Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Francouzský státní koncern EdF netrpělivě čeká na rozhodnutí české vlády, kdo postaví až čtyři nové bloky v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Jde o zakázku za stovky miliard korun. Od zakázky Hinkley Point v Británii z roku 2016 by se pro EdF jednalo teprve o druhý zahraniční projekt v Evropě.
Francouzský státní koncern EdF netrpělivě čeká na rozhodnutí české vlády, kdo postaví až čtyři nové bloky v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Jde o zakázku za stovky miliard korun. Od zakázky Hinkley Point v Británii z roku 2016 by se pro EdF jednalo teprve o druhý zahraniční projekt v Evropě.
V současné době neexistuje udržitelná varianta, která by mohla nahradit tradiční letecká paliva z fosilních zdrojů, tvrdí americký think-tank.
V současné době neexistuje udržitelná varianta, která by mohla nahradit tradiční letecká paliva z fosilních zdrojů, tvrdí americký think-tank.
Jeden ze základních pilířů ruské ekonomiky trpí následky války na Ukrajině. Evropa se zbavila většiny dodávek jeho plynu a náhrada je v nedohlednu.
Ruský energetický obr Gazprom se propadl do největší ztráty za posledních nejméně 25 let. Důvodem je fakt, že objem prodeje ruského plynu se v důsledku Putinovy války na Ukrajině smrskl na méně než polovinu objemu předválečného.
Ztráta ve výši 629 miliard rublů (asi 160 miliard korun) v roce 2023 podtrhuje, jak invaze ruského prezidenta na Ukrajinu zpustošila státní monopolní plynárenský podnik. Válka mu značně omezila hlavní zdroj příjmů. Pro Rusko je to nevýhodné, protože tržby z vývozu plynu a (především) ropy tvoří zdaleka největší část jeho státního rozpočtu.
Příjmy Gazpromu se meziročně snížily o téměř 30 procent na 8,5 bilionu rublů, přičemž tržby z prodeje plynu klesly z 8,4 bilionu na 4,1 bilionu rublů. Cena firemních akcií na moskevské burze v důsledku této zprávy klesly o více než 4,4 procenta.
Většina ruských analytiků před zveřejněním výsledků očekávala, že Gazprom i přes uvedené potíže dosáhne malého zisku. Analytici uvedli, že ztráty ukazují, jak se Gazprom, kdysi bohatý „národní šampion“, jehož silné pozice v dodávkách energie do Evropy Kreml využíval jako geopolitické zbraně, nedokázal přizpůsobit ztrátě trhu EU.
Příjmy Gazpromu z prodeje plynu mimo Rusko klesly ze 7,3 bilionu rublů v roce 2022 na 2,9 bilionu rublů v loňském roce, přičemž za tímto poklesem stojí především ztráta prodejů do Evropy.
Evropské země mezitím zaznamenaly větší úspěch při hledání alternativních zdrojů plynu, než se očekávalo. Podíl Ruska na dovozu plynu do Evropy se podle údajů EU snížil ze 40 procent v roce 2021 (poslední celý rok před invazí) na osm procent v roce loňském.
Výsledky ukázaly, že z někdejší hlavní činnosti Gazpromu – prodeje plynu do Evropy – se stala přítěž. Jen částečně tento výpadek kompenzují jiné zisky, donedávna považované za vedlejší. Zisk z prodeje ropy, plynového kondenzátu a petroproduktů vzrostl na 4,1 bilionu rublů, což je o 4,3 procenta více než v předchozím roce.
Takový nárůst nestačí docela vynahradit ztrátu evropského plynárenského trhu a dostat Gazprom z červených čísel. Ilustruje však, že se ruským vývozcům daří úspěšně překonávat snahy Západu příjmy Kremlu z prodeje energií eliminovat.
„Gazprom býval obrovskou plynárenskou společností s vedlejším ropným podnikem Gazprom Něfť,“ řekl Sergej Vakulenko, šéf berlínského think-tanku Carnegie Russia Eurasia Center.
V loňském roce však Gazprom Něfť dosáhl téměř stejných tržeb jako plynárenský byznys Gazpromu a přinesl zisk rovnající se dvěma třetinám zisku plynárenského segmentu v roce 2022, uvedl Vakulenko. Rozdíl ve výkonnosti obou firem je tím patrnější, když vezmeme v potaz, že hodnota aktiv Gazprom Něfti představuje pouze čtvrtinu hodnoty aktiv její mateřské společnosti.
Provozní náklady a kapitálové výdaje Gazpromu loni také vzrostly. To ztráty ještě prohloubilo, dodal šéf berlínského think-tanku pro list Financial Times.
Největší ruské plynárenské firmě se nepodařilo díru po evropském trhu zacelit. Její ostatní exportní cesty sice zaznamenaly mírný nárůst, ten však podle analytiků stále představoval pouze pět až deset procent ztracených evropských tržeb.
Kreml i Gazprom přitom rády mluví o tom, že rostoucí čínské nákupy ruského plynu takovou náhradu zanedlouho představovat budou. Vývoz do říše středu však loni činil pouze 22 miliard metrů krychlových oproti 230 miliardám metrů krychlových ročně, které Rusko v průměru vyváželo do Evropy v desetiletí před invazí na Ukrajinu.
Analytici poukazují na to, že Rusové plánují dlouho odkládaný plynovod Síla Sibiře 2, který by měl do Číny posílat plyn z těžebních polí, jež kdysi zásobovala Evropu. Jeho výstavba by však trvala léta a evropské ztráty Gazpromu by tento plynovod ani při plném provozu stejně docela nenahradil.
„Ztráta příjmů z Evropy je bez návratu do Evropy nenapravitelným problémem,“ řekl pro FT Craig Kennedy z Harvard University, bývalý místopředseda představenstva Bank of America.
„Docházelo tam ke křížovému financování a Gazprom to teď ve svém účetnictví musí vykázat.“ Tento předválečný model je podle něho nyní kvůli válce neudržitelný.
Kreml se snažil vyhnout liberalizaci domácích cen plynu, což Gazprom nutilo krvácet ještě před válkou. Nyní si firma na pokrytí ztrát bude muset půjčovat. „Reakcí státu na to je ‚pojďme si půjčit víc‘,“ dodal Kennedy.
