady a mohlo by to dále odložit zahájení těžby. Generální ředitel Shellu Wael Sawan označil tuto oblast za „mimořádně náročnou", zejména kvůli nízké propustnosti hornin v ložisku.
Původní optimismus, který se v oblasti objevil po významných nálezech v únoru 2022, kdy TotalEnergies a Shell oznámily potenciál až 5,1 miliardy barelů ropy v Oranžské pánvi, nyní ustupuje opatrnějšímu a realističtějšímu pohledu. Nadšení dosáhlo vrcholu letos v dubnu, kdy portugalská společnost Galp informovala o možném nálezu dalších 10 miliard barelů ve stejné oblasti.
V té době byla Namibie často přirovnávána ke Guyaně, kde podobné objevy vedly k prudkému růstu ekonomiky, s nárůstem HDP o více než 20 % za posledních pět let. Guyana, díky objevu rozsáhlých ropných nalezišť v roce 2015, zaznamenala v roce 2020 růst HDP o 49 %, což ji katapultovalo mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky světa. Tento růst byl poháněn zejména investicemi do těžby ropy a související infrastruktury, což vedlo k výraznému zvýšení životní úrovně obyvatelstva. Podobné naděje byly vkládány i do Namibie po objevu ropných ložisek v Oranžské pánvi. V současné době se však ukazuje, že cesta k podobnému úspěchu bude pro Namibii výrazně náročnější a časově delší, než se původně očekávalo.
