Trump buduje z Ameriky celní pevnost
Shutterstock.com
Celní válka
Trump buduje z Ameriky celní pevnost. Spustil chaos nejen u čínských exportérů
Celý svět se připravuje na zavedení cel největší světové ekonomiky – Spojených států. Nástup Donalda Trumpa a jeho sliby o uvalování vysokých dovozních cel už nyní mění globální ekonomiku, zejména americké i čínské firmy panikaří.
redaktor
Obchodníci a manažeři firem se na celém světě připravují na klíčové datum 20. ledna 2025, kdy do Bílého dobu po čtyřech letech opět nastoupí Donald Trump. Je totiž vášnivým zastáncem ekonomické teorie vycházející z merkantilismu, jež vznikla na přelomu 16. a 17. století.
Tato ekonomická škola tvrdí, že bohatství a s tím spojená moc jednotlivých států se odvíjí od jejich bohatství a obchodní bilance. Pokud není aktivní, moc státu upadá.
Trump už během kampaně slíbil komunistické Číně, že na veškeré čínské zboží uvalí 60 procentní cla – aktuálně hovoří o desetiprocentní přirážce oproti původnímu stavu –, sousednímu Mexiku a Kanadě vyhrožuje 25procentími tarify, všem ostatním desetiprocentním zatížením importu.
I když samozřejmě není jasné, zda mix slibů a výhrůžek výhrůžek Trump po nástupu do Oválné pracovny nakonec uvede do praxe, vyděsil už celní válkou s celým světem prakticky veškeré firmy, které se Spojenými státy obchodují. I proto se američtí dovozci připravují na případný ekonomický chaos, který po 20. lednu hrozí zachvátit globální dodavatelské řetězce. Už od Trumpova zvolení na začátku listopadu prudce stoupl počet nákladních letů, které opouštějí Čínu.
Říše středu se totiž v posledních dekádách stala lacinou dílnou firem z celého světa a ani pandemie covidu-19 spojená s kolapsem dodavatelských řetězců na tom zatím nic nezměnila.
Panika vyvolaná zejména u amerických obchodníků způsobila přinejmenším krátkodobý boom čínského exportu v době, kdy zatím žádná vysoká americká dovozní cla neplatí. Jen v předposledním listopadovém týdnu se uskutečnilo 3485 mezinárodních nákladních letů z Číny do Spojených států, uvedlo americké ministerstvo dopravy. To je nejvíce o března 2023, kdy asijská velmoc otevřela svou ekonomiku po pandemii covidu. Od Trumpova zvolení to je pravidelně minimálně 3400 letů týdně.
„Cla uvalená na Kanadu a Mexiko budou motivovat americké dovozce k předzásobení dovozem a hromadění zásob. Bez ohledu na to, zda budou nakonec cla zavedena,“ vysvětlila analytička britské banky Barclays Pooja Sriramová.
Právě tyto horečnaté nákupy zásob ve snaze předzásobit se dále zvýší obchodní deficit Ameriky s Čínou, případně i s dalšími státy. Analytici a ekonomové ale varují před tím, že za několik týdnů se tento trend – po nástupu Trumpa do úřadu –, zase úplně otočí.
Nyní ale čínští výrobci hlásí obrovský zájem o jejich zboží od amerických klientů. Například výrobce počítačového hardwaru Shenzhen Lingke Technology potvrdil, že objednávky od amerických firem, jako je Microsoft, HP a Dell, prudce rostou. „Američtí klienti si chtějí zajistit co nejvíce zboží, než se spustí nové kolo cel,“ uvedl generální ředitel Shenzhen Lingke Wu Č'-čchiang.
Samotná banka Barclays očekává, že se v příštím roce americká dovozní cla na čínské zboží zvýší o 30 procent. To by mohlo vést k tomu, že asijská ekonomika číslo jedna poroste jen o čtyři procenta za rok.
