Neměl to Donald Trump minulý týden lehké. Ještě než začal, zveřejnil výbor amerického Kongresu zaměřený na vyšetřování útoku exprezidentových fanoušků na Capitol Hill sumář toho, co dosud zjistil. Výsledkem je pravděpodobné předvolání Trumpa k výslechu (což patrně odmítne) a následné doporučení ministerstvu spravedlnosti k trestnímu stíhání bývalého prezidenta.

Začíná tady jít do tuhého. Trump má na krku ještě vyšetřování v dalších třech souvisejících případech, ale útok na Capitol Hill z 6. ledna 2021 je z nich jednak nejvážnější – je klasifikován jako pokus o degradaci americké ústavy na bezcenný papír – a jednak nejlépe zdokumentovaný.

Jednání výboru 13. října bylo avizováno jako celkem deváté veřejné slyšení, ale jeho předseda Bennie Thompson dal již na začátku jasně najevo, že tentokrát nepůjde o sběr výpovědí, nýbrž že zasedání už přinese nějaký konkrétní výstup. Přineslo – a stálo za to.

Svědectví šíbrů i příbuzných

Výbor shromáždil neobvykle velké množství důkazů, přičemž spoléhal téměř výhradně na svědectví republikánů, zhusta někdejších Trumpových spojenců. Důkazy pocházejí od republikánských zákonodárců, politických šíbrů, Trumpových poradců, asistentů a právníků – a dokonce od jeho rodinných příslušníků. Obvyklý Trumpův argument, že je jen obětí spiknutí svých politických soupeřů, tím pro většinu lidí schopných reakce na světlo padá.

Důkazy se zdají vést ke dvěma jasným závěrům. Zaprvé, že útok měl za cíl jít přímo proti liteře a duchu ústavy; zadruhé, že hlavním hybatelem událostí 6. ledna byl právě Trump. „Nic z toho by se bez něho nebylo stalo,“ řekla deníku The Washington Post republikánská kongresmanka Liz Cheneyová, místopředsedkyně výboru a Trumpova nejvlivnější vnitropartajní odpůrkyně.

Výbor zjistil, že Trump věděl, že volby prohrál. Jeho poradci pro kampaň a právníci mu opakovaně vysvětlovali, že jakýkoli náznak volebního podvodu je lží. V soukromí sám prohru i přiznal. Dokonce několik dní po volbách nečekaně nařídil stažení všech amerických vojáků ze Somálska a Afghánistánu do 15. ledna. Těžko to lze vnímat jinak než jako pokus dostat nového prezidenta do kleští zahraničněpolitické krize ve chvíli, kdy se úřadu ujal. (Úředníci Pentagonu příkaz později úspěšně zablokovali.)

Daniel Deyl

Trump sice věděl, že prohrál, ale opustit Bílý dům se mu nechtělo. Tři dny před volbami dostal od think-tanku Judicial Watch návod na postup, jak na to. Mimo jiné měl na 3. listopadu (den po volbách) na programu připravenou tuto větu: „Dnes jsme měli volby – a vyhrál jsem.“ Ještě před hlasováním se nechal na to téma slyšet i Trumpův spojenec Stephen Bannon. „Trump se právě chystá vyhlásit vítězství, ale to neznamená, že je vítězem. Prostě řekne, že vítězem je.“

V následujících týdnech rozjela Trumpova kampaň kvůli výsledku voleb 62 soudních sporů (prohrála jich 61, jediný vítězný se netýkal počítání hlasů). Cassidy Hutchinsonová, tehdy hlavní asistentka Trumpova šéfa štábu Marka Meadowse, dosvědčila výboru, že Trump běsnil. Řekl: „Nechci, aby lidé věděli, že jsme prohráli. Je to trapas...“

Trump tehdy zahájil nátlakovou kampaň proti úředníkům, aby sčítání hlasů zpochybnili. Například státnímu tajemníkovi v Georgii Bradu Raffenspergerovi řekl: „Chci jen najít 11 780 hlasů. Jen řek­ni, že volby byly zkorumpované, a zbytek nech na mně a na republikánských kongresmanech.“

Daniel Deyl

Když ani to nevyšlo, upnul se Trump k myšlence falešných volebních listů ve čtyřech klíčových státech. Chtěl poslat do Washingtonu soubor jemu nakloněných volitelů, kteří by mu v rozporu s výsledkem hlasování zaručili ve svých státech vítězství. Dokonce i exprezidentův právník John Eastman, jenž plán prosadil, později připustil, že byl nezákonný.

