Jaká nyní panuje situace na evropském energetickém trhu a jak ji hodnotíte na začátku topné sezóny?

Z nedávné energetické krize jsme se částečně poučili. Evropa má nyní více LNG terminálů, přes které se může dovážet zkapalněný zemní plyn a už nejsme závislí pouze na jednom zdroji, který by nás mohl vydírat.

O diverzifikaci dodávek energetických surovin se ale už hovoří v rámci EU dlouho.

Německo v době vlády Angely Merkelové vlastně diverzifikovat své zdroje energetických surovin nechtělo. Berlínu šlo o to, udržovat dobré vztahy s Moskvou a Putinem. Proto vznikly projekty plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2, které měly tuto závislost ještě více prohloubit.

Takže si Němci závislost na Rusku v oblasti dodávek zemního plynu vybudovali sami a dobrovolně?

Ano, vlastně dobrovolně. K tomu ještě v rámci Energiewende masivně přešli na obnovitelné zdroje o odstavili jaderné zdroje. Taková energetická změna ale není jednoduchá. V tomto případě se jim to moc nepovedlo. Zavřením jaderných elektráren je jejich uhlíková stopa v energetice daleko výraznější. Obnovitelné zdroje všechno nezachrání.

Je potřeba také přemýšlet i selským rozumem a vnímat celou situaci uhlíkových emisí v globálním měřítku a souvislostech. Nelze vzít jen roční spotřebu elektřiny a k tomu vypočítat roční výrobu energie z fotovoltaiky. Takto jednoduše to v oblasti energetiky nefunguje.

Pražská plynárenská (publikováno se svolením)

Jak hodnotíte situaci na trhu s plynem před zimní sezónou? Je to lepší než na podzim 2022?

Ano, je to lepší. Zásobníky plynu jsou v rámci EU naplněny na 95 procent a Česká republika není výjimkou. Důležitější ale je, že nám plyn v zásobnících vydrží na půlroční spotřebu. Takže zimu zvládneme, i kdyby nyní přestal do Česka proudit další plyn. Naši zákazníci se určitě nemusí obávat, že bude nedostatek plynu.

Jak vnímáte to, že Ukrajina na 99 procent neprodlouží s ruským Gazpromem tranzit plynu přes své území? Je reálné, aby se přes Ukrajinu přepravoval zemní plyn z Ázerbájdžánu, jak Kyjev slibuje?

Trh už si zakalkuloval riziko, že od ledna nebude do Evropy proudit ruský plyn přes Ukrajinu. V ceně plynu je to už zohledněné. Také si myslím – nevím, zda na 90 procent nebo více –, že Ukrajina Gazpromu kontrakt už neprodlouží. Nicméně, pokud by k tomu došlo, znamenalo by to také pokles ceny zemního plynu. Samozřejmě existuje také riziko poničení plynárenské infrastruktury na Ukrajině v blízkosti válečné zóny. Zatím ale k atakům na přenosovou soustavu, hlavně tu mezistátní, nedošlo.

Rusko ale nemá zájem si plynovody, které vedou do Evropy, poničit. Rusko chce po skončení války zemní plyn opět do Evropy dodávat. Z pohledu českého zákazníka to ale nemá větší vliv, zda Ukrajina smlouvu s Gazpromem ukončí.

Nehrozí scénář, že by ceny plynu prudce vyskočily po prvním lednu nahoru kvůli situaci na Ukrajině. Bude ale záležet na průběhu počasí a zimy, ale také na tom, jak se bude vyvíjet čínská ekonomika. Případně může zdražit ropa v Perském zálivu, pokud se vyostří situace mezi Izraelem a dalšími blízkovýchodními státy.

Jak velká je korelace mezi cenou ropy a plynu?

Dřív byla téměř sto procent s posunutím o šest měsíců. Hlavní ceny plynu se nyní počítají z cen ropy se zpožděním šesti až devíti měsíců. Cena nekoreluje stoprocentně. Ale když jde výrazně nahoru cena ropy, postupně zdraží i plyn.

Jak vypadají nové projekty u vás ve firmě, v Pražské plynárenské? Například produkce bioplynu?

Projekt výroby bioplynu v pražské čističce odpadních vod je už hotový. Vyrábí se tam bioplyn a vtláčí se do distribuční soustavy. Tento projekt již běží. Máme další projekty v této oblasti a snažíme se získat některé další bioplynové stanice, nebo je zrekonstruovat. Myslíme si, že to je dobrá alternativa k zemnímu plynu.

Máme ale další projekty v teplárenství. Usilovně pracujeme na projektu, kdy ve spolupráci s dopravním podnikem a s pražským developerem, nebo developerským projektem, který je 100% vlastněn magistrátem, tak se chystá projekt při nové výstavbě metra D. Při výstavbě metra se vybudují kolektory a tepelná čerpadla pro nové bytové projekty.

Pražská plynárenská (publikováno se svolením)

Jak velký podíl může bioplyn tvořit na celkovém objemu spotřebovaného plynu?

Bavíme se o jednotkách procent, maximálně do deseti procent. Omezení je na straně odpadů.

Jak to vypadá s vodíkovými projekty?

Nyní jsme vypsali výběrové řízení na realizaci elektrolyzéru, který bude z fotovoltaiky v našem areálu v Michli vyrábět zelený vodík. Ten budeme dodávat do čerpací stanice. Jedná se o uzavření memoranda s Pražskými službami, že budou pořizovat auta na vodík, který budou od nás čerpat. V plánu je také využití vodíku pro pražský dopravní podnik.

