Až třetina společného rozpočtu Evropské unie pro roky 2021 až 2027 by se nově mohla použít na financování evropského zbrojního průmyslu a vojenské mobility.
Až třetina společného rozpočtu Evropské unie pro roky 2021 až 2027 by se nově mohla použít na financování evropského zbrojního průmyslu a vojenské mobility.
Země EU zkoumají možnosti, jak zmírnit dopad dovozních cel, jež Donald Trump hrozí uvalit po svém nástupu do Bílého domu na evropské zboží. Pomoci by mohly diplomatické ústupky i nové obchodní dohody se Spojenými státy.
Země EU zkoumají možnosti, jak zmírnit dopad dovozních cel, jež Donald Trump hrozí uvalit po svém nástupu do Bílého domu na evropské zboží. Pomoci by mohly diplomatické ústupky i nové obchodní dohody se Spojenými státy.
Musí to být hravé, rychlé a snadné na ovládání. A hlavně příliš intelektuálně nezatěžovat. To jsou parametry, které mají mobilní aplikace splňovat, pokud chtějí uspět u mladé generace Z. Ty nejvíce stahované apky ukazují, že zábavný element často vítězí.
Musí to být hravé, rychlé a snadné na ovládání. A hlavně příliš intelektuálně nezatěžovat. To jsou parametry, které mají mobilní aplikace splňovat, pokud chtějí uspět u mladé generace Z. Ty nejvíce stahované apky ukazují, že zábavný element často vítězí.
Ekonomická redaktorka Markéta Malá varuje, že závislost na dovozu energie přináší vysoká rizika a může Česko vystavit nečekaným výkyvům cen a dostupnosti elektřiny. V novém Hrotcastu také připomíná dva roky starý výrok tehdejšího ministra průmyslu Jozefa Síkely, který zavání naivitou.
Provozovatel energetické soustavy ČEPS vydal minulý týden se zpožděním zprávu o zdrojové přiměřenosti do roku 2040. Ta je zásadní pro budoucnost Česka a týká se každého z nás. „Znamená to, jaký mix zdrojů naše země má a jak by měl vypadat. Počítá se tam s dovozem. Z čistého výrobce bude Česko dovozcem energií, ale od koho a za kolik to bude, není jasné,“ popisuje ekonomická redaktorka Echo24 Markéta Malá.
„Navíc tam chybí data za Německo, což je důležité vzhledem k budování plynových elektráren na našem území. Německo by mělo být napřed a chceme sledovat ten proces,“ upozorňuje v novém Hrotcastu, který si pustíte na YouTube, Spotify i Apple Podcasts.
Podle zprávy ČEPS ale nehrozí, že by do budoucna nemělo Česko energie. Úřad si je jistý, že bude vždycky „kde brát“. Své zraky upíná k právě k sousední zemi. Jenže minulý týden nastalo něco, co by mělo optimismus brzdit. Něco, k čemuž bude docházet asi často a není to nic zase tak překvapivého: změna počasí. Minulý týden v Německu nefoukalo, nesvítilo sluníčko.
„Došlo u nich k tomu, že cena elektřiny na krátkodobém trhu vylétla nad 800 eur za megawatthodinu, což byl zatím letos rekord, protože zkrátka nejely větrné a solární elektrárny. Takže se musely rychle nahodit záložní flexibilní zdroje,“ popisuje Malá.
Tím vystřelily nahoru emise, u našich západních sousedů dokonce pálili ty nejšpinavější zdroje včetně mazutu. Ale hlavně muselo Německo skokově navýšit dovoz elektřiny. Ve středu 6. listopadu se tak Česko stalo jejím čtvrtým největším vývozcem.
Ovšem podle ČEPS bude Česko do pár let – s tím, jak bude postupně vypínat uhelné zdroje energie – elektřinu dovážet. Neví se, odkud to bude a za kolik. Podle Markéty Malé ČEPS počítá s tím, že budeme věřit Němcům a Francouzům, že nám energie vždycky dodají. Jenže i to má své „ale“.
„V zelených plánech se počítá s tím, že se bude vyrábět zelený vodík a to znamená, že elektřinu, která by mohla být přebytková z výroby v Německu nebo ve Francii, mohou oni spotřebovat pro svůj průmysl. Tudíž pro nás nebude,“ varuje ekonomická novinářka.
V souvislosti s evropskou důvěrou je třeba vybavit si dva roky starý výrok tehdejšího ministra průmyslu Josefa Síkely, který po jednání s německým ministrem prohlásil, že pokud by české domácnosti neměly plyn, Německo zastaví část svého průmyslu „a my pak od nich dostaneme tu potřebnou část plynu“.
Právě s Josefem Síkelou souvisí zpráva, že energetický regulátor vydal nový cenový návrh, kolik by se v příštím roce mělo platit za regulovanou složku u plynu. Konkrétní čísla budou jasná během listopadu. Ale už teď je jasné, že poplatek za tranzit plynu se kvůli tomu, abychom mohli dotovat fungování NET4GAS, protože ten má obrovský pokles tržeb, zvýší.
„Koupili jsme zadlužené plynovody, už jimi neteče ruský plyn, který přes nás tekl do Německa, tak se to nyní bude muset nějak zafinancovat. Odpověď vlády na to je, že dodavatelé naopak snižují ceny,“ říká redaktorka Echo24. „Navíc v příštím roce má být splatná část dluhopisů NET4GAS, což jsou jednotky miliard, zatím není jasné, kde se na to vezme,“ upozorňuje Markéta Malá.
Jaká je energetická budoucnost Česka? Budeme opravdu čím dál závislejší na jiných, nebo můžeme tenhle stav ještě zvrátit? Poslechněte si Hrotcast na YouTube, Spotify i Apple Podcasts.
