foto Michal Čížek, Hrot24
Strašák pro Fialovu vládu: kvůli slabšímu růstu ekonomiky může v rozpočtu chybět až 80 miliard
K návrhu státního rozpočtu pro rok 2025 má výhrady jak Národní rozpočtová rada, tak ekonomičtí poradci prezidenta Pavla, tak alespoň část ekonomů Národní ekonomické rady vlády. V tomto návrhu, který dnes budou ve druhém čtení schvalovat poslanci, totiž zejí díry za více než 40 miliard korun. Ty již před časem identifikovala Národní rozpočtová rada, jako je dobře známo, a většina ekonomické obce se k jejím výtkám přiklání.
HLAVNÍ EKONOM TRINITY BANK, ČLEN NÁRODNÍ EKONOMICKÉ RADY VLÁDY
Částka přes 40 miliard korun ale nemusí být konečným „mankem“. Další slabinou návrhu rozpočtu může být, že staví na příliš optimistickém předpokladu více než dvouprocentního ekonomického růstu České republiky v příštím roce. S tím, jak se blíží konec letošního roku, se totiž množí prognózy, podle nichž reálný růst českého hospodářství ani v příštím roce nedosáhne úrovně dvou procent.
Ministerstvo financí přitom rozpočet sestavovalo s předpokladem růstu roku 2025 čítajícím 2,7 procenta. V listopadové prognóze pak svůj odhad reálného růstu roku příštího redukovalo na 2,5 procenta.
Jenže dle ještě čerstvějších prognóz například největší americké banky, JP Morgan, nebo amerického finančního domu Morgan Stanley bude růst české ekonomiky ještě slabší. Počítají s jejím vzestupem pouze o 1,7 procenta. Ještě pesimističtější je pak tuzemská Komerční banka, jejíž analytici předpokládají růst českého hospodářství roku 2025 pouze ve výši 1,5 procenta. Nutno říci, že jak zmíněné americké finanční instituce, tak i Komerční banka předpokládají o něco slabší inflaci příštího roku, než s jakou počítá ministerstvo financí.
To však nic nemění na tom, že pokud by se předpoklad JP Morgan, Morgan Stanley nebo i Komerční banky naplnil, česká ekonomika může v příštím roce vygenerovat o zhruba 110 miliard korun méně, než s čím počítá ministerstvo. Může to být ale ještě i více než 110 miliard korun.
To by znamenalo, že veřejné rozpočty získají o 35 až 40 miliard korun méně peněz, takže státní rozpočet by čelil nové „díře“ až kolem 30 miliard korun. Jeho celkové „manko“, připočteme-li již stávající výše připomenuté problematické a nevyjasněné položky, by se tak pohybovalo v pásmu od 70 do 80 miliard korun.