Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Ázerbájdžán, aktuální hostitel klimatického summitu OSN COP29, se zavázal výrazně navýšit těžbu ropy a zemního plynu, což má za cíl posílit energetickou bezpečnost a domácí ekonomiku. Tento krok má také zásadní dopady na mezinárodní politiku, zejména v kontextu evropského úsilí o diverzifikaci energetických zdrojů po vypuknutí války na Ukrajině. Podle nejnovější analýzy společnosti Rystad Energy bude do roku 2050 tvořit 44 % produkce státní ropné společnosti Socar těžba z nových nalezišť, což představuje druhý nejvyšší podíl mezi státními ropnými společnostmi na světě.
Tento krok přímo odporuje doporučením Mezinárodní energetické agentury (IEA), která v roce 2023 upozornila na nutnost zastavit zahajování nových projektů těžby fosilních paliv, aby se zabránilo růstu emisí skleníkových plynů. IEA zdůrazňuje, že bez ukončení těchto aktivit nebude možné udržet globální oteplování pod kritickou hranicí 1,5 °C nad předindustriální úrovní, což by mělo závažné důsledky pro klimatickou stabilitu a ekosystémy.
Společnost Socar nedávno uzavřela několik významných dohod, včetně investice ve výši 11 miliard korun do plynových projektů ve Spojených arabských emirátech, což představuje její první zahraniční investici v oblasti těžby ropy a plynu. Tento nárůst produkce souvisí zejména s válkou na Ukrajině, kdy Evropská unie usiluje o nalezení alternativních zdrojů k ruskému plynu.
Mukhtar Babayev, prezident COP29, veřejně podporuje cíl omezit globální oteplování na 1,5 °C, zatímco jeho země nadále uzavírá kontrakty na těžbu ropy a plynu i po roce 2050. Tento zdánlivý rozpor lze vysvětlit snahou Ázerbájdžánu zajistit energetickou bezpečnost a ekonomický růst, což také posiluje strategickou pozici země jako klíčového dodavatele energie pro Evropu. Podle Richarda Kinleyho, bývalého výkonného tajemníka klimatického oddělení OSN, jde o „prohnané a pokrytecké“ jednání, které se výrazně odklání od deklarovaných klimatických cílů.
Evropští diplomaté uvedli, že ázerbájdžánští představitelé často spojují jednání o klimatických opatřeních s diskusemi o dodávkách plynu, především v souvislosti s nahrazením objemů aktuálně proudících přes Ukrajinu. Nedávná zpráva Chatham House naznačuje, že Ázerbájdžán usiluje o získání záruk od Evropské unie ohledně budoucí poptávky po plynu, což může být součástí širší strategie k zajištění dlouhodobé životaschopnosti jejich fosilních rezerv.
Představitelé COP29 argumentují, že Ázerbájdžán je pro Evropu strategickým dodavatelem zemního plynu a investice do těžby jsou odpovědí na evropskou poptávku. Tyto investice mají pomoci diverzifikovat evropské energetické zdroje a snížit závislost na ruském plynu. Zároveň tvrdí, že země se snaží rozšířit vývoz obnovitelných zdrojů energie do regionu i Evropy, což má přispět k rozmanitosti jejich energetického mixu.
