Argument, že výroba lithium-iontových baterií je značně neekologická, a proto není možné o přechodu na elektromobily prohlašovat, že se jedná o ekologickou variantu dopravy, zpochybňuje organizace Transport & Environment (T&E). Podle ní se na výrobu akumulátorů pro elektromobil spotřebuje jen 30 kilogramů nově vytěžených nerostných surovin, což přirovnává k velikosti fotbalového míče. Většina použitých vzácných kovů se totiž může recyklovat.
Naopak životní cyklus auta se spalovacím motorem je spojen s tisíci spálenými litry fosilních pohonných hmot, v průměru 17 tisíc litrů benzinu nebo motorové nafty. Ropa, ze které se pohonné hmoty vyrábějí, se také musí – často velmi neekologicky – vytěžit. To znamená, že hmotnost nerostných surovin, které se během provozu tradičního auta nenávratně spálí, je 300krát až 400krát vyšší než v případě elektromobilu.
I proto jsou ekologické benefity u aut s elektromotory násobně vyšší. Podpora nákupu osobních elektromobilů je správnou cestou, jak sektor dopravy učinit udržitelnějším. Studie ale nebrala v úvahu potenciální ekologické dopady na výrobu elektřiny potřebné pro nabíjení, protože se značně liší stát od státu podle jejich energetického mixu.
„Naše předchozí analýza ukázala, že elektromobily vypouštějí o 64 procent méně oxidu uhličitého, ale to ještě nevyvrátilo argument, že elektrická vozidla spotřebovávají velké množství nerostných surovin,“ zdůraznil autor zprávy a dopravní analytik T&E Lucien Mathieu. Zásadním poselstvím studie je fakt, že pohonné hmoty, které nyní auta se spalovacími motory spotřebují, se nedají nijak recyklovat, což je zásadně odlišuje od akumulátorů.
Neporovnatelné
I když bude mít přechod na elektromobilitu zvýšené nároky na těžbu surovin, jako je lithium, kobalt nebo nikl, ekologické dopady budou prý stále mnohem menší, než znamená současná těžba ropy pro životní prostředí.
„Pokud se bavíme o spotřebě nerostných surovin, nedá se to porovnávat,“ dodal Mathieu z bruselské neziskové organizace, jež lobbuje za používání elektrických vozidel. Během životnosti auta se spalovacím motorem se spotřebuje v průměru tolik paliva, kolik odpovídá ekvivalentu barelů ropy vyskládaných do výše 90 metrů.
Navíc je pravděpodobné, že s vývojem a modernizací výroby akumulátorů se bude používat stále menší množství vzácných kovů na výrobu baterií, což také povede ke snižování ceny. Spoléhá se rovněž na přísnější standardy v případě recyklace baterií. V roce 2035 by mělo 65 procent kobaltu pro výrobu nového akumulátoru pocházet z recyklace.
Pro používání elektromobilů hovoří také vyšší energetická účinnost. V průměru elektrické auto spotřebuje o 58 procent méně energie než jeho „spalovací“ kolega, zdůraznila T&E. Během jeho životního cyklu se vyprodukuje o dvě třetiny méně oxidu uhličitého ve srovnání s tradičními auty, což souvisí právě s energeticky náročnou výrobou akumulátorů.
Argument, podle něhož je výroba akumulátorů příliš neekologická a výrazně maže výhody elektromobilů, použila loni „nezávislá“ studie, která tvrdila, že se uhlíková stopa při produkci elektromobilů vymaže ve srovnání s používáním aut se spalovacím motorem až po ujetí 80 tisíc kilometrů.
Nakonec vyšlo najevo, že si studii objednala PR agentura manželky ředitele automobilky Aston Martin. Studii zaplatily kromě výrobce luxusních sporťáků Aston Martin i automobilky Honda a McLaren plus producent autodílů Bosch. Závěry analýzy byly publikovány krátce poté, co britský premiér Boris Johnson v listopadu oznámil zákaz prodeje nových vozů se spalovacím motorem po roce 2030.
