USA a Čína v čipové válce dál utahují šrouby
Shutterstock.com
Čipová válka
Biden na rozloučenou přiškrcuje vývoz technologií do Číny, chce tím dál brzdit tamní vývoj AI
Spojené státy zavedly historicky nejpřísnější omezení na vývoz vyspělých polovodičových technologií do Číny. Administrativa prezidenta Joea Bidena se tím snaží brzdit svého největšího rivala ve výrobě vlastních vyspělých čipů pro umělou inteligenci a zejména pro vojenskou techniku. Peking okamžitě odpověděl protiopatřením.
Hrot24, čtk
,
Nové restrikce zahrnují zákaz vývozu 24 typů čipů a zařízení pro jejich výrobu do Číny. Na špici seznamu je například vysokovýkonnostní paměť, tzv. HBM (high bandwidth memory), klíčová součást čipů pro umělou inteligenci (AI).
Cílem opatření, která navazují na podobné kroky ze dvou předchozích let, je omezit schopnost Číny nakupovat a vyrábět technologie potřebné pro modernizaci armády.
Americké ministerstvo obchodu je označilo za „průlomové“. „Jsou to nejpřísnější omezení, která kdy USA zavedly,“ řekla ministryně Gina Raimondová.
Na černou listinu americké vlády přibylo dalších 140 čínských podniků, které vyrábějí čipy a technologie pro jejich výrobu, mezi nimi například Semiconductor Manufacturing International Corporation, Naura Technology Group a Huawei.
Těmto firmám mohou američtí dodavatelé zboží prodávat pouze na zvláštní povolení – jeho získání by pro ně však mělo být prakticky nemožné.
„Spojené státy podnikly významné kroky k zabránění tomu, aby naši protivníci využívali naše technologie způsobem ohrožujícím naši národní bezpečnost,“ uvedl poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan.
Opatření zkritizovala analytička poradenské společnosti Beacon Global Strategies Meghan Harrisová jako bezzubá s tím, že neberou v potaz stále se zdokonalující čínskou domácí produkci. „Je to jako snažit se zabránit rybáři chytit větší rybu tím, že mu odepřeme větší rybářský prut. Nakonec se mu to podaří,“ prohlásila.
Podle čínského ministerstva obchodu však takovéto kroky podkopávají mezinárodní obchodní řád a narušují globální dodavatelské řetězce. Úřad americké restrikce označil za jasný příklad „ekonomického nátlaku“ a „netržních praktik“.
„USA kážou jednu věc, zatímco praktikují jinou, zneužívají pojem národní bezpečnosti a kontroly vývozu a zahajují jednostranné šikanózní akce. Proti tomu se Čína důrazně staví,“ uvedlo ministerstvo.
Peking okamžitě zareagoval odvetnými zákazy vývozu některých důležitých komponent pro výrobu polovodičů do Spojených států. Mezi materiály, jejichž vývoz je zakázán, patří gallium, germanium a antimon.
„Vývoz gallia, germania, antimonu a supertvrdých materiálů do Spojených států není v zásadě povolen,“ uvedlo ministerstvo obchodu s odvoláním na národní bezpečnost. Dodalo, že zákaz se týká materiálů s dvojím užitím, tedy takových, které mohou mít jak civilní, tak vojenské využití.
Navíc u grafitových materiálů, které také mohou mít dvojí užití, zavádí Čína přísnější kontrolu a před jejich vývozem je nutné zjistit, kdo a k čemu bude tento materiál v USA využívat. Grafit je mimo jiné důležitý pro výrobu baterií pro elektromobily.
Čína se podle letošní zprávy Evropské unie na celosvětové produkci gallia podílí 94 procenty. Tento stříbřitě lesklý kov je důležitým materiálem pro polovodičový průmysl, používá se mimo jiné v integrovaných obvodech, LED diodách a fotovoltaických panelech.
V případě germania, polokovu důležitého pro optická vlákna a přístroje pro noční vidění, má Čína na celosvětové produkci podíl 83 procent.
Peking už loni zpřísnil omezení pro vývoz těchto prvků a požadoval při jejich vývozu informace o konečném příjemci a podrobnosti o jejich konečném použití. Nyní je vývoz zcela zakázán.
