Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Zejména inflační tlaky ve službách ukazují na další možný růst cen vyšší než jsou tři procenta. S příchodem nového roku a lednovým přeceněním cen soukromého sektoru by mohla inflace dále zvyšovat svoje tempo, píše v komentáři ekonom Kryštof Míšek.
Zejména inflační tlaky ve službách ukazují na další možný růst cen vyšší než jsou tři procenta. S příchodem nového roku a lednovým přeceněním cen soukromého sektoru by mohla inflace dále zvyšovat svoje tempo, píše v komentáři ekonom Kryštof Míšek.
Země EU zkoumají možnosti, jak zmírnit dopad dovozních cel, jež Donald Trump hrozí uvalit po svém nástupu do Bílého domu na evropské zboží. Pomoci by mohly diplomatické ústupky i nové obchodní dohody se Spojenými státy.
Jednou z cest, jak zmírnit dopad plánovaných opatření, by mohl být příslib navýšení dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) a sóji z USA, navrhla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová.
Tyto komodity už byly součástí dohody během prvního Trumpova prezidentského období mezi jím a tehdejším předsedou EK Jeanem-Claudem Junckerem, připomněl Andrew Kenningham z Capital Economics.
Zároveň se očekává, že Leyenová bude usilovat o uzavření dvou významných dohod – o udržitelném obchodu s ocelí a hliníkem a dohodu o kritických minerálech. Takové kroky by mohly přinést výhody oběma stranám.
Další možností je širší geopolitická dohoda. EU by například mohla navýšit nákupy amerických obranných technologií, což by zároveň posílilo bezpečnost zemí v souvislosti s nekončící ruskou agresí vůči Ukrajině.
Taková dohoda by ovšem vyžadovala souhlas všech členů EU, přičemž Německo a některé další státy by mohly mít potíže s přijetím vyššího společného zadlužení na financování těchto výdajů.
Evropa rovněž zvažuje, zda by mohla přehodnotit svůj postoj k Číně a přiblížit se přístupu USA. Znamenalo by to omezení dovozu čínských technologií, včetně elektromobilů, a také čínských investic do evropských podniků. To by však mohlo narazit zejména v Německu, jehož je Čína důležitým obchodním partnerem.
Ozývají se ale i hlasy, které nabádají k odvetným akcím. Jeden z nich patří například šéfce ekonomického centra při mnichovském institutu Ifo Lisandře Flachové. „Německo a EU musí nyní posílit svou pozici vlastními kroky, jako je hlubší integrace trhu služeb EU a spolehlivá protiopatření vůči USA,“ uvedla.
Budoucí americký prezident Donald Trump už během své předvolební kampaně prohlašoval, že v příštím roce zavede plošné 60procentní clo na veškeré zboží importované z Číny a 10procentní až 20procentní clo na dovoz z ostatních zemí včetně Evropské unie.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy by to EU mohlo stát 391 miliard eur ročně (zhruba deset bilionů korun), o práci by mohlo přijít až 1,7 milionu lidí.
Analytická společnost Standard & Poor’s míní, že by Trumpova cla mohla být spíše vyjednávacím nástrojem s cílem získat širší politické ústupky než reálnou hrozbou. Trump, sice považuje cla za způsob, jak chránit pracovní místa v USA, zároveň by ale mohla vést k růstu cen pro americké spotřebitele, což představuje potencální zátěž pro ekonomiku USA.