Pak se Trump obrátil na svoji poslední možnost: násilný útok na Kapitol ve chvíli, kdy zákonodárci hlasy volitelů počítali. Trump podnítil dav opakováním lži, že volby byly ukradeny. Jason Miller, hlavní poradce Trumpovy kampaně, poslal šéfovi Trumpova štábu Meadowsovi necelý týden před 6. lednem zprávu: „Pěkně jsem (voličskou) základnu rozpálil.“

Prezidentská ochranka měla rozsáhlé informace o tom, že na 6. ledna byl plánován útok na Kapitol. Trump věděl, že mnozí účastníci demonstrace na jeho podporu jsou ozbrojeni. Přesto je vyzval, aby na Capitol Hill vytáhli. Ve chvíli, kdy dav ohrožoval viceprezidenta Mika Pence, Trump tweetoval, že ho Pence zklamal.

Útok na demokracii

Trumpovo chování 6. ledna „potvrdilo, že jde o útok na naši demokracii“, oznámil výbor. Řekl také, že jeho úlohou není vznášet obvinění a zahajovat trestní stíhání – to připadne ministerstvu spravedlnosti.

Nakonec výbor hlasoval o rezoluci, kterou předložila Liz Cheneyová. Tou rozhodl, že Trumpa předvolá, aby podal pod přísahou svědectví o událostech onoho dramatického dne. Cheneyová řekla, že více než třicet svědků uplatnilo podle pátého dodatku ústavy právo nevypovídat. Předvolání Trumpa samotného je proto podle ní nezbytné. Výbor rezoluci odhlasoval v poměru 9 : 0.

Tím špatné zprávy pro Trumpa neskončily. Nejvyšší soud USA jedinou větou zamítl jeho žádost, aby mu – Trumpovi – umožnil přístup k tajným dokumentům, jež si v srpnu z jeho floridského sídla v Mar-a-Lago odnesli agenti FBI.

Mezitím newyorská státní žalobkyně Letitia Jamesová úspěšně zažádala o předběžné opatření, jímž zastavila přesun majetku z firmy Trump Organization do nové entity, firmy Trump Organiza­tion II. Prvně uvedenou Jamesová žaluje o 250 milionů dolarů kvůli podvodným podnikatelským praktikám. Trumpova právnička Alina Habbaová k tomu uvedla: „Opakovaně jsme poskytli písemné ujištění, že Trump Organization nemá v úmyslu udělat něco nevhodného.“ Nyní se zdá, že už nebude mít možnost. 

Trump: Čtyřikrát trable

Kromě událostí z 6. ledna má exprezident Donald Trump na krku tři další případy – a ani v jednom z nich nevypadá jeho pozice dobře.

Mar-a-Lago

Ministerstvo spravedlnosti se zabývá vynesením vládních dokumentů z Bílého domu, které Trump nechal po jeho opuštění převézt do svého floridského sídla v Mar-a-Lago. Vyšetřování by mohlo vyústit v podání obžaloby kvůli porušení zákona o špionáži tím, že uchovával informace o národní bezpečnosti, které by mohly být použity ke zranění Spojených států.

New York

Státní žalobci v New Yorku prověřují Trump Organization, rodinnou firmu bývalého prezidenta. V New Yorku probíhají dvě vyšetřování – jedno civilní a druhé trestní. Letitia Jamesová, newyorská státní žalobkyně, vede civilní vyšetřování (které nemůže vyústit v trestní obvinění) údajného nadhodnocování nemovitostí, jako jsou golfová hřiště a hotely, za účelem získání výhodnějších úvěrů a lepších daňových sazeb.

Georgia

Státní zástupci prověřují pokus zvrátit výsledek tamních prezidentských voleb v roce 2020. Trestní stíhání zahájili poté, co vyšel najevo obsah hodinového hovoru mezi bývalým prezidentem a státním tajemníkem Bradem Raffenspergerem, v němž Trump naléhal na manipulaci s počítáním volebních hlasů. Pokud by byl Trump souzen a shledán vinným, hrozil by mu pobyt ve vězení.