Zbytky občanské společnosti a nezávislých médií, které ještě v Rusku pod vládou Vladimira Putina přežívaly, se s vypuknutím „speciální vojenské operace“ na konci února 2022 dostaly pod enormní tlak režimu a většinou už další kolo represí „nepřežily“. Stovky tisíc lidí, kteří neschvalovali válku nebo se báli mobilizace, z novodobého gulagu raději odešly do ciziny. Celkem se jejich počet za minulý rok odhaduje na 900 tisíc.

Nyní se řada uprchlíků po více než roce vrací a zjišťuje, že se v jejich vlasti změnilo jen pramálo. „Když se vrátíš, všechno vypadá stejně. Když jsem vešla do bytu svých rodičů, měla jsem pocit, jako bych byla pryč jen týden,“ řekla pětadvacetiletá animátorka Varvara pro The Moscow Times. Přitom podle zpráv, které mohla číst v zahraničí, nabyla dojmu, že v Rusku panuje stále větší nezákonnost a lidé s tím nemohou souhlasit.

Mladí muži se vracejí, protože doufají, že k dalším vlnám mobilizace nedojde, jiní si musí vyřídit nové cestovní doklady, ostatní chtějí opět vidět své přátele a příbuzné. „Je to banální, ale první věc, která mě po návratu upoutala, bylo, že Twitter a Instagram nefungují bez VPN,“ řekla k pocitům z návratu mladá Julia. Lidé v Moskvě nebo Petrohradu válku nevnímají a žijí jako před ní.

Bary i restaurace jsou plné jako v dobách míru (pozn. red. text vznikl před útokem dronů na moskevské bytové domy v noci z 29. května na 30. května, Kreml obvinil z útoku Kyjev, který se k útokům nehlásí).

Část navrátilců přiznává, že na hranicích ruské úřady kontrolují obsah jejich mobilů, takže raději vymazali veškeré fotografie a odinstalovali různé aplikace pro komunikaci a sociální sítě, smazali historii chatů. Někteří byli vyslýcháni členy tajné policie FSB, než byli do Ruska opět vpuštěni. Museli odpovídat na otázky jako: Jaký máte pocit ze speciální vojenské operace?

Většina uprchlíků je vpuštěna

Většina mladých Rusů, kteří rok žili v Arménii nebo Gruzii, je do své domoviny opět vpuštěna, i když byli v loňském roce ruskými politiky označováni za zrádce, kteří budou po návratu potrestáni odebráním občanství nebo alespoň finanční pokutou.

Exulanti oslovení nezávislým ruským internetovým deníkem nepociťují, že by ve velkých ruských městech došlo k poklesu životní úrovně. Jen chybí západní značky a nahradily je jiné, ruské. Místo Coca-Coly je k dostání CoolCola nebo Dobry Cola. McDonald’s byl odkoupen ruským majitelem, který síť rychlého občerstvení provozuje pod názvem Vkusno i Točka, pobočky KFC se smaženým kuřetem se přejmenovaly na Rostic’s. 

Nejvíc protiválečné navrátilce do Ruska překvapuje nezájem vrstevníků, kteří v zemi zůstali, o válku. Řeší osobní a pracovní problémy, jako by se nic nestalo. Vývoj bojů na Ukrajině nesledují.

„Největším šokem bylo, že se zdá, že o válce nikdo neví. V Petrohradu, prvním městě, které jsem navštívila, byli lidé ještě módnější a evropštější ve způsobu oblékání,“ popsala svůj návrat z Rakouska čtyřiadvacetiletá Viktoria. To ale může být způsobeno i tím, že jakékoli projevy odsudku války na veřejnosti jsou tvrdě a exemplárně trestány. 

Kreml se snaží bagatelizovat dopady války, nezveřejňuje počty zabitých vojáků, zlehčuje dopady ukrajinských útoků drony na příhraniční infrastrukturu. Navenek tvrdí, že vše jde podle plánu. Vojenská operace probíhá úspěšně, západní sankce ekonomiku nepoškozují. 

V příhraničních městech ale válku ignorovat nelze, protože tu pravidelně dochází k protileteckým poplachům a náborovým akcím do armády. Rusové, kteří se po roce do země vracejí, si všímají, že je společnost paralyzována neviditelným strachem.