Který podnik je největším exportérem zboží z České republiky? To není těžká otázka, odpověď je zřejmá: Škoda Auto. Ale těžší je uhodnout, kdo je na druhém místě. Chvíle napětí... Druhý v pořadí je původem tchajwanský Foxconn, který u nás ve velkém vyrábí stolní počítače, notebooky, servery a zařízení pro počítačové sítě.

Tedy, až na to, že slovo vyrábí bychom měli dát do uvozovek. Foxconn CZ představuje ukázkový příklad montovny. Fakticky jen sestaví finální produkt z dovezených součástek z východní Asie a zabalí jej do kartonové krabice. Z českých závodů v Pardubicích a Kutné Hoře je následně vyváží do celé Evropy, ale také na Blízký východ a do afrických zemí.

Takto zhruba vypadá globalizace v kostce: notebook, který si koupí zákazník v Izraeli nebo v Keni, smontoval závod v srdci Evropy z vesměs čínských komponentů. Výrobcem je tchajwanský koncern Hon Hai, v zahraničí působící pod značkou Foxconn, ale finální výrobek má na sobě značku Dell či Hewlett-Packard.

Asi tak milion zaměstnanců

Tchajwanský Hon Hai Precision Industry, jak se podnik správně jmenuje, je úkazem svérázu dnešní doby. Zejména velké americké koncerny – Apple, Dell, HP a další – totiž chtějí elektroniku samy vyvíjet a prodávat pod svou značkou, ale nechtějí se zabývat výrobou; tu jim za provizi zajistí smluvní partner z Asie. Právě Hon Hai alias Foxconn je v této službě světovou jedničkou.

Čistě na papíře je to moloch. Tržby koncernu Hon Hai za loňský rok dosáhly 5,34 bilionu tchajwanských dolarů (v přepočtu 4,06 bilionu korun – tedy stejně jako HDP celé České republiky v roce 2011). Čistý zisk se v loňském roce vyšplhal na 132 miliard tchajwanských dolarů (100 miliard českých korun). Celá skupina firem zaměstnává zhruba jeden milion zaměstnanců, z toho třetinu ve svém největším závodě v jihočínském Šen-čenu.

David Tramba

Právě šenčenský závod Foxconnu se před deseti lety globálně „zviditelnil“ sérií sebevražd zoufalých zaměstnanců. Na pracovní podmínky si stěžují i někteří zaměstnanci českých závodů. „Na linkách jste jak robot, který maká 12 hodin denně tu samou práci. Nikdo vás nestřídá, a když ano, tak ale jen na pár minut,“ postěžoval si jeden ze zaměstnanců na portálu VímVíc.cz. Další si stěžují na šikanu a aroganci ze strany nadřízených nebo na nahodilé přidělování víkendových směn.

Co se týče počtu zaměstnanců v Česku, v součtu za šest firem skupiny Foxconn je jich podle zveřejněných výročních zpráv necelých 3900. K nim lze přičíst neznámý počet agenturních pracovníků z různých zemí včetně Mongolska. Pozoruhodné je, že podle původních plánů měl být počet zaměstnanců vyšší; pokud sečteme přidělené investiční pobídky v databázi agentury CzechInvest, vychází z toho 9,5 tisíce přislíbených pracovních míst.

Přidaná dva procenta

Foxconn přišel do Česka v době „nové vlny industrializace“ tažené štědrými investičními pobídkami a poměrně levnou – a v té době ještě dostupnou – pracovní silou. Výrobu v Pardubicích zahájil v roce 2000, o osm let později přibyl závod v Kutné Hoře. Zakladatel a hlavní akcionář Foxconnu Terry Gou si Česko oblíbil. Koupil zámek v Roztěži na Kutnohorsku a po nákladné rekonstrukci jej proměnil v luxusní rezidenci nepřístupnou veřejnosti.

Tržby českých závodů Foxconnu jsou úctyhodné a navíc v čase rostou. Foxconn CZ v loňském roce navýšil tržby o 21 procent na 82,6 miliardy korun, druhý hlavní podnik Foxconn EMS vykázal zvýšení o 2,5 procenta na 57,2 miliardy korun. Jak se ukazuje, tento obor zůstává – na rozdíl od automobilového průmyslu – odolný vůči koronavirovému útlumu ekonomiky. Podle údajů Českého statistického úřadu vývoz počítačů v prvních sedmi měsících oproti loňsku mírně rostl.

Nelze však zamlčet jednu nepříjemnou informaci. České závody Foxconnu téměř dokonale naplňují definici montovny s nízkou přidanou hodnotou. Ta se loni v případě Foxconnu CZ pohybovala na úrovni 1,8 procenta tržeb, v případě Foxconnu EMS to bylo 2,2 procenta. Průmyslové podniky u nás se přitom běžně pohybují na desetkrát vyšších hodnotách.

Článek vyšel v tištěném vydání časopisu Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

David Tramba