Některý ze sankcionovaných subjektů už podal žalobu kvůli zařazení na vnitrostátní sankční seznam. V rozhovoru s ČTK to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Konkrétní jméno nesdělil. Mělo by se jednat o Rostislava Zorikova, příbuzného ruského podnikatele Borise Obnosova, který byl ze sankčního seznamu minulý týden vyškrtnut poté, co na něj uvalila postih Evropská unie, uvedla agentura ČTK.

Na sankčním seznamu zůstalo šest položek. Kromě Obnosovových příbuzných, manželů Rostislava a Olgy Zorikovových, jsou na něm moskevský patriarcha Kirill, ruský podnikatel Vladimir Jevtušenko a jeho syn Felix Jevtušenko a posledním zápisem byl v polovině listopadu podnik pro správu ruského majetku v zahraničí.

Sankce jsou napadány

„U každé sankce platí, že je soudně přezkoumatelná. Sankce jsou napadány, sankcionované subjekty podávají odpory k ministerstvu zahraničí, jsou tam žaloby,“ vysvětlil Lipavský. Kritika, že je na národním seznamu jen hrstka subjektů, je podle něj neoprávněná. Pro Česko totiž mimo jiné platí všech dvanáct dosavadních evropských balíků protiruských sankcí.

„Největší chybou pro sankční režim v Česku by bylo, kdybychom tam unáhleně udělali zápisy, které potom budeme muset rušit nebo nám je soud zruší. Jednalo by se o blamáž a poškodilo by to sankční problematiku,“ zdůraznil ministr.

Na přípravě sankcí se podle šéfa diplomacie podílí celý bezpečnostní aparát, není to pouze o několikačlenném oddělení na ministerstvu. „Budu se dál zasazovat o to, abychom personálně, ale i kapacitně a organizačně posílili sankční agendu. Domnívám se, že je lepší, když za nás budou u sankcí hovořit výsledky než nějaká vzletná slova a prohlášení. Také proto dopředu nikdy nekomentujeme sankční režimy, které se připravují,“ dodal.

Omezení pohybu ruských špionů

Česko také v EU navrhlo omezit pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru. Podle dřívějšího Lipavského vyjádření celá řada špionážních aktivit probíhá pod diplomatickým krytím. „Postupně to vysvětlujeme orgánům v rámci bruselských institucí i v hlavních městech, teď to je o trpělivé diplomatické práci,“ míní ministr.

Od některých zemí zaznamenal podporu, od jiných spíše zdrženlivý postoj. „Je důležitý úkol pro českou diplomacii identifikovat témata, na kterých se Evropa může shodnout a které posílí naši bezpečnost. Tohle je přesně ten návrh,“ doplnil.

V Unii se také vedou debaty o tom, jak využít zisky ze zmrazených ruských aktiv na podporu Ukrajiny. Estonsko v tomto ohledu připravilo vlastní návrh, který je podle Lipavského velmi teoretický. „I v případě schválení návrhu by stále nebyly naplněny některé předpoklady, jako například rozsudek tělesa s mezinárodní autoritou o tom, že ruské majetky mohou být použity ve prospěch Ukrajiny,“ řekl šéf diplomacie.

Na stole nyní neleží jasné řešení. Za důležitý považuje letos vzniklý registr škod při Radě Evropy, v jehož výkonné radě je i český diplomat.

„Zároveň vidíme, že byly zmrazeny velké balíky bankovních rezerv. Běží diskuse o tom, jestli by úroky z těchto rezerv nemohly být nějakým způsobem používány. Občas se objevují i odvážnější myšlenky, že by tyto peníze měly být využity na financování ukrajinské války, aby se mohla bránit efektivně,“ přiblížil Lipavský. Za zcela spravedlivou myšlenku pak považuje, že by zdroje měly být využity na obnovu Ukrajiny.