Kdy by to mohlo fungovat?

Výstavba si vyžádá minimálně ještě dva roky, než to bude všechno stát. Fotovoltaiku budeme mít do dvou let, vybudování ostatních technologií potrvá déle.

Modernizujete rovněž plynárenskou infrastrukturu, potrubí dáváte do plastu. Jak to funguje?

Modernizujeme do plastu i z toho důvodu, že tam dochází k menším únikům. Ideálně pokud to jde, tak starým ocelovým potrubím protahujeme plastové trubky. Má to několik výhod. Za prvé snížíme úniky plynu, za druhé plastové potrubí už zvládne distribuovat i vodík, jehož molekuly jsou menší a unikal by sváry v ocelovém potrubí. Navíc bude potrubí lépe chráněno. Už jsme se dostali na 80 procent vyměněných trubek. Příští rok nás bude čekat stěžejní etapa v ulici Plzeňská od obchodního centra Anděl.

Mohl byste vysvětlit čtenářům, jak se kalkuluje cena plynu pro zákazníky?

Není to úplně jednoduché, samozřejmě těch složek je víc. U plynu jsou ale dvě základní složky. Jedna je za distribuci a za přenos plynu, jež je stanovená Energetickým regulačním úřadem. Je to kontrolovaná a čistě regulovaná složka. Druhá složka je samotná komodita, jejíž cena se určuje podle trhu. Podle toho, jak máme plyn nakoupený dopředu, tak cenu skládáme, aby rizika výkyvů byla co nejmenší. Cena se potom kalkuluje pro domácnosti a firmy. Individuálně pak pro ty největší podniky, kde se hraje o koruny a domlouvá se dopředu i odběr.

Ceníky se aktualizují podle vývoje cen na trhu a také vzhledem k tomu, že je konkurence velmi agresivní, tak se to sleduje kontinuálně a kontinuálně se to také upravuje. My jsme nyní zlevňovali čtyřikrát za sebou a v podstatě máme jednu z nejlepších cen na trhu. Přesto připravujeme ještě další zlevnění.

Jak se vyvíjí dohoda s přímým nákupem plynu od norských producentů?

Zatím z Norska nakupujeme na základě kratších kontraktů. Máme předjednaný dlouhodobý kontrakt. Doufejme, že ho ještě letos nebo v prvním kvartále příštího roku podepíšeme. Je to ale složitější, pokud podepisujete smlouvu na deset let.

Pražská plynárenská (publikováno se svolením)

Odkud pochází plyn z terminálů LNG?

Prakticky se jedná o zkapalněný plyn z celého světa. Z Austrálie, z Afriky, z Perského zálivu – zejména z Kataru. A samozřejmě také břidlicový plyn ze Spojených států. Má sice trochu jiné složení, ale po smíchání v zásobnících se to už nepozná.

Hrozí riziko, že Německo omezí dodávky plynu?

Viděl bych to jako velké riziko. Pořád si myslím, že pokud Němci budou mít nedostatek plynu, tak dodávky mohou omezit. Jedná se o přerušitelnou kapacitu.

Dochází ještě k odlivu zákazníků, jako v roce 2022, kdy prudce stouply i ceny zemního plynu?

Myslím, že se to vrací zase do starých kolejí a lidé se vrací. Ti, co přešli od plynových kotlů k tepelným čerpadlům, přicházejí zpět. Pokud mají starý dům, tak je nejlevnější variantou plyn. Ceny elektřiny jsou výrazně dražší než ceny plynu. Ani tepelné čerpadlo nevyrovná tyto provozní náklady. Čerpadlo je sice dobrá věc, ale nehodí se všude. Spíše do nových objektů.

Jak se díváte v tomto kontextu na politiku EU a Green Deal? Jak dlouho tu s námi bude ještě zemní plyn?

Některé státy v EU už zjistily, jako třeba Nizozemsko, které bylo nejlépe plynofikovanou zemí v Evropě, že s velkým nárůstem tepelných čerpadel vznikají i problémy a bez plynových elektráren to v zimě elektrizační soustava neutáhne. Teplárenství a rodinné domy budou zemní plyn stále potřebovat.

V zimě, kdy bude stoupat zátěž a spotřeba elektřiny, to bez plynu není technicky ani možné. To bude platit minimálně dalších deset až dvacet let. Využívání plynu je jeden z mála způsobů, jak dostat energii z léta do zimy. Takže zemní plyn tady bude do doby, než se přijde s technologiemi, které dokážou vyrobit vodík nebo jiný plyn v dostatečném množství, abychom jej mohli uchovávat z léta do zimy.

Ing. Ludvík Baleka V srpnu 2023 byl zvolen předsedou představenstva Pražské plynárenské. Součástí společnosti je od února 2018, členem představenstva od května 2023. Energetice se věnuje celý profesní život, v minulosti pracoval pro společnosti MND a ČEZ. Mezi lety 2006 až 2009 působil v Sofii ve funkci obchodního ředitele ČEZ Bulgaria. V letech 2009 až 2011 vyjednával pro ČEZ dlouhodobé a nestandardní kontrakty plynu, elektřiny a CO2 povolenek. Studoval na VUT v Brně, kde získal titul inženýr.