Německo s Českou republikou by mohly těžit ze spolupráce při dobývání lithia v Krušných horách, pokud by společně daly Elonu Muskovi dobrou nabídku na využití lehkého kovu v jeho Gigafactory u Berlína. Německý ekonomický týdeník WirtschaftsWoche napsal, že sílí hlasy, aby k tomuto koordinovanému postupu došlo.
Těžbu na české straně kontroluje státní společnost ČEZ (stát drží 70 procent akcií), která loni v dubnu koupila většinu ve firmě Geomet za 800 milionů korun od australské skupiny European Metals Holdings (EMH). ČEZ má potenciální těžbu provádět přes dceřinou firmu Severočeské doly.
S německými experty spolupracujeme
Samotná těžba horniny ale jen tak nezačne. Firma bude do roku 2023 testovat možnosti těžby a postupy výroby suroviny nutné pro produkci lithiových baterií. Už na této fázi ale spolupracují s německými odborníky, potvrdil pro Hrot mluvčí ČEZ Roman Gazdík.
V současnosti je největším omezením výroby v Evropě právě import klíčové suroviny ze vzdálených zemí. V produkci lithia vede Austrálie, následují Čína a Chile. Těžba v Krušných horách by mohla logisticky výrazně zjednodušit proces výroby akumulátorů nedaleko Berlína. I proto by spolupráce firem na německé i české straně hor znamenala, že mohou dát Muskovi „skvělou nabídku“, která se neodmítá.
Ve hře je i vlastní továrna
Český energetický koncern nechce úplně odkrýt karty, tvrzení německého týdeníku ale nevylučuje. „Lithium těžené přímo v Evropě by mělo perspektivu pro jakékoli továrny, které zde vzniknou – jistota dodávek, blízkost ložiska k výrobním linkám, podpora domácího průmyslu,“ dodal Gazdík. Ve hře je i postavení vlastní výrobní haly pro lithium-iontové baterie. „Zabýváme se tím. Jednáme s technologickými partnery. ČEZ by byl součástí konsorcia,“ prozradil.
Geomed provádí geologický průzkum okolo Cínovce už od roku 2010. Kromě lithia – ložisko by mělo být podle odhadů největší v Evropě – se tu nachází i cín a wolfram. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš při vstupu do sektoru těžby lithia na Cínovci prohlásil, že projekt by měl být ziskový. Nejprve je ale třeba postupy, které fungují v laboratoři, otestovat v pilotních projektech. Studie proveditelnosti by měla vzniknout do konce tohoto roku. I na ní se podílí německá firma SMS Group.
Mnoho otazníků
Menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr, který je dlouhodobým kritikem managementu společnosti, ale ziskovost celého podniku zpochybňuje. Podle něj je investice ve výši 800 milionů korun fakticky z kapes daňových poplatníků velkým riskem a ruskou ruletou. Zda se vyplatí, není vůbec jisté. K tomu se přidávají i ekologické obavy v případě těžby.
„Od začátku tvrdím, že je tu problém v technologii separace lithia z místní horniny. V praxi je nevyzkoušená a existuje jen v laboratorních podmínkách. Její uvedení do praxe (s riziky) by znamenalo malou ekologickou katastrofu,“ vysvětlil. Těžbu jako takovou neodmítá, ale její realizace může trvat řadu let. Teprve pak se může začít řešit, co s lithiem dál. „Pokud by se ukázalo, že těžba a separace dávají smysl, pak jsem si jist, že by mezi zájemci bylo z koho vybírat,“ dodal Šnobr.
To tvrdí i mluvčí ČEZ. Poptávka bude kvůli elektromobilitě růst. A dodávky surovin ze vzdálených zemí prodražuje doprava a s tím spojená uhlíková stopa, případně plánovaná evropská uhlíková daň nebo clo. „Důležitá bude i jistota dodávek a surovinová bezpečnost. S tím počítá i Evropská unie, která chce podpořit domácí dodávky produktů. Mít vlastní ložisko lithia pro domácí automobilový průmysl může být pro Evropu v budoucnu velmi důležité,“ vypočítal klady domácí těžby Gazdík.
Mezi kritiky těžby patří také senátor Ladislav Kos, jenž byl zvolen za Hnutí pro Prahu 11. Lithium je okolo Cínovce rozptýleno v žule, a proto bude produkce náročná. Hornina se musí rozemlít na prášek a teprve chemickým procesem z ní vylouhovat uhličitan lithný. Kromě chemikálií spotřebuje i hodně vody a energie. Povrchová těžba lithia v Chile, Bolívii nebo Austrálii vyjde výrazně levněji. Podpořil ale nápad na výstavbu továrny pro baterie. Lithium by se mohlo dovážet.
Kromě lithia i wolfram, tantal a rubidium
Samotný Geomed odhaduje zásoby lithia na české straně Cínovce na pět milionů tun ekvivalentu lithného karbonátu (LCE). Většina lithia se obchoduje přímo prostřednictvím kontraktů s výrobci za neveřejné ceny, vysvětlila firma. Jen pět procent obchodů se realizuje na spotovém trhu. Není zatím jasné, jak velká část zásob bude vhodná k těžbě. Celý proces by mohl zlevnit i zisk dalších vzácných surovin – wolframu, rubidia, niobu, tantalu.
Produkce vlastního lithia a výroba akumulátorů by v případě energetické firmy, jako je ČEZ, dávaly smysl, protože by mohla ve své režii kontrolovat celý proces výroby a uskladnění energie z obnovitelných zdrojů. Navíc je pravděpodobné, že by získala peníze z evropských fondů na rozvoj udržitelných energetických projektů.