„Tohle nedávám.“ Polovina mladých z generace Z uvažuje kvůli psychickému tlaku o konci v práci

Shutterstock.com

„Tohle nedávám.“ Polovina mladých z generace Z uvažuje kvůli psychickému tlaku o konci v práci

Podle nového průzkumu téměř polovina lidí z generace Z zvažuje změnu práce. Hlavním důvodem je psychická zátěž. Šanci na dlouhodobý úvazek má u nich zaměstnavatel, který bude rozvíjet jejich kreativitu bez přehnaných požadavků a konfliktů na pracovišti.

Vladimír Barák

Každá generace má svá specifika, a to platí i pro mladé z generace Z (narození v letech 1995–2014). Oceňováni jsou za kreativitu, znalost moderních technologií a schopnost projevovat emoce. Na druhé straně jim odborníci z HR vytýkají nedostatek loajality, časté střídání preferencí a neochotu pracovat na úkor volného času.

Mnozí mladí nevydrží v zaměstnání déle než zkušební dobu, případně ani rok. To způsobuje firmám škody, protože investují do zaškolení nových zaměstnanců. Na to, co by se mohlo zlepšit, se zaměřil nový americký průzkum agentury Talker Research pro společnost isolved.

Průzkum ukázal, že mladí lidé zvažují změnu kariéry mnohem častěji než jejich starší kolegové. Takřka polovina (47 procent) účastníků z generace Z uvažuje o změně zaměstnavatele. V kontrastu s tím jsou tzv. boomers (narození 1946–1964), kde změnu zvažuje jen 22 procent. Spokojenost s prací zjevně roste s věkem, zatímco mladá generace Z cítí nutkání měnit práci.

Za jejich nespokojeností stojí především psychická zátěž a nedostatek odolnosti ve složitých situacích. 35 procent respondentů uvedlo, že jsou z práce psychicky a emočně vyčerpaní. Konflikty na pracovišti jsou další stresor pro 30 procent z nich. Mnozí mladí lidé mají také obavy z nedostatečného finančního ohodnocení (26 procent). A 24 procent respondentů si stěžuje na to, že nemohou více pomáhat ostatním.

K hodnocení výsledků přispěla britská kariérní poradkyně Emily Maguire. Tu se žádostí o komentář požádal americký magazín Newsweek. Podle ní mají starší lidé z předchozích generací tendenci vnímat práci jako součást sebeúcty a dlouhodobé stability. U lidí z generace Z je toto oslabeno, často však nikoli jejich vinou.

„Formativní roky vzdělávání generace Z probíhaly během pandemie, která jejich pracovní hodnoty silně ovlivnila. Trpěli narušením vzdělávání, nedostatkem pracovních zkušeností a vstoupili na trh práce v době omezených příležitostí,“ vysvětluje Maguire. Školy byly v mnoha státech uzavřeny, utrpěly kontakty a socializace. Mladí se upnuli na technologie a sociální sítě, což dnes vede k problémům s komunikací.

Další vhled přináší Dita Sudová, elitní česká headhunterka z Adamantem HR, která obsazuje manažerské pozice pro nadnárodní korporace. „Generace Z dokáže být velmi flexibilní, tedy přijít na nové místo ze dne na den, nemusíte na ně čekat dva až tři měsíce jako u starších zaměstnanců. Dokážou si to zařídit. Jsou pružnější, do předchozí práce prostě už nepřijdou. Dále bych řekla, že jsou obecně víc kreativní. A rádi budou nabourávat zajeté stereotypy, pořádky, status quo, což se do některých pozic může hodit,“ řekla v rozhovoru pro Hrot24.