Hrotcast: Bude máslo za stovku? A proč doženeme Německo nejdřív za 50 let?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Celý článek
0

Kadmium a olovo v čokoládách Lindt? Švýcarský výrobce má v USA víc problémů

Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.

Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.

Celý článek
0

Komentář: Churavějící českou ekonomiku inflace opět negativně překvapila

Zejména inflační tlaky ve službách ukazují na další možný růst cen vyšší než jsou tři procenta. S příchodem nového roku a lednovým přeceněním cen soukromého sektoru by mohla inflace dále zvyšovat svoje tempo, píše v komentáři ekonom Kryštof Míšek.

Zejména inflační tlaky ve službách ukazují na další možný růst cen vyšší než jsou tři procenta. S příchodem nového roku a lednovým přeceněním cen soukromého sektoru by mohla inflace dále zvyšovat svoje tempo, píše v komentáři ekonom Kryštof Míšek.

Celý článek
0

Moskva plánuje fúzi největších ruských producentů ropy

Nově vzniklý koncern by mohl Rusku umožnit zvýšit ceny zákazníkům v zemích, jako je Indie a Čína.

Moskva plánuje fúzi největších ruských producentů ropy
Sloučení největších ropných společností do jediného národního šampiona by posílilo vliv prezidenta Vladimira Putina; ilustrační obrázek | Shutterstock.com

Ruská vláda plánuje fúzi největších ruských ropných koncernů. S odkazem na své zdroje to o víkendu napsal americký deník The Wall Street Journal (WSJ). Vzniklý gigant by byl druhým největším producentem ropy po saúdskoarabské společnosti Saudi Aramco a na trh by dodával téměř třikrát více ropy než největší americký producent, společnost ExxonMobil.

Sloučení největších ropných společností do jediného národního šampiona by posílilo vliv prezidenta Vladimira Putina na světové energetické trhy a ruskou válečnou ekonomiku, píše americký list.

Podle jednoho z diskutovaných scénářů by státem podporovaný gigant Rosněfť, který řídí Putinův důvěrník Igor Sečin, pohltil jiného státního producenta Gazpromněfť. To je dceřiná společnost firmy Gazprom, která je v Rusku monopolním vývozcem zemního plynu sítí potrubí. Společnost Rosněfť by také převzala soukromě vlastněnou firmu Lukoil, uvádějí zdroje WSJ.

Vedoucí pracovníci a vládní úředníci vyjednávají už několik měsíců. Rozhovory mohou, ale nemusejí vyústit v dohodu. Podrobnosti jakéhokoli plánu se navíc ještě mohou změnit, uvádějí zdroje lisu.

Spekulace o fúzích a převzetích se v Moskvě a v Petrohradě objevují pravidelně. V posledních deseti letech se ale žádné velké energetické transakce neuskutečnily. Mezi překážky patří odpor některých vedoucích pracovníků Rosněfti a Lukoilu a také problém shromáždit finanční prostředky na vyplacení akcionářů Lukoilu, uvádějí někteří lidé, s nimiž americký deník hovořil. Mluvčí Kremlu sdělil, že o jednáních neví, mluvčí Lukoilu je popřel a mluvčí obou zbylých firem komentář odmítli.

Nově vzniklý koncern by mohl Rusku umožnit zvýšit ceny zákazníkům v zemích, jako je Indie a Čína. Zdroje WSJ uvádějí, že Putin se prostřednictvím fúze snaží získat energetický sektor na podporu svého válečného úsilí. Někteří z dotázaných uvedli, že ruský prezident si představuje, že v době, kdy poptávka po ropě klesá v souvislosti s ekologičtějšími alternativami, bude schopen konkurovat Saúdské Arábii.

Ropa a zemní plyn Kremlu zajišťují téměř třetinu federálních příjmů, Putinovi pak vliv po celém světě. Úspěch Ruska při stabilizaci jeho ekonomiky tváří v tvář západním sankcím je z velké části zásluhou jeho ropného průmyslu, píše americký list.

Nyní však příjmy ruského federálního rozpočtu z ropného a plynárenského sektoru stále klesají. Letos v říjnu činily podle oficiálních údajů 1,21 bilionu rublů (asi 291 miliard Kč), zatímco loni v říjnu to bylo 1,64 bilionu rublů. Hlavním důvodem poklesu jsou nižší ceny ropy a sílící tlak sankcí, napsal polský deník Rzeczpospolita. Západ sankce vůči Rusku zavedl v odvetě za vpád ruských vojsk na Ukrajinu.