Paralyzovaná Kanada. Vládu kritizují ekologičtí aktivisté i těžaři ropy
Kanada vedená Justinem Trudeauem se dostává do stále větší paralýzy v oblasti energetické a klimatické politiky. Kroky a sliby premiéra se nelíbí ani kanadským těžařům, ani klimatickým bojovníkům.
Justin Trudeau vládne v zemi javorového listu už od roku 2015. S jeho kroky v oblasti energetické politiky ale začíná být spokojeno stále méně obyvatel Kanady. Provincie bohaté na ložiska ropy a zemního plynu protestují proti omezování těžby fosilních zdrojů, na druhou stranu aktivisté z neziskového sektoru kritizují vládu za neplnění klimatické agendy.
Politikům v Albertě se nelíbí plány centrální vlády omezovat emise z fosilních zdrojů. Těžaři zažívají boom díky vysoké poptávce po ropě a plynu ze Spojených států. Naopak šéf kanadského úřadu pro udržitelnost Jerry DeMarco obvinil kanadské vlády z toho, že jejich země jako jediná z největších ekonomik světa v rámci skupiny G7 nedokázala od roku 1990 snížit uhlíkové emise. Vláda nyní navrhuje, že je redukuje o 35 procent oproti roku 2019, nestanovila ale žádné termíny pro splnění těchto závazků.
Exportéři ropy naopak obviňují Trudeaua, že jeho vláda podniká nekonzistentní politiku a poškozuje kanadský průmysl. Premiérka Alberty Danielle Smithová dokonce slíbila, že vládní klimatické plány napadne u kanadské justice. „Jsem absolutně naštvaná. Trudeau provádí šílenou vendetu proti Albertě,“ rozčileně vzkázala premiérovi země.
Ministr energetiky Jonathan Wilkinson naopak olejářům připomenul, že jejich zisky vzrostly z 6,6 miliardy kanadských dolarů v roce 2019 na 66,6 miliardy v roce 2022. Nastal tedy čas, aby je reinvestovali do udržitelných projektů a začali své podnikání dekarbonizovat.
Trudeau slibuje už od roku 2015, že Kanada bude světovým lídrem ve snižování emisí a do roku 2050 bude její ekonomika uhlíkově neutrální. Provincie, kde se těží ropa a plyn, ale jakékoliv omezování těžby nebo vyšší zdanění emisí odmítají.
Země hokeje v posledních letech zásadně zvyšuje produkci ropy. Za deset let se těžba černého zlata zvýšila o 40 procent na rekordních 5,1 milionu barelů denně. Tři pětiny produkce míří do sousedních Spojených států.
„Máme schopnosti, zdroje a odhodlání zdvojnásobit naši výrobu a zároveň snížit emise,“ navíc oznámil ministr energetiky a nerostů v Albertě Brian Jean. Těžaři tvrdí, že dokážou ukládat uhlík pomocí technologie jeho zachytávání. To ale vyžaduje značné kapitálové investice. Neziskové organizace ale toto řešení odmítají jako velice nákladné s nejistým výsledkem. Doporučují přímé investice do nových obnovitelných zdrojů.
Klimatičtí bojovníci kritizují také projekt ropovodu Trans Mountain Pipeline do USA za 34 miliard kanadských dolarů, který financovala vláda. Neziskový sektor obviňuje Trudeaua, že až příliš ochotně nadbíhá olejářské a plynárenské lobby a svůj zápal pro snižování uhlíkových emisí pouze předstírá.