Unilever by měl opustit Rusko co nejrychleji, tvrdí aktivistické skupiny (mezi něž se netypicky počítá i ukrajinská vláda). „Společnost Unilever v reakci na naše celoroční požadavky, aby opustila Rusko, neudělala nic jiného, než že se vykrucovala a vymlouvala,“ říká zakladatel americké agentury Moral Rating Agency Mark Dixon. Agentura vznikla po invazi na Ukrajinu, aby zkoumala, zda společnosti plní své sliby o odchodu z Ruska.

Skupina B4Ukraine patří mezi hlasy, které vyzývají spotřebitele, aby nekupovali výrobky společnosti Unilever. Mezi jinými to jsou mýdlo Dove, majonéza Hellmann’s anebo zmrzliny Ben & Jerry’s, které konglomerát koupil v roce 2000.

„Pokud riziko, že se stane spoluviníkem ruských zločinů proti lidskosti, Unilever nerozhodilo, musí to být jeho spotřebitelé, kdo mu ukáže, že setrvání v Rusku mu ublíží mnohem více, než by mu kdy ublížil odchod,“ napsala skupina na Twitteru.

Společnost Unilever zaměstnává v Rusku přibližně tři tisícovky lidí. Podle výsledků společnosti za druhé čtvrtletí, které byly zveřejněny tento týden, se Rusko v prvním pololetí 2023 podílelo na obratu skupiny Unilever přibližně 1,2 procenta, napsal server Marketwatch.com. Na jejím čistém zisku čítal ruský podíl asi 1,5 procenta. Na konci června měla společnost Unilever v Rusku čistá aktiva ve výši 882,7 milionu dolarů, včetně čtyř továren, které v zemi vlastní.

Začátkem července zveřejnila organizace B4Ukraine dopis, který od Unileveru obdržela. Firma v něm odpovídá na řadu otázek skupiny, včetně jedné týkající se odvodů zaměstnanců Unileveru v Rusku. „Jsme si vědomi zákona, který vyžaduje, aby každá společnost působící v Rusku povolila odvod zaměstnanců v případě jejich povolání,“ uvedla společnost Unilever v dopise. „Vždy dodržujeme všechny zákony zemí, ve kterých působíme.“

Touto reakcí si Unilever vysloužil záplavu kritiky. Podle Moral Rating Agency přispívá firma do ruské státní pokladny a ekonomiky více než 700 miliony dolarů ročně. „Potvrzením, že nebude bránit zaměstnancům v boji proti Ukrajině, tak může brzy přejít od finanční podpory Ruska k poskytování zaměstnanců, kteří půjdou do boje za Rusko proti Ukrajině,“ uvedl Dixon v následném prohlášení minulý týden.

Také ukrajinská vláda letos Unilever zařadila na seznam „mezinárodních sponzorů války“ v souvislosti s výzvami k bojkotu výrobků této společnosti. Ještě další iniciativou je projekt Solidarita s Ukrajinou, jenž také zahájil působivou kampaň vyzývající společnost Unilever k opuštění Ruska. Začátkem července aktivisté projektu drželi před londýnským sídlem společnosti obří plakát s vyobrazenými ukrajinskými válečnými veterány.

Tento týden organizace umístila vlastní plaketu nad modrou pamětní desku na historickém sídle společnosti Unilever v Port Sunlight na severozápadě Anglie. „Jako uznání za významnou daň odvedenou do ruského státního rozpočtu, kterou podporují válku Ruska proti Ukrajině,“ uvádí trucplaketa.

Unilever reaguje vyhýbavě. V únorovém prohlášení společnost tvrdí: „Od března 2022 jsme zastavili veškerý dovoz a vývoz našich výrobků do Ruska a z Ruska a zastavili jsme veškeré výdaje na média a reklamu.“ Společnost dodala, že rovněž zastavila veškeré kapitálové toky do země a ze země.

„Chápeme, proč se objevují výzvy k odchodu společnosti Unilever z Ruska,“ uvedla firma po poslední vlně kritiky. „Pro společnosti, jako je Unilever, které jsou v zemi významně fyzicky přítomny, však odchod není jednoduchý.“

Na začátku tohoto roku, při příležitosti výročí ruské invaze, udeřila na Unilever kvůli jeho přítomnosti v Rusku i ukrajinská Rada hospodářské bezpečnosti. „Kvůli tomu, co Rusko na Ukrajině dělá, mají dnes na rukou krev,“ uvedl zástupce Rady hospodářské bezpečnosti pro server MarketWatch. 

Řada velkých západních společností, jako jsou Apple, Alphabet, Amazon, McDonald’s nebo IBM, Rusko v reakci na ničivou invazi Moskvy na Ukrajinu opustila.

Firmy v pozici Unileveru jsou tak ve dvojím ohrožení. Kromě záplavy kritiky hrozí západním společnostem, které udržují své provozy v Rusku, také zabavení majetku ze strany Putinovy vlády. To může přijít náhle, jak se během července přesvědčily například dánský pivovar Carlsberg nebo francouzský potravinářský výrobce Danone. Jejich místní provozy nechal ruský prezident Putin zkrátka vyvlastnit dekretem.