Sysel obecný patřil na našem území v minulosti k běžným druhům savců nižších poloh. V druhé polovině 20. století však tohoto zvířete začalo razantně ubývat. Nejen že ho lidé cíleně hubili jako zemědělského škůdce, ale jeho počty klesaly také kvůli změnám v hospodaření v krajině. Rozoraly se meze, vznikly nekonečné lány, začala se používat chemie. Sysel se dostal až na pokraj vyhubení. Tomu zabránil záchranný program Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, díky němuž se syslí populace začala znovu vzmáhat.

Jedním z míst, kde je poměrně početná kolonie tohoto chráněného živočicha, je vrch Raná u Loun v Českém středohoří. Domov tu má několik stovek syslů, kteří obývají celý kopec. Ideálním prostředím jsou pro sysla místa s nízkým trávníkem, kde má dobrý přehled o tom, co se kolem děje, a nemůže se stát obětí třeba dravého ptáka.

Kosa i ovce

Nejen pro sysla, ale i další vzácné živočichy a rostliny je proto důležitá údržba zdejších stepí pravidelným kosením a volnou pastvou, občas se také vyřezávají křoviny. Pasou se tu smíšená stohlavá stáda ovcí a koz, plochy pro pastvu se pravidelně střídají. Díky tomu si může návštěvník užít bohatého koberce květů a vlnění stepních trav. Může pozorovat stovky druhů motýlů a dalšího hmyzu, poslouchat zpěv ptáků a při troše štěstí sledovat zajíce a divoké králíky.

foto Marcel Krištof

A samozřejmě také sysly. Nejsnadněji je lze pozorovat tam, kde jsou již na přítomnost lidí zvyklí. Je to především okolí parkoviště a restaurace letiště Raná. Jistota, že člověk na sysly narazí, je hlavně ráno a v pozdních odpoledních hodinách. Syslí hvízdání se z nor ozývá od března do srpna, kdy se tato zhruba dvaceticentimetrová zvířátka už pomalu ukládají ke spánku. Navzdory lidovému rčení potravu ve svých norách nesyslí. Na zimu se pořádně vykrmí a celou ji prospí.

Prudce se zdvihající hora Raná se třemi vrcholky upoutá již zdálky a nezapře svůj sopečný původ. Právě zdejší prosluněné stepi dělají z Rané naprosto unikátní oblast. Patří k místům, kde u nás najdete největší rozmanitost rostlin a živočichů. Významné jsou i z celoevropského pohledu.

foto Vlastislav Vlačicha

K zachování stepí v okolí Rané přispělo tradiční zemědělské hospodaření, ale také podnebí, které významně ovlivňují nedaleké Krušné hory. Ty svou výškou zadržují nebo rozhánějí srážky, takže zde vzniká srážkový stín. Proto patří oblast Lounska a Žatecka k nejteplejším a nejsušším oblastem střední Evropy.

Ráj paraglidingu

Raná je součástí chráněné krajinné oblasti České středohoří. Do stejnojmenné obce můžete přijet autem i autobusem, v místě je placené parkoviště. Procházka na vrch není příliš náročná, i když první část vede pochopitelně do kopce. Trasa je dlouhá asi 3,5 kilometru, je vhodná také pro rodiny s dětmi, nicméně s kočárkem na kamenité cesty raději nevyrážejte.

Kopec Raná není jen rájem syslů a dalších živočichů, ale také bezmotorového létání. Paragliding, rogala a větroně jsou zde za hezkého počasí k vidění každý den. Je to krásný zážitek, když pomalu stoupáte na vrchol a nad hlavami vám krouží velká barevná křídla se zavěšenými letci.

foto Ondřej Nitsch

Raná je nejznámějším centrem paraglidingu v Čechách, létání na Rané má však dlouhou historii. Jeho příběh zde začal už v roce 1932, tehdy hledali o jarních prázdninách studenti německé techniky v Praze co nejvhodnější terén pro plachtařské létání. V sedmdesátých letech kopec Raná pro létání nejvíce využívali rogalisté, od devadesátých let to jsou spíše paraglidisté.

foto Luboš Houska

V současné době je kopec Raná především místem pro paraglidistickou a modelářskou veřejnost. Působí zde několik paraglidingových škol, a když je dobré počasí, létá tu až několik desítek padákových kluzáků najednou. Využít je možné také tandemové lety na paraglidu nebo ve větroni.

Výlet na kopec Raná se ale vyplatí i díky působivé vyhlídce do širokého okolí a zvlnění krajiny Českého středohoří. Výlet je pak možné zakončit jídlem a pitím v restauraci nebo v občerstvení pod kopcem. 

Podrobnější informace o tomto výletě včetně mapy najdete zde