Nová vyhláška ministerstva zemědělství zavádí některé novinky v označování potravin, které se mimo jiné týkají i hub v maloobchodní síti. Předpis u nich nově ruší maximální datum trvanlivosti. 

„Každý druh houby má svá specifika a mikrobiologie hub je při skladování ovlivněna mnoha faktory, které se obecně jen velmi těžko definují. S ohledem na požadavky obecného potravinového práva je navrženo, aby si maximální dobu možného uvádění hub na trh určil a následně za to i ručil příslušný provozovatel potravinářského podniku,“ zdůvodnil mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Dodal, že zodpovědný pracovník bude muset mít osvědčení o znalosti hub. 

Dosud byl stanoven maximální limit tři dny od sběru hub volně rostoucích a pět dní u pěstovaných. Podle ministerstva by vypuštění trvanlivosti mělo pomoci také k tomu, aby se na trh dostaly některé tuzemské druhy domácích producentů, u kterých to podle dosavadních pravidel nebylo v podstatě možné. Resort se zároveň odkazuje na Polsko a Maďarsko, kde maximální trvanlivost také není stanovena.

Změnil se i seznam druhů, které je možné prodávat. Pěstované houby nová vyhláška nedefinuje vůbec, protože se má za to, že budou pod důslednou kontrolou. Ze seznamu volně rostoucích druhů určených k prodeji zmizel třeba ohrožený hřib borový, dále pak bedla červenající a kuřátka žlutá, které podle nejnovějších poznatků mykologů nejsou vhodné ke konzumaci. Do prodeje by se naopak nově mohly dostat liška nálevkovitá a václavky hlíznatá a smrková.

Podle statistik Českého statistického úřadu zkonzumoval průměrný Čech předloni 3,1 kilogramu hub ročně, nejvíce za celé desetiletí. Tradiční šetření ministerstva zemědělství o sběru lesních plodů uvádí, že ve stejném roce si Češi z tuzemských lesů odnesli celkem 21,9 tisíce tun hub v hodnotě 3,5 miliardy korun. Při přepočtu na jednu domácnost to je 8,2 kilogramu.